• Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

    Mihalík, Železníková a spol.

    advokátní kancelář

Aktuality 01/2021

Legislativa

  • 33/2020
    • účinnost novely ZOK – k 1.1.
    • úprava notářských zápisů v souvislosti s distančním rozhodováním společností
    • změna OZ § 158a – povinnost právnických osob uchovávat listiny vyjmenované v zákoně
    • rejstříkový zákon – nový § 105a – absence 2 účetních závěrek ve sbírce listin a možnost zrušení korporace
  • 487/2020
    • změna minimální a zaručené mzdy
    • účinnost k 1.1.
  • 517/2020
    • náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
    • účinnost k 1.1.
  • 527/2020
    • změna AML zákona a souvisejících předpisů
    • účinnost k 1.1.
  • 341/2020
    • novela notářského tarifu
    • účinnost k 1.1.
  • 285/2020
    • novela zákoníku práce
    • změna u dovolené a čerpání
    • § 271f jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
    • § 271i jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
    • § 317a sdílené pracovní místo
    • změna u přechodu práv a povinností z PPV
  • změna trestního zákoníku
    • § 281a definice vysoce nebezpečné látky
  • novela zákona o advokacii (v důsledku AML předpisů)
    • nový § 35ea – odpovědnost za AML přestupky

Judikatura Ústavního soudu

  • III. ÚS 3315/20 – odepření odměny advokátovi
    • Porušením kogentního znění ustanovení právního předpisu (zde: § 7 položky 5 advokátního tarifu), v jehož důsledku je advokátovi odepřena odměna za zastupování v nezanedbatelné částce, může dojít k porušení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) ve smyslu legitimního očekávání jeho nabývání, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a také práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, dopustí-li se tohoto porušení samotný soud.
    • nález zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iii-us-3315-20-dne-28-ledna-2021
  • I. ÚS 4293/18 – náhrada škody za neoprávněné trestní stíhání starosty, který ze své funkce odstoupil
    • Jestliže stát zasáhne do života člověka nedůvodným trestním stíháním, poškodí či dokonce zničí jeho postavení ve společnosti a mnohdy i v rodině, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu. Výše odškodnění nemateriální újmy totiž jistým způsobem vypovídá i o úctě k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí. A mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná.
    • Vztah mezi politikem a občanem/voličem je do značné míry založen na důvěře, která jde ruku v ruce s morálními hodnotami, uplatňovanými v té které společnosti. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání, je zpravidla morální apel na politika natolik intenzivní, že mu nezbývá, než se výkonu veřejné funkce vzdát, a to aniž by musel být odvolán. Ve své podstatě se jedná o akt vyvození osobní odpovědnosti, který plyne z obecného požadavku na to, aby veřejné funkce vykonávaly osoby s určitým morálním kreditem a nadanými důvěrou občanů. 
    • Pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži. Nejedná se o "pouhé" politické gesto. S ohledem na důvěru občanů v systém zastupitelské demokracie jde o gesto natolik zásadní, že by jej právo, co by jeden z normativních systémů, nemělo přehlížet.
    • nález zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-4293-18-dne-26-ledna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
  • III. ÚS 928/20 – rozpory ve výpovědi svědka, která je jediným důkazem o vině
    • Neodůvodní-li Nejvyšší soud své úvahy k rozporům ve výpovědi svědka, která představuje jediný důkaz o vině obžalovaného, čímž nedostatečně objasní skutkový stav ohledně skutku, který je obžalovanému kladen za vinu, poruší princip presumpce neviny zakotvený v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z něj vyplývající princip rozhodování in dubio pro reo.
    • Agnoskace, jako důkazní prostředek, nemá „kvalitu důkazního prostředku rekognicí“, a proto je třeba jí přiznat tomu odpovídající důkazní sílu. Za situace, kdy jsou rozhodnutí soudů založena na jediném důkazu, je nezbytné, aby obecné soudy posoudily všechny důkazy v jejich celku a doplnily dokazování tak, aby byly naplněny požadavky vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 5 trestního řádu.
    • nález zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iii-us-928-20-dne-11-ledna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou

