Valorizace nezabavitelných částek v exekuci 

Úvodem bychom Vás rádi upozornili, že v letošním roce výjimečně dochází ke změnám u výpočtu nezabavitelných částek v exekuci uprostřed roku. S účinností od 1. 4. 2022 došlo ke zvýšení životního minima jedince, tedy již při zúčtování dubnových výplat se valorizace projeví.

Řešení výplaty z garančního fondu v důsledku nepříznivé situace Sberbank

Aktuálně již započaly výplaty z garančního fondu bývalým klientům Sberbank. Týká-li se to i Vás, pro urychlení doporučujeme dostavit se na provozovnu Komerční banky, která výplaty řeší, s aktuálním výpisem z obchodního rejstříku a doklady prokazujícími skutečného majitele. V případě zmocněnce právnické osoby je pak nutno doložit i zmocnění k příslušným úkonům.

V první fázi se řeší výplata vkladů do 100.000 €; nárok na výplatu zbytkové částky bude možno uplatnit až následně poté, kdy bude ze strany České národní banky v rámci procesu řešení krize určen další postup. 

Podrobný návod lze získat zde: https://www.garancnisystem.cz/vyplaceni-shrnuti-SberbankCZ

Odpovědnost za škodu způsobenou neúplnou informací

Zejména v oblasti závazků dojde-li k zamlčení podstatné informace při transakci, případně i k neposkytnutí úplné informace, v důsledku čehož vznikne smluvnímu partnerovi škoda, za tuto škodu odpovídá ten, kdo informaci zamlčel. České soudy tedy dovozují odpovědnost v obou případech, tedy i dojde-li ke sdělení jen částečné informace, kdy nesprávná či neúplná informace může být poskytnuta kýmkoliv, tedy i právním laikem. V případě převodních smluv může být odpovědným za škodu jak převodce, tak i zmocněnec, který jedná s nabyvatelem o uzavření smlouvy.

Odpovědnost zaměstnavatele za úraz a možnost vyvinění

V nedávných dnech Ústavní soud shledal, že pokud bylo jedinou příčinou úrazu či smrti zaměstnance neuposlechnutí pokynu zaměstnavatele, i přesto může být zaměstnavatel za takovou újmu odpovědný. Byť zaměstnanec jednal v rozporu s pokynem, vždy je nutné řešit, zda se jednalo o výslovný pokyn směřovaný zaměstnanci, zdali tento byl jednoznačný a především pro zaměstnance srozumitelný. Srozumitelnost je pak třeba hodnotit i v kontextu toho, zdali poškozený zaměstnanec byl cizincem či nikoli.

Odpovědnost vedoucího zaměstnance za škodu způsobenou neplatným rozvázáním pracovního poměru

České soudy se dále zabývaly otázkou, jakým způsobem lze po vedoucím zaměstnanci uplatňovat škodu způsobenou neplatným rozvázáním pracovního poměru z organizačních důvodů (nadbytečnost). Je vždy potřeba se zaměřit na to, zdali pochybení zaměstnance je představováno již nesprávným rozhodnutím o organizační změně (např. k vydání takového rozhodnutí nebyl vůbec oprávněn, nebo rozhodnutí nesplňuje zákonné předpoklady) nebo zda škoda vznikla až v důsledku výpovědi samotné, tedy bez souvislosti s rozhodnutím o organizační změně. V návaznosti na to se pak projeví limitace odpovědnosti zaměstnance a stanoví se výsledná částka, kterou je zaměstnanec povinen jako škodu nahradit zaměstnavateli.