Judikatura NS a NSS

• NS 29 Cdo 78/2016 – exekuce na peníze v advokátní úschově
  • Je-li vedena exekuce (výkon rozhodnutí) na majetek složitele peněžních prostředků na úschovní účet advokáta, lze pohledávku složitele [z titulu vydání peněz složených na úschovní účet advokáta vedený bankou do advokátní úschovy] exekučně postihnout pouze přikázáním jiné peněžité pohledávky (§ 312 a násl. o. s. ř.). Poddlužníkem povinného (složitele) totiž není peněžní ústav (banka), nýbrž advokát.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prikazani-pohledavky-112525.html
• NS 22 Cdo 507/2019 – ocenění nemovitosti při nesprávném zápisu v katastru
  • Jde-li v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o nemovitost, probíhá její nezbytné ocenění téměř vždy formou znaleckého dokazování, jehož úkolem je zjistit obvyklou cenu vypořádávané věci. 
  • Je-li taková věc katastrálně evidována na jiné osoby, než které se účastní řízení a rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepovede ke změně stavu zápisu v katastru nemovitostí, jde nepochybně o významnou okolnost, která se promítá do určení obvyklé ceny právě pro nejistotu o vlastnickém právu. 
  • K tomu pak přistupuje i další skutečnost, že taková věc často bývá ve faktické držbě katastrálního vlastníka, což nejenom opětovně může mít roli pro určení obvyklé ceny, ale také to může v poměrech konkrétního případu ztížit ocenění takové věci z hlediska jejího zpřístupnění a zjištění faktického stavu věci. 
  • Je–li smyslem soudního sporu komplexní vyřešení sporu mezi účastníky, považuje se za obecně žádoucí, aby na souvislosti a faktické dopady soud v řízení účastníky výslovně upozornil a jejich obsah jim vysvětlil s tím, že předcházet těmto praktickým důsledkům lze podáním žaloby, jejímž výsledkem bude vyřešení vlastnických poměrů mezi osobou, které svědčí stav zápisu v katastru nemovitostí, a osobami, které svůj vlastnický, případně spoluvlastnický, vztah tvrdí. 
  • Rozhodnou-li se účastníci k podání takové žaloby, je na místě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přerušit podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení takového řízení. 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spoluvlastnictvi-112530.html
• NS 7 Tdo 1050/2020 – střet chodce a vozidla
  • Ustanovení § 5 odst. 2 písm. g) zákona o silničním provozu je takové povahy, že nabádá řidiče k opatrnosti vzhledem k chodcům při výrazné změně, pro ostatní jinak předpokládaného směru jízdy vozidla, do míst kam řidič nevidí, např. prostory za křižovatkou, kde není přechod pro chodce. 
  • S povinností řidiče souvisejí obdobné, svým rozsahem však větší, povinnosti chodce přecházejícího vozovku mimo přechod podle § 54 odst. 2 cit. zákona. 
  • Řádným naplněním obou ustanovení zákona by tak měla být minimalizována možnost kolize těchto účastníků v silničním provozu. 
  • Z povinnosti řidiče neohrozit (nikoli neomezit) chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, stanovené v § 5 odst. 2 písm. g) zákona o silničním provozu nevyplývá přednost chodce, který hodlá přejít pozemní komunikaci mimo přechod pro chodce poblíž křižovatky s jinou pozemní komunikací, před přijíždějícími vozidly. Toto ustanovení nijak nevylučuje povinnosti chodce stanovené v § 54 odst. 2 a § 54 odst. 3 zákona před vstupem na vozovku se přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu, a nevstupovat na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/doprava-ridici-a-chodci-112532.html
• 31 Cdo 2008/2020 – disparita podílů v SJM
  • K závazku manžela, který opatřil peníze a je povinen je vrátit, má soud přihlédnout při vypořádání SJM. Tímto způsobem lze překonat případnou „nespravedlnost“ spočívající v tom, že majetek získaný na základě výlučného závazku jednoho z manželů se stává součástí SJM, přestože dluh z převzatého závazku tíží jen zavázaného manžela. 
  • Za předpokladu, že získaný majetek skutečně rozšířil masu společného jmění a zavázaný manžel uhradil nebo má uhradit dluh ze svého výlučného majetku, lze uvažovat např. o disparitě podílů v případě vypořádání SJM. Nelze zde však hovořit o vnosu z výlučného na společný majetek.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spolecne-jmeni-manzelu-112538.html
• NS 25 Cdo 3703/2019 – ochrana osobnosti
  • Předchozí špatná pověst dotčené osoby automaticky nevylučuje v kontextu typově obdobných skutečností možnost pozdějšího zásahu do její pověsti. 
  • Zásah do osobnostních práv člověka, jenž již v předchozí době byl širším okolím v návaznosti na své vlastní počínání vnímán jako problematický či zastávající morálně pochybné názory, může být různé povahy a různě ovlivňovat obraz dané osoby ve veřejném prostoru; dopady negativní pověsti tak nelze generalizovat a je třeba je hodnotit v kontextu skutkových okolností každého případu. 
  • Příklon dotčené osoby k radikálním politickým směrům není okolností, která by bez dalšího vylučovala přiznání peněžité náhrady za zásah do její cti způsobený podáním zavádějící či nepravdivé informace o zapojení této osoby do závažné násilné trestné činnosti.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-osobnosti-112539.html
• NS  31 Cdo 2402/2020 – náhrada škody po státu za průtahy ve správním řízení
  • Právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, mají účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na daná správní řízení navazoval či nenavazoval soudní přezkum.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odpovednost-statu-za-skodu-112540.html
• NS 22 Cdo 1491/2019 – pomlčení služebnosti
  • Výmaz promlčené služebnosti jako práva váznoucího na zatížené věci má za následek její faktický zánik. 