Judikatura NS a NSS

  • 29 Cdo 78/2016 – přikázání pohledávky
    • Je-li vedena exekuce (výkon rozhodnutí) na majetek složitele peněžních prostředků na úschovní účet advokáta, lze pohledávku složitele [z titulu vydání peněz složených na úschovní účet advokáta vedený bankou do advokátní úschovy] exekučně postihnout pouze přikázáním jiné peněžité pohledávky (§ 312 a násl. o. s. ř.). Poddlužníkem povinného (složitele) totiž není peněžní ústav (banka), nýbrž advokát.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prikazani-pohledavky-112525.html
  • 7 Tdo 1016/2020 – dobytnost peněžitého trestu
    • Při zkoumání zákonné podmínky uložení peněžitého trestu, tj. při posuzování otázky jeho dobytnosti, je nutné vycházet z konkrétně ukládaného trestu a zjišťovat osobní a majetkové poměry pachatele i jeho závazky. Uvedená kritéria je třeba posuzovat z hlediska kvantitativního. Peněžitý trest má být uložen jen v takové celkové výměře, v jaké je dobytný. Pokud by peněžitý trest ve výměře, v jaké umožňují jeho uložení osobní a majetkové poměry pachatele, byl nepřiměřený ostatním hlediskům stanoveným pro ukládání trestu (§ 39 tr. zákoníku), zejména povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, uváží soud, zda není namístě uložení jiného druhu trestu, a to popřípadě i vedle peněžitého trestu. Pro neuložení peněžitého trestu by však nestačila jen určitá pravděpodobnost jeho nezaplacení nebo dokonce neochota pachatele tak učinit.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/penezity-trest-112480.html
  • 29 NSČR 137/2018-B-72 - nepoctivý záměr při reorganizaci
    • V těch případech, v nichž insolvenční soud dospěje k závěru, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení reorganizace nepoctivý záměr, pak důsledek takového závěru, jímž je zamítnutí návrhu na povolení reorganizace podle § 326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, nemůže být odvrácen poukazem na to, že si dlužník předem opatřil souhlas potřebné většiny věřitelů (s reorganizačním plánem) ani poukazem na to, že dlužník reorganizační plán sestavil tak, že jím nemá být poškozen žádný z věřitelů (takové okolnosti nepoctivý záměr dlužníka nevyvracejí).
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/reorganizace-112479.html
  • 23 Cdo 1337/2019 - zrušení rozhodčího nálezu v důsledku podjatosti rozhodce
    • Podle § 33 ZRŘ soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. Okolnosti svědčící o důvodu pochybovat o nepodjatosti rozhodce účastníku známé již v rozhodčím řízení dříve, než tento účastník začal ve věci jednat, tak nemohou být účastníkem s úspěchem uplatňovány v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnil-li je v rozhodčím řízení nejpozději, než začal jednat ve věci samé. 
    • Porušení povinnosti rozhodce podle § 8 zákona ZRŘ oznámit okolnost, která by mohla vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti, není sama o sobě důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. c) ZRŘ může být skutečnost, že věc projednal a rozhodl vyloučený rozhodce, jestliže strana v rozhodčím řízení o okolnostech vyloučení rozhodce nevěděla, a nemohla je proto v rozhodčím řízení uplatnit.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/podjatost-rozhodce-112478.html
  • 23 Cdo 3972/2019 – posouzení ekonomické závislosti rozhodce
    • Opakovanost zápisu totožných jmen do rozhodčích smluv bez dalšího nedokládá ekonomickou závislost rozhodce; sama o sobě „opakovatelnost“ bez dalšího neznamená, že by rozhodce nemohl – pakliže zároveň není tvrzeno žádného jeho osobního vztahu k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům – věc projednat a rozhodnout. 
