Aktuality z oblasti práva, které se tentokrát týkají významných změn v oblasti postoupení pohledávek výživného, související s novelou občanského zákoníku účinnou od 1. ledna 2026. Vzhledem k těmto okolnostem je doporučujeme Vaší pozornosti.
Novelizací občanského zákoníku s účinností od 1. ledna 2026 dochází k výslovnému zákonnému potvrzení, že pohledávky na výživné lze postoupit. Ačkoliv zahraniční judikatura tuto možnost již dříve dovodila, český zákonodárce se rozhodl jíti dále. Nová právní úprava má pomoci řešit situace tisíců dětí, na něž jeden z rodičů neplatí.
Nově bude možné pohledávky na výživné postoupit nejen za nominální hodnotu, ale také za nižší hodnotu, než je částka odpovídající výši jistiny pohledávky.
Dle důvodové zprávy je hlavním cílem této změny urychlit přístup oprávněných osob k peněžním prostředkům a sejmout z nich případné "stigma" spojené s nutností vést exekuci vůči povinné osobě (často druhému rodiči).
Ačkoliv je postoupení za nominální hodnotu teoreticky možné, předpokládá se jeho minimální praktické využití. Skutečný význam bude mít právě postoupení za cenu nižší, než je nominální hodnota.
Pro motivaci potenciálních nabyvatelů (kupců) si mají postoupené pohledávky ponechat svá zákonná zvýhodnění. Mezi ně patří:
- Zachování výhod v exekučním a insolvenčním řízení (např. postavení pohledávek naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou).
- Předpokládaný vyšší úrok z prodlení než u běžných pohledávek.
Klíčové aplikační riziko v podobě nutnosti soudního přivolení
Největší praktickou výzvu a potenciální riziko právní nejistoty představují případy, kdy oprávněnou osobou je nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
V takové situaci bude muset k postoupení pohledávky za nižší než nominální hodnotu udělit přivolení soud. Toto oprávnění soudu vyplývá z nového ustanovení vtěleného do § 898 odst. 2 písm. e) občanského zákoníku.
Soudy budou muset nalézt složitou rovnováhu mezi ekonomickou výhodností pro smluvní strany a dostatečnou ochranou práv nezletilého.
Lze uzavřít s tím, že institut postoupení pohledávky není univerzálním lékem na řešení tohoto problému a je nutné strategicky zvážit jeho vhodnost oproti standardnímu exekučnímu vymáhání.
V tomto kontextu si v závěru dovolíme krátkou komparaci výhod a nevýhod exekučního vymáhání, které je dosud stále považován za standardní postup a nového institutu postoupení pohledávky výživného.
Exekuční řízení
Zůstává preferovaným řešením, zejména u snadno dobytných pohledávek. Mezi výhody patří to, že oprávněný získá celou dlužnou částku včetně příslušenství. Náklady na právní poradenství i náklady exekuce jsou relativně nízké a jsou hrazeny povinným.
Mezi nevýhody patří skutečnost, že může trvat déle než postoupení pohledávky a může negativně ovlivnit již tak složité rodinné vztahy.
Postoupení pohledávky pod nominální hodnotu
Je vhodné zvážit primárně v případech, kdy je oprávněná osoba v ohrožení stavem nouze a potřebuje okamžitý přístup alespoň k části finančních prostředků. Výhodou je výrazně rychlejší přístup k financím. Naopak nevýhodou je situace, kdy oprávněná osoba se vzdává části svého nároku. U nezletilých dětí je nutné (a potenciálně zdlouhavé) soudní schválení.
Je totiž naprostou logické a předvídatelné, že čím více se oprávněná osoba blíží stavu nouze, tím je ochotnější obětovat větší část pohledávky. Existuje zde značné riziko zneužití tíživé finanční situace oprávněné osoby.
Domníváme se, že soud by neměl schválit postoupení pohledávky nezletilého dítěte pod cenou, pokud je důvodem pouze neschopnost rodičů spolu vycházet. Výživné je určeno k zajištění potřeb dítěte, nikoliv k řešení konfliktů rodičů. Teprve následující měsíce a roky ukáží, zda se tento institut stane skutečně efektivním nástrojem ke zlepšení situace oprávněných osob, nebo zda v praxi nenalezne významnější využití.