  • Je-li služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba právní nárok na její výmaz z veřejného seznamu. Následkům negativní domněnky výmazu se již v takovém případě nelze bránit námitkou, že stav zapsaný ve veřejném seznamu není v souladu se skutečným právním stavem a domáhat se odstranění takového nesouladu postupem podle § 985 o. z. 
  • Je-li zapisovaná služebnost v okamžik rozhodování soudu skutečně promlčena, ač dosud ještě nedošlo k jejímu výmazu, nebude zásadně namístě přiznávat za její zrušení náhradu. To právě s ohledem na právní nárok na výmaz takové služebnosti zakotvený v § 618 o. z. a následek jejího výmazu, kterým je faktický zánik služebnosti.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/promlcena-sluzebnost-112541.html
• NS 31 Cdo 1621/2020 – závada ve schůdnosti chodníku
  • Tak jako u každého odpovědnostního typu, i u objektivní odpovědnosti za závadu ve schůdnosti přichází v úvahu spoluzpůsobení si újmy poškozeným, musí však být nazíráno z užšího hlediska. 
  • Správný je takový přístup, kdy se požadavek předvídavosti ve vztahu k celkové kvalitě komunikace projeví jen při hodnocení povahy závady ve smyslu § 26 odst. 7 silničního zákona tak, aby bylo objektivně zjištěno, jaké vykazovala komunikace vlastnosti z pohledu průměrného člověka, orientovaného v místě a poměrech tak, aby obvyklým způsobem mohl předvídat rizika plynoucí z celkově zhoršené schůdnosti. 
  • Oproti tomu z hlediska § 2918 o. z. je možno hodnotit již jen další projevy neobezřetnosti chodce při samotném pohybu po takovém úseku komunikace, např. nevhodnou obuv, neadekvátní trasu, způsob pohybu či ovlivnění návykovými látkami, jestliže se skutečně promítly do celkového výsledku, jímž byl pád chodce na místě splňujícím označení „závada ve schůdnosti“.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-112542.html
• NS 7 Tz 38/2020 – maření výkonu úředního rozhodnutí vs. poškození věřitele
  • Ke spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání je třeba, aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí o věci nebo jiné majetkové hodnotě, a to určitým nakládáním s věcí, které se takové rozhodnut týká. 
  • V případě, že dlužník zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní věc, na kterou by se mohl vztahovat výkon rozhodnutí, jež podle očekávání bude v budoucnu vydáno (tzn. zatím žádné takové konkrétní rozhodnutí neexistuje), nejde o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, ale o trestný čin poškození věřitele podle § 222 tr. zákoníku.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/mareni-vykonu-uredniho-rozhodnuti-a-vykazani-112586.html
• NS 8 Tdo 982/2020 – dovolání proti chybějícímu výroku
  • Spočívá-li vada rozhodnutí napadeného dovoláním v tom, že v rozhodnutí některý výrok chybí [§ 265b odst. 1 písm. k) tr. ř.], nepřezkoumává jíž dovolací soud odůvodnění týkající se takového výroku, neboť není-li zde příslušný chybějící výrok, tak dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyrok-rozhodnuti-112589.html
• 29 NSČR 120/2018 – aktivní legitimace k návrhu na zproštění insolvenčního správce funkce
  • Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen) dlužník, schůze věřitelů (§ 46 a násl. insolvenčního zákona), věřitelský výbor (§ 56 a násl. insolvenčního zákona) anebo zástupce věřitelů (§ 68 insolvenčního zákona), nikoli věřitel, který není zástupcem věřitelů, a to bez ohledu na to, zda je věřitelem zajištěným či nezajištěným. Návrh podaný jinou osobou insolvenční soud odmítne.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/insolvencni-spravce-112621.html
• 21 Cdo 4451/2018 – neplatnost právního jednání v pracovněprávních vztazích
  • Ustanovení § 19 odst. 3 zák. práce, které stanoví, že neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, je třeba analogicky aplikovat též na zdánlivá (nicotná) pracovněprávní jednání. Uvedenou zásadu však nelze vykládat tak, že zaměstnanec může z neplatného nebo zdánlivého právního jednání požadovat plnění (které mu dosud nebylo poskytnuto), i když jeho neplatnost (zdánlivost) nezpůsobil výlučně sám.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/pracovnepravni-vztahy-112596.html 

Judikatura US

• IV.ÚS 3200/20 – předběžné opatření ve věci péče soudu o nezletilé
  • Rozhodne-li soud „obecným“ předběžným opatřením podle § 76 a násl. občanského soudního řádu i za situace, kdy jsou naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních, aniž jsou však dodrženy kogentní podmínky pro vydání takového zvláštního předběžného opatření podle § 459 odst. 1 a § 460 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, jde o procesní postup neslučitelný s ústavními kautelami řízení ve věcech péče o dítě a zasahující práva dotčeného rodiče na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem dítěte podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/predbezne-opatreni-v-rizeni-ve-vecech-pece-soudu-o-nezletile-112620.html
• Pl.ÚS 44/17 – nález ke změně volebního systému v ČR
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zmena-volebniho-systemu-112618.html
• Pl. ÚS 86/20 – náklady ustanoveného zmocněnce poškozeného a jejich kompenzace státu