    • Možnou podjatost, tj. nedostatek objektivní nezávislosti (nebo též objektivní nestrannosti), je nutné vždy chápat ve spojení s konkrétními okolnostmi dané věci. 
    • Tvrdí-li jedna ze stran rozhodčí doložky, že osoba, jež má určit (určila) rozhodce, postrádá požadavek nezávislosti či nestrannosti, je na této straně, aby tvrdila, a případně prokazovala rozhodné skutečnosti o možné nikoliv nezávislosti či nestrannosti této třetí osoby. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/rozhodci-dolozka-112476.html
  • 22 Cdo 2068/2019 – vypořádání promlčených pohledávek v SJM
    • I za účinnosti současné právní úpravy je proto nutné přihlédnout k rozhodovací praxí respektovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR ze dne 29. 3. 1989, sp. zn. 3 Cz 6/1989, publikovanému jako R 7/91 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek, podle kterého „jsou-li vypořádávány práva a povinnosti, u nichž jeden z účastníků řízení tvrdí možné promlčení, je namístě je přikázat oběma manželům společně.“ V případě, že půjde o skutečně promlčený závazek, budou promlčením dotčeni oba manželé stejnou měrou. Otázkou, zda je závazek skutečně promlčen a zda námitka promlčení bude též vznesena, nelze totiž v řízení o vypořádání společného jmění postavit najisto, a tak je správné pohledávku ponechat jako společnou.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyporadani-sjm-112455.html
  • 8 Tdo 789/2020 – mimořádné zvýšení TOS
    • Smyslem institutu mimořádného zvýšení trestní sazby odnětí svobody podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku je přísnější postih delikventů, kteří mají sklon dopouštět se opakovaně zvlášť závažných trestných činů. Jde o nástroj trestní politiky, jímž se zákonodárce snaží poskytnout společnosti účinnější ochranu před obzvláště nebezpečnými pachateli se špatnou prognózou a zvýšenou pravděpodobností dalšího páchání závažné trestné činnosti. Jedná se o institut mimořádný, při jehož aplikaci je třeba postupovat velmi opatrně a jehož podmínky je třeba vykládat restriktivně.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/mimoradne-zvyseni-trestu-odneti-svobody-112454.html
  • 8 To 33/2020 náhrada škody pojišťovně na transplantaci
    • Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti pojištěnci. Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení. Na úkony zdravotní služby provedené v souvislosti s transplantací orgánů již zemřelého pojištěnce jako dárce orgánů se citované zákonné ustanovení nevztahuje.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-a-adhezni-rizeni-112372.html
  • 20 Cdo 2967/2019 – vedení exekuce po zániku a vypořádání SJM
  • 22 Cdo 994/2020 – správa společné věci
    • Jedná-li správce společné věci jako nepřímý zástupce spoluvlastníků, svým jménem uzavírá ohledně správy společné věci smlouvy s třetími osobami a plnění z těchto smluv pak dále poskytuje spoluvlastníkům, je vůči jednotlivým spoluvlastníkům aktivně legitimován k vymáhání toho, co jsou povinni za takto poskytnutá plnění (služby, dodávky vody, energií apod.) zaplatit.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/sprava-spolecne-veci-112365.html
  • 8 Tdo 843/2020 – dokazování v trestním řízení
    • Trestní řád umožňuje obviněnému, pokud se soud po skončení dokazování, kdy měl obviněný možnost reagovat na provedené důkazy a vyčerpat svá práva, rozhodne znovu dokazování doplnit, aby svá práva související s prováděním důkazů i za takové situace uplatnil. K tomu je třeba zajistit podmínky, zejména jej o takovém postupu informovat.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/dokazovani-112352.html
  • 25 Cdo 4393/2018 – moderace náhrady škody soudem

