V našem příspěvku se zaměříme na některá oprávnění a povinnosti inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce a s tím spojenou povinnost kontrolované osoby k poskytnutí součinnosti.
Oprávnění kontrolujícího
Kontrolující, v našem příspěvku pak konkrétně inspektor Státní zemědělské a potravinářské inspekce, je v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit. Pro úplnost lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který k důvodům využití oprávnění podle tohoto paragrafu v případě Státní zemědělské a potravinářské inspekce uvedl: „…je-li alespoň do určité míry pravděpodobné, že v dané provozovně dochází k výrobě a uvádění potravin do oběhu (tak jako tomu bylo v případě žalobce), je inspekce oprávněna do takové provozovny vstoupit a kontrolovat dodržování povinností stanovených zákonem o potravinách .“ (srov. rozsudek NSS 4 As 80/2013).
Další oprávnění kontrolujícího
K dalším oprávněním kontrolujícího hojně využívaným v souvislosti s jeho kontrolní činností, náleží mj. požadovat po kontrolované osobě poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (podklady); v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat i originální podklady. K rozsahu poskytnutí podkladů vyžádaných v rámci kontroly kontrolujícím Městský soud v Praze uvedl: „(…) kontrolovaná osoba je nejen povinna vydání těchto materiálů nebránit, ale je rovněž povinna poskytnout součinnost k jejich vydání, tedy tyto dokumenty vyhledat a předat kontrolujícímu orgánu.“ (srov. rozsudek MS v Praze 11 Af 36/2017).
Kontrolující však nemůže toto oprávnění uplatňovat bezbřehým způsobem, ale pouze ve vztahu k předmětu kontroly. To by mohlo vést k domněnce, že např. toto oprávnění lze uplatňovat i mimo rámec předmětu kontroly. S ohledem na povinnost kontrolujícího šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby je však třeba uplatňování veškerých oprávnění kontrolujícího vázat pouze k účelu a předmětu kontroly podle příslušného pověření ke kontrole.
Povinnosti kontrolujícího
Oprávnění jmenované v § 8 kontrolního řádu jsou následně východisky pro dovození závěrů, že kontrolující je povinen zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účely kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými doklady a současně je povinen šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolovaných osob tak, aby kontrola byla efektivní a zbytečně je nezatěžovala.
Povinnosti kontrolované osoby
Jednou z povinností, která významným způsobem zasahuje do práv kontrolované osoby je poskytnutí součinnosti k výkonu oprávnění kontrolujících. Zde máme na mysli především poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (podklady).
K neposkytnutí potřebné součinnosti dojde i v případě, pokud se kontrolovaná osoba bude vyhýbat kontrole s poukazem na to, že předmět kontroly spadá do jejího obchodního tajemství (srov. rozsudek MS v Praze 9 A 80/2017).
Sankce za neposkytnutí součinnosti
V obecné rovině je neposkytnutí požadované součinnosti kvalifikováno jako přestupek, za který může inspekce uložit pokutu až do výše 500.000 Kč. Z výše uvedených důvodů není proto na místě se požadované součinnosti vyhýbat, ale není ani nutné ji poskytovat nad požadovaný rámec. Vzhledem k tomu, že každý případ je jiný, doporučujeme pro nalezení nejvýhodnějšího řešení vždy posouzení všech objektivních okolností ve všech souvislostech.