  • Rozhodnutím ustanovit poškozenému zmocněnce stát plní svoji povinnost chránit v trestním řízení práva těch, jež je nemohou dostatečně sami hájit a ocitli se v řízení zpravidla pro protiprávní jednání jiné osoby. Pokud je úmyslem zákonodárce zařadit mezi náklady, jejichž úhradu po jejich zaplacení ustanovenému zmocněnci může stát nárokovat po pravomocně odsouzeném, nestačí k tomu procesním ustanovením upravit proceduru rozhodování (§ 155 odst. 5 trestního řádu), nýbrž je nutné povinnost pravomocně odsouzeného vůči státu nahradit náklady vzniklé ustanovením zmocněnce výslovně zakotvit. Postupem obecných soudů došlo k přenesení nákladů trestního řízení ze strany státu na odsouzenou bez zákonného podkladu. Interpretace zákonného textu, která takovou povinnost rozhodnutím soudu stanovila, tak zakládá dotčení vlastnického práva a práva na spravedlivý proces garantovaných čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-pl-us-86-20-dne-25-unora-2021
• I. ÚS 2449/20 - mezinárodní příslušnost soudů ve věci péče o nezletilé
  • je nežádoucí, aby soudy dvou členských států vedly řízení souběžně, nařízení Brusel II upravuje překážku litispendence – jedná se o imperativní normu neumožňující diskreci
  • rozhodnout o své příslušnosti může jen soud, u něhož bylo řízení zahájeno jako první, druhý soud takové rozhodnutí musí respektovat
  • V nejlepším zájmu dítěte není, aby existovala dvě protichůdná rozhodnutí ve věci rodičovské odpovědnosti a aby nebylo postaveno na jisto, které z nich má přednost
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-2449-20-dne-25-unora-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• Pl. ÚS 106/20 – zrušení zákazu maloobchodního prodeje
  • regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle
  • Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, odpovědnost za ně nese vláda
  • Z pohledu plynutí doby je totiž třeba klást na odůvodnění zásahů do základních práv nyní vyšší nároky, než tomu bylo v okamžité reakci v počátku pandemie.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-cast-usneseni-vlady-zakazujici-maloobchodni-prodej-a-poskytovani-sluzeb
• II. ÚS 1904/20 – patologické hráčství v trestním řízení
  • Z odborné literatury plyne, že vliv patologického hráčství na ovládací schopnost je třeba přezkoumávat i v případech komplikovanější a déletrvající trestné činnosti, nikoli pouze u skutkově jednoduché a neplánované trestné činnosti. Navrhne-li obviněný vypracování posudku ohledně svého patologického hráčství, představí-li pro svůj návrh plausibilní tvrzení a soudy tento návrh shledají nadbytečným, jde o tzv. opomenutý důkaz, rozporný se zásadami spravedlivého procesu, vyplývajícími z čl. 36 odst. 1 Listiny, a to tím spíše, pokud obecný soud hodlá své závěry založit na vlastním posouzení vlivu patologického hráčství na trestnou činnost obviněného.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-ii-us-1904-20-dne-17-unora-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou
• II. ÚS 1564/20  - k náhradě újmy na přirozených právech člověka podle § 2956
  • V rámci § 2958 OZ jsou upraveny tři dílčí nároky, a to nárok na náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění a konečně nárok na náhradu tzv. další nemajetkové újmy vzniklé poškozením zdraví. Právě pod posledně uvedený nárok lze duševní útrapy, resp. některé jednorázové či opakované události v životě poškozeného po úraze, podřadit.
  • Právní úprava náhrady újmy na přirozených právech člověka vychází z antropocentrické koncepce, jež má v intencích obecných garancí občanského zákoníku (§ 3) chránit lidský život, zdraví, osobnostní statky a v neposlední řadě „svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého“ (§ 81 odst. 1).
  • Právo poškozeného na náhradu duševních útrap (psychického strádání) se za stávající interpretace ocitlo v podobě „další nemajetkové újmy“ v zóně mezi z časového hlediska spíše jednorázovou náhradou bolesti a náhradou ztížení společenského uplatnění, svázanou s trvalým stavem. Škodní děje tu mají spočívat v jednorázových či opakovaných ztrátách a strádáních poškozeného, zapříčiněných omezením jeho tělesné i duševní integrity a znamenajících omezení v jeho soukromém a rodinném životě. Obecné soudy pak mají povinnost, jakkoli to může být spojeno s výkladovými obtížemi, rozpoznat – při řádně uplatněných a relevantních žalobních tvrzeních - tyto situace a posléze v objektivizovatelných případech přiznat náhradu nemajetkové újmy, byť půjde o náhradu přiměřenou v relaci k ostatním dílčím nárokům tohoto druhu.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-ii-us-1564-20-dne-17-unora-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• IV. ÚS 3076/20 - omluva za výrok prezidenta
  • Výrok prezidenta republiky pronesený v televizním diskuzním pořadu, má-li souvislost s činností prezidenta, spadá pod výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 54 odst. 3 Ústavy
  • Poruší-li prezident svým výrokem, který je úředním postupem, práva jiného, odpovídá za újmu způsobenou tímto výrokem stát podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Naopak, nemá-li výrok souvislost s činností prezidenta a nepředstavuje tak výkon funkce prezidenta ani jeho úřední postup, nebrání čl. 36 odst. 3 Listiny ani čl. 54 odst. 3 Ústavy tomu, aby za svůj výrok nesl právní odpovědnost sám prezident jako soukromá osoba podle obecných soukromoprávních předpisů.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iv-us-3076-20-dne-9-unora-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• IV. ÚS 2103/20 - vyklizení bytu