Články

  • náhrada škody u drobného podnikatele (zde kominík)
    • shrnutí nálezu I. ÚS 922/18
    • Činnost podnikatele je nepochybně širší a zahrnuje i činnosti, které nesměřují k bezprostřednímu dosažení zisku, ale které se následně projeví v podnikatelském výsledku jako takovém
    • nestačí jen doložit konkrétní zakázky, které měly být v důsledku účasti na neoprávněném trestním stíhání odřeknuty – to je příliš zužující výklad
    • Skutečnost, že stěžovatel např. organizoval svoji práci tak, aby nepřišel v rozhodném období o žádnou zakázku, ještě neznamená, že místo účasti na trestním řízení nemohl provádět jinou činnost s podnikáním související a bez níž by svoji podnikatelskou činnost fakticky vykonávat nemohl
    • je bezpředmětné, že stěžovatel v rámci svého podnikání nedokázal vykázat konkrétní smlouvu či podnikatelskou příležitost, o kterou v důsledku vedeného trestního stíhání přišel
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nahrada-skody-u-drobneho-podnikatele-112338.html
  • uplatnění pohledávky zajištěné avalovanou blankosměnkou po skončení oddlužení avala
    • skutkově: společnost si vzala úvěr, byla vystavena biankosměnka avalována jednatelem, následně jednatel též přistoupil jako dlužník ke smlouvě, poté podal insolvenční návrh a jako FO vstoupil do oddlužení
    • oddlužení bylo úspěšně splněno a insolvenční soud vyslovil osvobození od placení pohledávek
    • osvobození od placení pohledávek ze strany insolvenčního soudu se týká pouze placení, nikoliv uplatnění > uplatnit práva ze směnky tedy lze
    • pokud věřitel dluh uplatní, jednateli v takovém případě přísluší kauzální námitka zániku zajištěného dluhu (vůči majiteli směnky, jiná situace je v případě rubopisu)
    • soudy dosud není vyjasněno, jestli kauzálními námitkami může být odkaz na osvobození od placení dluhů, dle názoru autora ano, a proto by měl aval obratem po konci oddlužení informovat vlastníka směnky za účelem zachování regresního nároku vůči nepoctivému remitentovi
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/otazka-uplatneni-pohledavky-zajistene-avalovanou-blankosmenkou-po-skonceni-oddluzeni-avala-112303.html
  • koncept zákona o náhradním výživném
    • předpokládaná účinnost 1. 7. 2021 (aktuálně je v Senátě)
    • maximální výše 3.000,- Kč měsíčně, lze čerpat maximálně 24 měsíců
    • nárok plyne pro nezaopatřené děti, pro které je již výživné vymáháno exekučně
    • pro výpočet dávky se vychází z rozdílu mezi stanoveným a fakticky uhrazeným výživným za 4 předchozí měsíce
    • administraci řeší Úřady práce
    • stát bude následně vymáhat to, co bylo na náhradním výživném uhrazeno po dlužníkovi
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/co-prinese-novy-zakon-o-nahradnim-vyzivnem-112326.html
  • zvýšení ZK u akciových společnost po novele ZOK
    • upsáním nových akcií
      • pokud akcionáři plně splatili emisní kurs dříve upsaných akcií
      • pokud je zvyšováno nepeněžitým vkladem – nutnost zpracovat zprávu a tuto předložit valné hromadě (obdobně již bylo zakotveno u SRO)
      • přednostní právo akcionářů upsat nové akcie v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu
      • v případě více druhů akcií lze zvýšením upsat nové akcie pouze jednoho druhu a stanovit přednostní právo jen pro ty akcionáře, kteří tento druh akcií vlastní (tj. ne pro všechny akcionáře)
      • K přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu souhlas 2/3 přítomných a zároveň 2/3 hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva budou tímto rozhodnutím dotčena
    • rozhodnutím představenstva / správní rady
      • nově lze rozhodnout o zvýšení základního kapitálu rovněž z nerozděleného zisku
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zvyseni-zakladniho-kapitalu-akciove-spolecnosti-ve-svetle-novely-zakona-o-obchodnich-korporacich-112280.html
  • stavba k provozování dětské skupiny
