Předsmluvní odpovědnost
Nejvyšší soud se v těchto dnech vyjadřoval k otázce předsmluvní okolnosti s tím spojené povinnosti k náhradě případné škody. Rozhodujícím aspektem pro existenci či neexistenci povinnosti škodu nahradit je především to, zda obě strany vedly jednání poctivě a s úmyslem smlouvu uzavřít. Dospějí- li však jednání do takového okamžiku, že se již uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné pak lze bez následků jednání ukončit jen ze spravedlivého důvodu.
Jedná se přitom o neurčité právní pojmy, jejichž výklad bude záviset vždy až na soudech. Soudy přitom budou muset zohlednit veškeré okolnosti, průběh jednání, jakož i důvod, pro který k uzavření smlouvy v závěru nedošlo.
Vyloučení zákonných důvodů k odstoupení od smlouvy
Obdobně se soudy vyjádřily též k tomu, zda lze či nelze paušálně vyloučit možnost odstoupení od smlouvy ze zákonných důvodů. Takové ujednání může být v rozporu s dobrými mravy zejména v případě, kdy se jedná o dlouhotrvající smlouvu, případně kdy smluvní strana nemá jiný instrument, kterým by mohla smluvní vztah ukončit, pokud druhá strana začne smlouvu porušovat.
Přechod práva z licence
Při převodu či pachtu závodu je nutno vždy řešit zvlášť, zda spolu se závodem přechází též licence či nikoli. Zákon přechod licence nepředpokládá, neexistuje-li k přechodu licence souhlas poskytovatele licence. Tedy při absenci souhlasu poskytovatele licence práva z průmyslového vlastnictví na nabyvatele či uživatele závodu automaticky nepřechází.
Neoprávněná reklamace spotřebitelem
Podnikatel nemůže ze zákona účtovat spotřebiteli náklady na řešení neoprávněné reklamace. Soudy však postupně dovozují, že v omezeném okruhu případů by bylo možné spotřebiteli náklady přeúčtovat, to ovšem předpokládá, že spotřebitel reklamaci uplatnil bezdůvodně. Za bezdůvodné uplatnění reklamace lze považovat např. situaci, kdy spotřebitel ví nebo by vědět měl, že podnikatel za reklamovaný nedostatek věci neodpovídá, ale že příčina takového nedostatku pochází ze spotřebitelovy sféry vlivu.