  • je na místě aplikovat korektiv dobrých mravů, pokud je pronajímatel vlastníkem vícero nemovitostí (podnikatelský subjekt) a pokud původně pod záminkou rekonstrukce požádá nájemce vyššího věku s psychickými problémy, aby se dočasně přestěhoval do jiného bytu, na tento byt s ním sepíše novou nájemní smlouvu na dobu určitou a tu posléze ukončí
  • za takových okolností nelze vyhovět žalobě na vyklizení
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iv-us-2103-20-dne-2-unora-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou 

Legislativa

• soudní řád správní (účinnost změny od 1. 4. 2021)
  • § 104a nepřijatelnost kasační stížnosti – proti rozhodnutím, která činí specializovaný samosoudce, takové rozhodnutí o odmítnutí kasační stížnosti musí být odůvodněno 
• OSŘ (účinnost od 1. 4. 2021)
  • změny při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu (§ 304b – 304e)
• exekuční řád (účinnost od 1. 4. 2021)
  • § 42 - Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou
• nový zákon o evidenci skutečných majitelů 37/2021 (účinnost od 1. 6. 2021)
  • koncový příjemce PO – osoba mající více než 25 % prospěchu / zisku
  • osoba s koncovým vlivem = ovládající osoba dle ZOK
    • v jiné než obchodní korporací jsou to členové statutárního orgánu
    • pokud nelze určit skutečného majitele korporace, pak je to osoba ve vrcholném vedení
  • veřejnoprávní subjekty, SVJ, OPS a odbory nemají skutečného majitele (§ 7)
  • povinnost uchovávat údaje, na podkladě nichž byl zjišťován skutečný majitel 10 let poté, co osoba skutečným majitelem být přestala
  • zápis do ESM provádí soud nebo notář
  • částečný výpis z ESM bude moci získat kdokoli
  • řízení o zápisu do ESM u soudu
    • příslušný krajský soud dle sídla (§ 19)
    • zahajuje se na návrh
    • návrh je nutno doložit listinami, z nichž plynou zapisované skutečnosti (§ 23)
    • o návrhu se rozhoduje bez jednání
    • odvolání lze jen tehdy, když se návrh zamítá (§ 30)
    • z důvodu zvláštního zřetele lze navrhnout znepřístupnění údajů (§ 32)
  • zápis do ESM notářem (§ 34)
  • automatický průpis (§ 37)
    • u svěřenských fondů, u fundací, ústavů, OPS
    • u SRO společník s podílem nad 25 %
    • u AS jediný akcionář
    • u spolku členové statutárního orgánu
    • v případě zániku se automaticky propíše výmaz
  • nesrovnalosti (§ 42)
    • oznamovací povinnost:
      • orgány veřejné moci
      • povinné osoby dle AML (mj. též advokát)
    • soud zašle výzvu k odstranění nesrovnalosti, pokud není napraveno zahájí se řízení (§ 44) a současně se zapíše poznámka nesrovnalosti
    • o nesrovnalosti se rozhoduje bez jednání
  • důsledky nesrovnalosti:
    • Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v ESM, nesmí vyplatit podíl na prospěchu jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem (§ 53)
    • Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na prospěchu také subjektu, jež nemá v ESM zapsaného žádného skutečného majitele
    • Není-li skutečný majitel zapsán v ESM, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani PO, jejímž je rovněž skutečným majitelem (§ 54)
      • to neplatí, pokud postavení skutečného majitele vzniklo max 15 dnů před rozhodnutím
  • přestupky
    • společnost nezajistí zápis žádného údaje do ESM nebo nezajistí zápis nových údajů
    • skutečný majitel neposkytne potřebnou součinnost
    • pokuta až do 0,5mil. Kč

Články:

• přehled výpočtu nezabavitelných částek pro rok 2021
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nove-parametry-nejen-exekucnich-srazek-ze-mzdy-pro-rok-2021-po-zvyseni-nezabavitelnych-castek-112424.html
• úročení kauce při podnájmu
  • dle OZ se na podnájemní vztah použijí přiměřeně ustanovení o nájmu (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2005, 26 Cdo 354/2004)
  • kauce však neplní stejný účel jako u nájmu, ovšem i zde by se měla úročit, aby se podnájemci reflektovalo to, že přenechal finanční prostředky nájemci na delší dobu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uroceni-jistoty-kauce-kterou-sklada-podnajemce-najemci-112521.html
• změna poměrů u posesorních žalob
  • změna poměrů není důvodem pro odstranění stávajícího rozhodnutí o posesorní žalobě
  • „přebít“ takové rozhodnutí lze jen petitorní žalobou, která věc řeší konečným způsobem
  • rozdíl mezi posesorní žalobou a předběžným opatřením spočívá především v tom, že u posesorních žalob není dána dočasnost rozhodnutí a není tedy požadavek na to, aby v určité lhůtě byla podána petitorní žaloba
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-pomeru-ve-veci-ochrany-drzby-a-jeji-procesni-aspekty-112499.html
• trestněprávní odpovědnost za útok zvířete
  • pokud vlastník zvířete zanedbá náležitý dohled
  • byla porušena povinnost prevence dle § 2900 OZ
  • k tomu aktuální judikát NS 7 Tdo 1107/2020
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/za-utok-zvirete-hrozi-kriminal-112472.html
• zápůjčka sjednaná jedním z manželů
  • velký senát NS  31 Cdo 2008/2020
  • Na peníze nabyté (zá)půjčkou se nevztahuje žádná z výjimek uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) starého občanského zákoníku, resp. § 709 odst. stávajícího občanského zákoníku, takže tvoří součást společného jmění manželů
  • Nemůže být tudíž vnosem z výlučného na společný majetek to, co jeden z manželů pořídil za prostředky získané ze (zá)půjčky
  • Součástí společného jmění nejsou dluhy, jež pro manžela, který uzavřel příslušnou smlouvu, z převzatého závazku vyplývají.