    • Pokud je stavba užívaná sice k jinému než v kolaudačním rozhodnutí vymezenému účelu, tento účel však nevyžaduje změny ve stavebně technickém uspořádání stavby ani neohrožuje zdraví či životní prostředí, nejde o užívání stavby v rozporu s vymezeným účelem (KSHK 30 Ca 180/2001, obdobně i NS 2 As 39/2007)
    • podle § 14 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině lze tuto službu poskytovat v místnostech, které splňují technické požadavky na stavby kladené stavebními předpisy na byt, obytnou místnost nebo pobytovou místnost
    • využití rodinného domu k poskytování této služby je v mezích jeho účelu vymezeného v kolaudačním rozhodnutí
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/v-jake-stavbe-lze-provozovat-detskou-skupinu-112315.html
  • mezinárodní místní příslušnost v kauze Dieselgate (k otázce místa vzniku škody)
    • i když byla vozidla stižena vadou již od instalace podvodného softwaru, uplatňovaná škoda se projevila až v okamžiku jejich koupě
    • Místo škodné události se podle SDEU v takovém případě nachází v tom členském státě, kde byl vůz poškozenými zakoupen, resp. nabyt od třetí osoby. Podle názoru SDEU je takové místo předvídatelné i pro žalovaného, který může jako výrobce protiprávně zmanipulovaných vozidel, který tato vozidla uvádí i na trhy v jiných členských státech, důvodně očekávat, že bude žalován i u soudů těchto členských států.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/mezinarodni-prislusnost-v-pripade-deliktni-odpovednosti-a-kauza-dieselgate-112302.html
  • judikatura k odškodnění pozůstalých za usmrcení blízkého při dopravní nehodě
  • trestání krádeží spáchaných v nouzovém stavu
    • Vyšší trestnost je vázána na skutečnost, že pachatel spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek
    • nouzový stav podle výkladu soudů spadá do kategorie jiné události
    • Nejvyšší státní zastupitelství uveřejnilo vyjádření, podle kterého vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19 odůvodňuje užití obecné přitěžující okolnosti uvedené v § 42 písm. j) trestního zákoníku
    • některé soudy se spokojí toliko s časovou souvislostí, zastáncem časové i kauzální souvislosti je Krajský soud v Plzni – např. nouzový stav je především prevencí proti šíření nakažlivé nemoci, a nikoliv o stav, kdy již došlo k závažnému následku. Situace v době výskytu koronaviru není jednoduchá a vláda musela přijmout různá opatření. Ale to, že obžalovaný páchal krádeže v potravinových řetězcích za situace, kdy obchody a ostraha fungovaly normálně, nijak nezvyšovalo škodlivost jeho jednání.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/trestani-kradezi-spachanych-v-nouzovem-stavu-112328.html
  • souhrn novinek z oblasti regulace finančních institucí
  • připravovaná novela OZ – spotřebitelské smlouvy
    • rozšíření informační povinnosti – vždy sdělit i telefonní číslo a adresu k doručování elektronické pošty, informovat o poprodejním servisu
    • zákaz doložky o automatickém prodloužení spotřebitelských smluv, které lhůtu pro případné odmítnutí prolongace stanovují jako nepřiměřeně vzdálenou dni, kdy má k prodloužení dojít
    • Pokud spotřebitel objednává pomocí tlačítka na e-shopu, musí být tlačítko označeno snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo podobně jednoznačnou formulací. Sankce za nesplnění povinnosti je neplatnost smlouvy s výjimkou situace, kdy se smlouvy dovolává sám spotřebitel.
    • Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady – nově pokud se vada projeví do 1 roku, pak se uplatní vyvratitelná domněnka, že věc byla vadná již při převzetí
    • předpokládaná účinnost 1. 7. 2021
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pripravovane-zmeny-ve-smlouvach-uzaviranych-se-spotrebitelem-112385.html
  • podjatost rozhodce
    • 23 Cdo 3022/2016 podjatost rozhodce je nezbytné namítat okamžitě, jakmile se vyskytnou pochybnosti o jeho nepodjatosti
