Téma švarcsystému neboli zastřeného výkonu závislé práce po letech opět naplno ožívá. Českým podnikatelským prostředím v současnosti rezonují dva naprosto protichůdné proudy.
Na jedné straně stojí nekompromisní judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která firmám výrazně zužuje manévrovací prostor. Na straně druhé Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představilo návrh nového zákona, který má pravidla překvapivě rozvolnit.
Co tento vývoj znamená pro spolupráci s externími dodavateli a freelancery? Přinášíme shrnutí klíčových změn vyplývajících z nedávných událostí.
Soudy přitvrzují: od kurýrů až po „ajťáky“
Doposud se mnoho firem spoléhalo na smluvní pojistky a argumenty volnosti. Zlomová rozhodnutí NSS z nedávné doby, zejména takzvaná kauza Velká pecka týkající se kurýrů a případ TechFides Solutions týkající se IT specialistů, však ukazují, že formální text smlouvy soudy nezajímá. Rozhodující je materiální podoba spolupráce.
Klíčové závěry z aktuální judikatury
- Ztráta jistoty osobního výkonu: Například v kauze platformy Rohlík soud konstatoval, že ani smluvní možnost zajistit za sebe náhradníka či oprávnění dodavatele teoreticky poskytovat služby i jiným subjektům nevylučuje, že jde o závislou práci.
- Ani vysoké příjmy vás neochrání: V kauze TechFides soud odmítl argument „smluvní volnosti“ u vysoce kvalifikovaných a dobře placených programátorů. Pokud intenzita spolupráce fakticky odpovídá plnému úvazku a brání získávání jiných zakázek jinde, soud to vnímá jako nezákonný stav. Obchodní vztah nezachrání ani smluvně zakotvená odpovědnost za odevzdané dílo.
- Paradox slona a ekonomická závislost: Soudy i inspekce práce začaly vztahy posuzovat optikou celkové „ekonomické závislosti“. Pokud svému dodavateli poskytujete faktické živobytí, je to pro úřady zásadní indicie švarcsystému.
Zásah státu aneb nový „pětibodový test“
Stát však s tímto neustále se rozšiřujícím výkladem soudů není spokojen. V rámci návrhu nového platformového zákona proto MPSV přichází s radikálním řezem: ekonomická závislost již nemá být definičním znakem švarcsystému. Místo toho zákon definuje mnohem užší a přesnější test.
Jaká kritéria musí být nově splněna současně?
Aby se jednalo o švarcsystém, musí podle nového návrhu kontraktor pracovat jménem zaměstnavatele a současně musí být naplněny všechny čtyři znaky podřízenosti:
- zaměstnavatel organizuje práci,
- zaměstnavatel vykonává nad prací dohled,
- zaměstnavatel dává pokyny, jak práci vykonávat,
- zaměstnavatel určuje pracovní dobu.
Nová pravidla: úleva, nebo léta právní nejistoty?
Na první pohled by se mohlo zdát, že stačí z rovnice odstranit jediný prvek – například vůbec neurčovat pracovní dobu nebo umožnit plné samorozvrhování – a riziko švarcsystému zmizí. Experti na pracovní právo však varují před přílišným optimismem a takzvaným kreativním plánováním.
Pojem „určování pracovní doby“ může být v praxi značně ohebný, jelikož zákoník práce již nyní zná pružné formy. Lze proto očekávat, že inspekce práce budou dál postihovat i hraniční případy. Pravděpodobně nás čekají léta právní džungle, než další vlna soudních rozhodnutí definitivně vyloží, co nová kritéria v praxi skutečně znamenají.
Naše doporučení pro nejbližší období
Ačkoliv stát slibuje do budoucna snížení pokut a úlevu v oblasti definice závislé práce, doporučujeme maximální obezřetnost. Nespoléhejte se na to, že do smluv napíšete klauzule o možnosti subdodávek, pokud k nim ve skutečnosti nedochází.
Zanalyzujte si faktický stav spolupráce u svých IČO dodavatelů a zhodnoťte, nakolik jsou do vaší firemní struktury integrováni materiálně a ekonomicky.
Tento článek je vypracován na základě odborných textů a aktuálních judikátů NSS z roku 2026. Slouží pro informační účely a nenahrazuje individuální právní poradenství.
V případě dotazů k vaší konkrétní situaci nás neváhejte kontaktovat.
Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář
Bezručova 90, 692 01 Mikulov
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
akmihalik.cz