  • právní režim závazku, z něhož je zavázán jen jeden z manželů (kvůli absentujícímu souhlasu druhé manžela a nadlimitnímu rozsahu) se štěpí tak, že dluh z tohoto závazku do společného jmění manželů nepatří, avšak to, co z něj dlužník získal, je součástí společné jmění manželů
  • k závazku manžela, který takto opatřil peníze (nebo jinou majetkovou hodnotu) a je povinen je vrátit, má soud přihlédnout při vypořádání společného jmění manželů
  • Za předpokladu, že získaný majetek skutečně rozšířil masu společného jmění a zavázaný manžel uhradil nebo má uhradit dluh ze svého výlučného majetku, lze dle velkého senátu uvažovat např. o disparitě podílů
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zapujcka-sjednana-jednim-z-manzelu-aneb-dluzis-sam-ale-zapujcene-penize-jsou-obou-112500.html
• informace o tom, že od 2021 jsou přístupné technické normy zdarma
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/odhodme-informacni-okovy-od-prvniho-ledna-se-blyska-na-lepsi-casy-112513.html
• zdánlivé ukončení pracovního poměru
  • zejm. k ústnímu ukončení PP, nejasné formulaci výpovědi
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zdanlive-ustni-skonceni-pracovniho-pomeru-112409.html
• tipy, jak zefektivnit oddlužení – z praxe senátu KSPH 67 INS
  • Má-li dlužník čistý příjem nižší než cca 15 000 Kč, zasíláme mu spolu s usnesení o povolení oddlužení výzvu ke zvýšení příjmů. Nejsou-li příjmy bez uvedení relevantního důvodů zvýšeny, oddlužení neschvalujeme
  • Jsou-li příjmy zvýšeny, ale nedostatečně, event. dlužník sdělí důvody pro nezvýšení příjmů, které nejsou plně dostačující, zasíláme mu spolu s usnesením o schválení oddlužení výzvu ke zvýšení příjmů ve lhůtě 6 měsíců. Nejsou-li příjmy bez uvedení relevantního důvodu zvýšeny, schválené oddlužení rušíme.
  • část dlužníků zlegalizovala část svého nepřiznaného příjmu, část na uvedenou výzvu reagovala předložením darovací smlouvy a část dlužníků v reakci na tuto výzvu požádala zaměstnavatele o zvýšení příjmu a zaměstnavatel vyhověl
  • při snaze získání adekvátních příjmů mohou být aktivní i věřitelé
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/desatero-pro-vyteznejsi-oddluzeni-112516.html
• Zrušení rozhodčího nálezu soudem jako procesní následek porušení povinnosti rozhodce
  • 23 Cdo 3620/2016: jestliže si strany v rozhodčí doložce dohodly, že rozhodčí nález bude vydán bez odůvodnění, je námitka, že se rozhodce v odůvodnění rozhodčího nálezu nevypořádal se všemi důkazy a neodůvodnil, jak se vypořádal se všemi navrženými důkazy, nepřípadná. Nesouhlas s hodnocením navržených důkazů a posouzením jejich důležitosti pro výsledek řízení není důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu 
  • pokud je namítána neplatnost rozhodčí doložky, ovšem až po vydání rozhodnutí, byla neplatnost mlčením zhojena a nelze z tohoto důvodu žádat zrušení rozhodčího nálezu
  • 23 Cdo 4542/2016: byla-li stranami v rozhodčí doložce dohodnuta možnost rozhodnout věc bez jednání jen na základě předložených listin a rozhodci dáno k úvaze, zda jednání nařídí, nebude-li obsah předložených listin považovat za dostatečný pro své rozhodnutí, nemůže tato rozhodcova úvaha být předmětem soudního přezkumu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zruseni-rozhodciho-nalezu-soudem-jako-procesni-nasledek-poruseni-povinnosti-rozhodce-112554.html#_ftn7
• využití ust. § 1765 u komerčních nájmů (výjimka z pacta sunt servanda)
  • Podmínky pro aplikaci ustanovení § 1765 OZ jsou zákonem jasně dané: (1) existence změny okolností, (2) nepředvídatelnost této změny, (3) neovlivnitelnost změny, (4) nepřevzetí rizika změny na sebe, (5) vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech, (6) příčinná souvislost mezi změnou a vznikem zvlášť hrubého nepoměru
  • snížení by bylo přijatelné např. u obchodů s oblečením – ty vláda nařízením zavřela, z obchodů se prakticky staly sklady, hodnota prostor pro prodejce se tedy výrazně proměnila
  • snížení by nebylo možné u kancelářských prostor v důsledku toho, že zaměstnanci byli propuštěni nebo jsou více na home office, neboť toto je v dispozici zaměstnavatele, ten může kancelářské prostory užívat, ale z nějakého důvodu tak nečiní
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyuziti-pravidel-ustanoveni-1765-oz-u-komercnich-najmu-112508.html
• změny ZOK ve vztahu k SRO
  • zjednodušení založení společnosti – v případě, kdy ZK nepřesahuje 20.000,- Kč, není nutné zakládat zvláštní účet pro složení vkladů, lze jej složit v hotovosti k rukám správce vkladů
  • PO jako statutární orgán – je nutno určit konkrétní fyzickou osobu, která za PO bude jednat a ta se i zapisuje do OR (u stávajících společností nutno provést do 1. 4. 2021, jinak funkce k 2. 4. 2021 zaniká)
  • rozhodování per rollam – pokud je k rozhodnutí v zákoně nutný NZ, pak je při rozhodování per rollam nutné vyhotovit 2 NZ – o návrhu na rozhodnutí a o osvědčení o přijetí rozhodnutí
  • právo na doprovod na VH (advokát či jiný odborník)
  • úprava vysílacího práva společníka – ten může jmenovat a odvolávat jednatele
  • lze zřídit podíly bez hlasovacího práva, vždy aspoň 1 podíl však musí být s hlasovacím právem
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/spolecnost-s-rucenim-omezenym-ve-svetle-novely-zakona-o-obchodnich-korporacich-112517.html
• směrnice DAC 6
  • transpozice v zákoně o mezinárodní spolupráci při správě daní (164/2013) účinná od 30. 1. 2021
  • Předmětem oznámení je tzv. oznamované přeshraniční uspořádání definované v § 14f zákona
  • povinnost vykládána zatím tak, že by se mělo činit  oznámení ve vztahu k jakýmkoli strukturám a schématům vytvořených za účelem daňové optimalizace
  • Oznamovací povinnost dopadá primárně na zprostředkovatele přeshraničního uspořádání (mezi ty budou patřit zejména daňoví poradci, právní poradci či finanční instituce), v určitých situacích nicméně přechází i na uživatele uspořádání.