    • V případě, že rozhodce ze své funkce neodstoupí, upravuje ustanovení § 12 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení možnost stran dohodnout se o postupu při vyloučení takového rozhodce.
    • možnost obrátit se na soud s návrhem, aby o vyloučení rozhodce v konkrétním sporu rozhodl soud
    • Návrh na vyloučení rozhodce je možné k soudu podat ještě předtím, než byla podána rozhodčí žaloba
    • Řízení, které je před soudem vedeno ohledně vyloučení rozhodce z projednání určité věci, je řízením sporným, návrh na vyloučení rozhodce, který je k soudu podáván, je určovací žalobou
    • proti takové určovací žalobě je přípustné odvolání, nikoliv však dovolání (29 Odo 430/2005)
    • pokud se informace, které svědčí pro tuto námitku strana sporu dozvěděla až po vydání rozhodčího nálezu a dříve tyto informace neměla, je možné podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu (23 Cdo 2317/2015)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vylouceni-rozhodce-z-projednani-veci-v-prubehu-rozhodciho-rizeni-112341.html
  • smlouva o výkonu funkce
    • smlouva bez schválení nejvyšším orgánem společnosti vůbec nenabude účinnost – zákonná odkládací podmínka účinnosti smlouvy
    • Do schválení smlouvy bude výkon funkce člena orgánu obchodní korporace bezplatný
    • nejvyšší orgán může ve svém rozhodnutí přiznat odměnu za výkon funkce se zpětnou účinností
    • Dle přechodných ustanovení novely ZOK se budou smlouvy o výkonu funkce uzavřené i před nabytím její účinnosti řídit po 1. 1. 2021 novou právní úpravou. Veškeré smlouvy, jež nebudou k tomuto dni schválené valnou hromadou, budou považovány za neúčinné.
    • podléhá uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a osobou blízkou členovi jejího orgánu notifikaci a nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán může uzavření takovéto smlouvy zakázat
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/podminena-ucinnost-smlouvy-o-vykonu-funkce-a-dalsi-zmeny-po-novele-zakona-o-obchodnich-korporacich-112336.html
  • pracovněprávní judikatura 2020
  • přezkum závazného stanoviska
  • přepis vozidla
    • nároky vůči kupujícímu, který neposkytne součinnost k přepisu
      • nárok z uhrazených pokut
      • nárok z uhrazeného povinného ručení – zde může být problém s vymáháním, neboť evidovanému vlastníkovi vznikla ze zákona povinnost pojištění hradit, problematické může být též to, vůči komu vymáhat – v mezidobí mohlo dojít ke změně vlastníka
    • zániku pojistného vztahu a povinnosti hradit povinné ručení lze dosáhnout bez ohledu na evidenci vlastníka v registru, a to prostým oznámením změny vlastníka vozidla pojistiteli (32 Odo 1471/2005)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-proti-nesoucinnosti-kupujiciho-pri-prepisu-vozidla-v-registru-silnicnich-vozidel-112387.html
  • akvizice v režimu veřejných zakázek
    • koupě podílu v obchodní korporaci představuje veřejnou zakázku na dodávky (ÚOHS-R0057/2018/VZ-18785/2018/323/Ebr)
    • zadavatel při akvizici obchodní společnosti nebo závodu musí postupovat jako při zadání veřejné zakázky na dodávky
    • při pořízení akcií, podílu či obchodního závodu konkrétní společnosti lze postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění
    • v budoucnu se očekává změna ZZVZ, která výslovně vyjme pořízení cenných papírů nebo jiných investičních nástrojů
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/akvizice-v-rezimu-verejnych-zakazek-112393.html#_ftn1
  • soudní ochrana při neposkytnutí kopie osobních údajů veřejnoprávním správcem
    • k rozhodnutí 4 Azs 246/2020
    • vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům je správním rozhodnutím, které lze napadnout správní žalobou
    • soudně se lze bránit i při odmítnutí práva na výmaz či opravu osobních údajů