    • sem mohou spadnout i advokáti, ti jsou vázáni mlčenlivostí – povinnost se přenáší na klienta a advokát je povinen jej na to včas upozornit
  • oznamuje se správci daně – Specializovaný finanční úřad
  • sankce – lze uložit pokutu až 500.000,- Kč
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nekolik-slov-ke-vzniku-povinnosti-oznamovat-tzv-preshranicni-usporadani-dle-smernice-dac6-112509.html
• porušení režimu práce neschopného zaměstnance
  • nelze současně uplatnit snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy a výpověď z tohoto důvodu (dle písm. h)
  • aktuální rozhodnutí NS 21 Cdo 4368/2018
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/snizeni-nebo-neposkytnuti-nahrady-mzdy-musi-byt-adekvatni-mire-poruseni-rezimu-prace-neschopneho-zamestnance-a-nesmi-byt-nasledovano-vypovedi-z-tehoz-duvodu-112514.html
• nadbytečný souhlas se zpracováním osobních údajů v pracovním právu
  • poskytování osobních údajů na podkladě souhlasu je problematické kvůli nerovnému postavení zaměstnance a zaměstnavatele
  • Vyžadování nadbytečného souhlasu se zpracováním osobních údajů zaměstnance komentářová literatura označuje jako porušení povinností zaměstnavatele
  • zaměstnavateli i po odvolání souhlasu plyne ze zákona povinnost osobní údaje zpracovávat, měl by tedy informovat zaměstnance o změně právního důvodu zpracování a ideálně vše též písemně narovnat
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nadbytecny-souhlas-se-zpracovanim-osobnich-udaju-v-pracovnepravnich-vztazich-jak-situaci-vyresit-112582.html
• pokuty za dopravní přestupky v Itálii
  • policejní orgán musí protokol o zjištění přestupku doručit do 360 dnů, jinak zaniká povinnost pokutu zaplatit – je však vždy nutné se odvolat, jinak se i opožděně doručený protokol stane vykonatelným
  • právo vybrat pokutu se prekluduje po 5 letech od posledního platného doručení
  • pokud pachatel nemá v Itálii žádný majetek, bude ve vymáhání pokračovat ČR
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/v-poslednich-letech-jsou-do-ceske-republiky-stale-casteji-dorucovany-protokoly-dopravnich-prestupku-spachanych-v-zahranici-112552.html
• stravenkový paušál
  • lze upravit kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem
  • zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každou jeho směnu finanční příspěvek na stravování, který mu vyplatí ve formě peněžních prostředků přímo na jeho účet
  • výše příspěvku není limitována
    • dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je takto poskytovaný příspěvek osvobozen od daně z příjmů pouze do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (aktuálně 75,60 Kč)
  • z příspěvku se neodvádí pojistné
  • zaměstnavatel může v plné výši příspěvek uplatnit jako daňově uznatelný náklad
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/stravenkovy-pausal-vitana-novinka-roku-2021-112555.html
• výjimky ze zákazu hotovostních plateb nad limit
  • hotovostní platnou není:
    • vklad na účet ani výběr
    • výměna bankovek a mincí za jiné bankovky a mince
    • směnárenská činnost
  • výjimky:
    • platby daní a poplatků
    • povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů
    • platby důchodů
    • platby a výplaty pojistného ze soukromého pojištění
    • platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného dle krizového zákona
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/limity-pro-hotovostni-platby-a-vyjimky-112562.html
• bankovní identita
  • banky s akreditací mohou nabízet tuto službu (ČSOB, Komerční banka a Česká spořitelna)
  • lze se prostřednictvím ní přihlásit do portálu občana
  • od poloviny 2021 lze využít i v soukromém sektoru u telefonických operátorů, dodavatelů energií i dalších
    • banka bude se souhlasem klienta oprávněna potvrdit jeho totožnost
    • lze tímto způsobem podepsat smlouvu online s účinkem zaručeného elektronického podpisu
    • lze užívat k přístupu do klientských zón (bez nutnosti tvořit si na každé platformě profily)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/bankovni-identita-posun-v-digitalizaci-nejen-verejne-spravy-112581.html
• nároky plynoucí z § 5 ZOK (k porušení zákazu konkurence)
  • aktuální rozhodnutí VS v Olomouci 5 Cmo 202/2020
  • obchodní korporace je oprávněna se domáhat po svém jednateli porušujícím zákaz konkurenčního jednání vydání majetkového prospěchu, který získal skrze jím vlastněný podíl v konkurenční společnosti, a to jak v podobě přímé výplaty hospodářského výsledku tohoto konkurenta společníkovi, tak i v alternativním případě zvýšení obvyklé ceny jím vlastněného obchodního podílu, obojí pak dosažené v přímé souvislosti s porušením zákazu konkurence
  • „prospěch“ jednatele porušující zákaz konkurence není tvořen pouze přímo vypláceným (zejm. pak hotovostním) plněním, které v důsledku konkurenčního protiprávního jednání jednatel získal, ale je tvořen taktéž jakýmkoliv jiným druhem „prospěchu“, který v přímém důsledku zakázaného konkurenčního jednání obdržel či obdrží
  • Majetkový prospěch žalovaného z konkurenčního jednání nemusí být v daném případě dán pouze jemu vypláceným přímým plněním společností A. s.r.o. (plnění jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce, mzda z pracovního poměru apod.), ale taktéž výplatou zisku společníka konkurenční společnosti dosaženého v důsledku porušení zákazu konkurence, a rovněž (pokud hospodářský výsledek nebyl vyplácen) případným (ze stejného důvodu) dosaženým zvýšením tržní ceny jím vlastněného obchodního podílu v konkurenční společnosti (ke kterému v důsledku kumulace zisku nezbytně dochází).