    • i pouhý přípis, jímž je žadatel odkázán na jiný orgán či jiného správce údajů, či obdobně neformální reakce, je správním rozhodnutím, proti kterému se lze bránit žalobou
    • Před podáním žaloby není nutná stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů
    • u soukromoprávních správců je nutno podat žalobu v civilním řízení
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/soudni-ochrana-pri-neposkytnuti-kopii-osobnich-udaju-112388.html
  • odškodnění pozůstalých při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu
  • srovnatelná ochranná známka Spojeného Království
    • Po uplynutí přechodného obdobní již nebudou evropské ochranné známky chránit ochranné známky ve Spojeném království
    • bude vytvořena ochranná známka UK, která se automaticky aplikuje na všechny současné držitele práv plynoucích z evropských ochranných známek (bezplatně)
    • Zákon Spojeného království o ochranných známkách vyžaduje, aby byly národní známky užívány. Pokud nebude ochranná známka nepřetržitě užívána po dobu 5 let, může být odstraněna z registru britských ochranných známek
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/brexit-nova-srovnatelna-ochranna-znamka-spojeneho-kralovstvi-112391.html
  • návrh nařízení EU o trhu kryptoaktiv
  • doručování poštou v pracovním právu
    • Zaměstnavatel je v první řadě povinen doručovat zaměstnanci písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovněprávního vztahu osobně na pracovišti
    • pokud nelze doručit na pracovišti, pak je nutno pokusit se o doručení na kterémkoli místě, kde se zaměstnanec zdržuje, následně lze využít poštu
    • Je třeba posoudit, do jaké míry je doručení výpovědi urgentní a případně vyčkat. Z judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pokud zaměstnavatel není schopen zastihnout osobně zaměstnance ve všední den, avšak byl by toho schopen např. o víkendu, a přesto se o to nepokusí, nedostojí své povinnosti a výpověď bude soudem posouzena jako neplatná.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dorucovani-v-pracovnim-pravu-bude-mozne-po-ctrnacti-letech-konecne-dat-vypoved-postou-112428.html
  • smluvní pokuta a další utvrzovací instituty
    • 23 Cdo 2239/2012 – lze ujednat i inominátní utvrzovací doložku (obdobně i 33 Cdo 272/2020)
    • 23 Cdo 1192/2019 – zákon nezakazuje vázat vznik práva na smluvní pokutu krom porušení smluvní povinnosti i na odstoupení od smlouvy věřitelem, a takové ujednání je tedy zásadně přípustné
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/neco-malo-ke-smluvni-pokute-112491.html
  • sdílené pracovní místo
    • podmínky:
      • dva či více zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele
      • stejný druh práce
      • sjednána kratší pracovní doba
    • zaměstnavatel uzavře s každým zaměstnancem zvlášť dohodu, podle níž si zaměstnanci budou sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné domluvě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. 
    • Zároveň nesmí souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě překročit délku stanovené týdenní pracovní doby
    • dohodu o sdíleném pracovním místě lze kdykoli vypovědět
    • v případě nemoci se mohou zaměstnanci zastupovat
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/sdilene-pracovni-misto-z-pohledu-zamestnavatele-112396.html
  • judikatura ÚS ke styku dítěte s rodiči
    • II. ÚS 1191/17 - je možné odchýlit se od obecné premisy, že dítě má právo stýkat se s oběma rodiči v zásadně stejné míře, existují-li objektivní odchylky od „běžného“ stavu, odchylkou může být i zdravotní stav dítěte
    • I. ÚS 1079/17 - V pochybnostech soudu o bezpečí nezletilých během realizace styku s rodičem může být asistovaný styk
    • IV. ÚS 2611/2020 -  není ústavně komfortní situace, kdy styk jednoho z rodičů nebyl nijak upraven, čímž formálně hrozilo nebezpečí přerušení kontaktů mezi rodičem a dítětem, a to až do případného nového rozhodnutí o styku