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/naroky-plynouci-z-poruseni-zakazu-konkurence-dle-5-z-o-k-112489.html
• výjimky z pravidla přednosti pozdější příznivější právní úpravy v přestupkovém právu
  • rozsudek NSS 1 As 208/2016
  • obecné pravidlo přednosti pozdější příznivější právní úpravy je dáno pro případy, kdy zákonodárce v důsledku např. společenských změn nebo změny v poznání dopadů regulované činnosti přehodnotí potřebu regulace do té míry, že původně stanovenou povinnost zruší, stanoví v jiném (nižším) rozsahu, nebo alespoň sníží trest za případné porušení takové povinnosti
  • Nelze je však aplikovat na případy, kdy zákonodárce nebo správní orgán předem, tedy již při prvotním stanovení určité povinnosti, vymezil její rozsah cíleně pro určité konkrétní období, zatímco pro jiné období ji nestanovil vůbec nebo její rozsah vymezil odlišně (lhostejno, zda vyšší nebo nižší). To může mít svůj racionální důvod v potřebě postupného dosahování předem stanovených cílů regulace, nebo naopak pro plynulý přechod k nižší úrovni regulace.
  • Povinnosti by nebylo třeba plnit podle práva účinného v době jednání, pokud je zřejmé, že mohou být nebo budou vymáhány později a že pro tu dobu již nebudou stanoveny vůbec nebo v nižším rozsahu. Takový přístup by zákonodárci zcela bránil v použití výše popsané metody dynamické regulace
  • obdobně i NSS 5 As 269/2017
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyjimky-z-pravidla-prednosti-pozdejsi-priznivejsi-pravni-upravy-v-prestupkovem-pravu-dle-judikatury-nejvyssiho-spravniho-soudu-112566.html
• Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží 
  • k tomu NS 33 Cdo 416/2020
  • podle OZ neplatí, že výměnou věci začne běžet nová záruční doba, jak tomu bylo v § 627 odst. 2 ObčZák1964
  • zákonná povinnost z vadného plnění se váže k závazku prodávajícího zajistit, aby mohl kupující po určitou dobu (dvaceti čtyř měsíců) věc bezvadně užívat, a neváže se tedy na věc jako takovou (na věc samotnou)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/lhuta-k-uplatneni-prav-z-vadneho-plneni-se-pri-vymene-spotrebniho-zbozi-nebo-jeho-soucasti-neobnovuje-ale-pokracuje-lhuta-puvodni-112585.html
• AS po novele ZOK
  • změna monistického systému – jediný orgán správní rada (nutno upravit SS do 1. 1. 2022), do doby úpravy stanov platí, že každý člen správní rady jedná za společnost samostatně (automatická změna v OR)
  • zánikem funkce statutárního ředitele dochází k zániku smlouvy o výkonu funkce
  • úprava vysílacích akcií (možnost jmenovat člena statutárního orgánu) – počet akcií nesmí být vyšší než počet členů představenstva
  • právo na doprovod na valnou hromadu
  • pokud vyžaduje ZOK, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, již samotný návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny 
  • členem orgánu může být PO, ale je třeba zmocnit a zapsat do OR konkrétní FO, jinak funkce zaniká
  • smlouvu o výkonu funkce musí schválit nejvyšší orgán, jinak vůbec nenabude účinnosti
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/akciova-spolecnost-ve-svetle-novely-zakona-o-obchodnich-korporacich-112576.html
• kratší výpovědní doba při ukončení PP z důvodu přechodu práv a povinností
  • nové znění § 51a ZP
  • týká se ukončení PP ze strany zaměstnance, které tento činí v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu
  • výpověď je nutno dostatečně odůvodnit
  • Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána do 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o přechodu informován v rozsahu ust. § 339, nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu.
  • Nebyl-li zaměstnanec o přechodu práv a povinností informován, pak:
    • byla-li dána výpověď přede dnem nabytí účinnosti přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu,
    • byla-li dána výpověď do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nova-uprava-kratsi-vypovedni-doby-pri-vypovedi-zamestnance-z-duvodu-prechodu-prav-a-povinnosti-112607.html
• vládní záměr zákona o whistleblowingu
  • umožňuje oznamovat porušení v deseti konkrétních oblastech právní úpravy, ve kterých se předpokládá veřejný zájem na jejich dodržování (například finanční služby, zadávání veřejných zakázek, ochrana spotřebitele, veřejného zdraví, životního prostředí nebo osobních údajů)
  • zákon zakazuje odvetná opatření, za jejichž porušení hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč (např. nelze ukončit pracovní poměr)
  • právo oznamovatele a dalších osob na přiměřené zadostiučinění, pokud jim byla odvetným opatřením způsobena nemajetková újma
  • veřejní zadavatelé nebo zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci budou muset zavést systém vnitřního oznamování
  • účinnost v návrhu navržena na 17. 12. 2021
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-whistleblowingu-na-dosah-112578.html
• rekognice
  • nejprve by měl být proveden výslech poznávající osoby k popisu poznávané osoby (zpravidla si nelze vystačit s podáním vysvětlení z přípravného řízení, neboť zde je popisována situace obecně, bez bližšího zaměření na markantní znaky poznávané osoby)
  • rekognice dle fotografií – zpravidla je poznávaná osoba zachycena s jiným pozadím než ostatní osoby na fotografiích
  • pokud nejsou k dispozici fotografie osob, které se výrazně neodlišují, pak by k rekognici nemělo dojít
  • rekognice je úkonem neodkladným a neopakovatelným
  • někdy OČTŘ poznávajícímu předloží před rekognicí fotografii podezřelé osoby
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nesvary-rekognice-112570.html
• projednávaná novela OSŘ k dětským dluhům
  • ručení rodiče za dluhy bez možnosti regrese po dítěti
  • peněžité dluhy z právního (nikoli protiprávního) jednání dětí lze vymáhat jen do výše jejich majetku ke dni nabytí zletilosti, stejná limitace i pro smluvní pokuty
  • škodu způsobenou dítětem mladším 13 let bude hradit osoba, která nad ním zanedbala náležitý dohled
  • proti nezletilému do 15 let nelze vydat platební rozkaz, rozsudek pro zmeškání či rozsudek pro uznání
    • nad 15 let doručováno nezletilému i zákonnému zástupci
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/detske-dluhy-a-chystana-novelizace-oz-a-osr-112657.html
• kontrola elektronické pošty zaměstnavatelem
  • vztahuje se na ni ochrana listovního tajemství i GDPR
  • lze kontrolovat (i bez souhlasu) pouze ze závažného důvodu, nutno zaměstnance informovat o rozsahu kontroly a způsobech jejího provedení
  • ochrana se na zaměstnance nevztahuje, pokud nevyužívá pracovní dobu k výkonu práce, ale vyhledává internetové stránky k uspokojení osobního zájmu
  • zaměstnanec nemůže souhlas s kontrolou e-mailů platně vyslovit
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-ochrana-elektronicke-posty-zamestnancu-112612.html
• náhrada škody dle krizového zákona
  • výklad ministerstva: stát není odpovědný za důsledky krizových opatření, které mají povahu normativních aktů, což je případ vládních usnesení, které omezují pohyb a shromažďování osob, otevření provozoven apod.
    • dle zákonných definic však pod pojem „krizová opatření“ spadají i vládní nařízení a nařízení ministerstva
  • ministerstvo se dále odkazuje na analogii se zákonem o odpovědnosti státu za škodu, kde neplyne nárok na odškodnění za vydané nezákonné předpisy
    • náhrada dle tohoto zákona je založena na jiných principech a východiscích
    • k tomu též NS 28 Cdo 2519/2011
  • § 36 krizového zákona svým účelem navazuje na princip tzv. zvláštní oběti, jehož podstatou je poskytnutí náhrady jednotlivci za nucené individuální obětování jeho konkrétního právního statku ve prospěch celku (společnosti) při provádění krizových opatření
  • Zcela irelevantní je argument, že skutečným původcem škod nejsou jednotlivá krizová opatření, ale samotná globální pandemie COVID-19 – to by bylo možné dovodit pak i u povodní, zemětřesení apod., kde také neexistuje přímá příčinná souvislost mezi příčinou a škodou
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nahrada-skody-dle-krizoveho-zakona-a-vyklad-v-neprospech-poskozenych-provedeny-ministerstvem-vnitra-112633.html
• pokuty za porušení GDPR
  • důležité vyřešit:
    • transparentnost
    • právní základ zpracování
    • dostatečnou implementaci zabezpečení
    • dodržení zásady minimalizace dat 
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pokut-za-poruseni-gdpr-pribyva-jak-jim-predejit-112634.html
• Povinnost zdržet se určitého jednání prostřednictvím třetích osob
  • k rozhodnutí NS 20 Cdo 1035/2020
  • Exekučním titulem uložená povinnost zdržet se určité činnosti i prostřednictvím třetích osob může znamenat povinnost přerušit s takovouto třetí osobou smluvní vztah
  • povinná měla jednat tak, aby se vyvarovala jakékoliv činnosti, která by třetí osobu vedla k tomu, že zakázanou činnost vykoná, přičemž bylo v možnostech povinné vyvinout konkrétní aktivitu tak, aby třetí osoba v této zakázané činnosti ustala (např. upozorněním třetí osoby na zákaz předmětného jednání ve smyslu exekučního titulu)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/povinnost-zdrzet-se-urciteho-jednani-prostrednictvim-tretich-osob-ve-svetle-recentni-judikatury-nejvyssiho-soudu-cr-112632.html