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/omezeni-prava-styku-rodice-s-nezletilym-ditetem-v-kontextu-vybrane-judikatury-ustavniho-soudu-112495.html
  • vrácení plnění po zrušení rozsudku, dle něhož bylo plněno
    • 31 Cdo 3309/2011 - pokud soud uloží procesní povinnost žalovanému splnit povinnost, vyplývající ze závazku; chováním, které je v souladu s takovým rozsudkem, zaniká nejen procesní povinnost plynoucí z výroku rozhodnutí, ale i jí odpovídající hmotněprávní závazek (dluh), o kterém byl veden spor. To platí bez ohledu na to, jaký motiv (pohnutka) vede žalovaného ke splnění uložené povinnosti.
    • pokud jsou zrušena (cestou mimořádných opravných prostředků) pravomocná rozhodnutí soudů, na jejichž základě žalovaný (nedobrovolně) plnil a žalobce obdržené plnění nevrátí, pak by měl (a dokonce musí) v takové situaci žalobce vzít žalobu zpět s odůvodněním, že došlo k naplnění žalobcem požadované povinnosti (odpadl tak předmět žaloby)
    • Pokud pak žalovaný trvá na tom, že plnil pouze na základě dřívějších (a následně zrušených) pravomocných rozhodnutí, velký senát uvádí jako jedinou možnost, jak se domoci jeho nároků, jejich uplatnění soudní cestou. Soud by měl v novém řízení (zahájeném žalovaným) jako předběžnou otázku řešit, zda povinnost uložená pravomocnými rozhodnutími, kterou žalobce nedobrovolně splnil odpovídá „skutečným hmotněprávním poměrům“.
    • k tomu se následně vyjádřil Ústavní soud Pl. ÚS 40/18 - situace má být řešena tak, že je pokračováno v původním řízení (tedy v tom zahájeném žalobcem), v němž jsou obecné soudy povinny posoudit oprávněnost nároku, stejně jako jeho výši, a řádně prokázané závěry pak musí prezentovat ve svém odůvodnění. Nicméně výrok jejich rozhodnutí nemůže nikdy znít jinak, než „žaloba se zamítá“ (buď proto, že nárok je oprávněný v plné či částečné výši, ale byl uspokojen splněním, nebo že nárok není po právu).
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vydani-bezduvodneho-obohaceni-ze-strany-zalobce-v-navaznosti-na-zruseni-rozhodnuti-na-jejichz-zaklade-bylo-zalovanym-plneno-112417.html
  • vrácení peněz přes chargeback
  • princip omezené důvěry v dopravě
    • nový nález US II. ÚS 1711/20
    • K principu omezené důvěry se vztahuje požadavek existence příčinného vztahu mezi porušením právního předpisu a vzniklým ohrožením či způsobeným následkem a příčinného vztahu mezi účelem právního předpisu a vzniklým ohrožením či následkem.
    • Z pozice ex post obecné soudy nijak blíže nehodnotily dobu, o kterou zcela pochopitelné upoutání pozornosti neobvyklým jevem (manžel poškozené) v provozu ovlivnilo možnost a zpozdilo schopnost stěžovatele začít adekvátně reagovat na jiný jev (poškozenou) v provozu
    • Situace, kterou vytvořili dva dospělí účastníci silničního provozu v jeden okamžik na dvou místech vozovky neopatrným a bezohledným chováním, byla neočekávatelná a objektivně stěží zvladatelná. Dospělý účastník silničního provozu stojící na kraji vozovky, který nápadně gestikuluje, může být nepředvídatelnou situací v provozu.
    • 6 Tdo 143/2011 - Mohou nastat situace, kdy i tito účastníci vytvoří řidiči svým náhlým neočekávaným a nepředvídatelným vstoupením do vozovky překážku, jež může být pro řidiče i objektivně nezvládnutelná. V takovém případě řidič neodpovídá za vzniklý protiprávní následek.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-principu-omezene-duvery-v-doprave-112505.html

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

Kontakty

Mihalík, Železníková a spol.,
advokátní kancelář

Bezručova 90, 692 01 Mikulov

vedoucí kanceláře
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ID datové schránky:

JUDr. Vojtěch Mihalík:
9v2334b

JUDr. Kateřina Železníková, LL.M.:
gabqddw

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář:
wvc7n6d

IČ: 19214138


vytvořil pixelhouse.cz