Legislativa

• k 31. 12. 2020 zrušení zákona č. 74/2019 – o úpravě vztahů po vystoupení Británie z EU pro případ, že nebude uzavřena dohoda
• od 19. 12. 2020 účinnost zákona č. 539/2020 – zaměstnavatel není povinen až do 30. 6. 2021 provádět pravidelná školení
• od 1. 1. 2021 účinnost vyhlášky č. 503/2020 o výkonu znalecké činnosti
• od 1. 1. 2021 účinnost vyhlášky č. 506/2020 o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti
• od 1. 1. 2021 změna AML zákona
  • § 2/1 g) – advokát je povinnou osobou i při zakládání nebo správě svěřenského fondu
  • § 2/1 m) povinnou osobou je též svěřenský správce
  • § 2/3, 4 – vymezení toho, kdo není povinnou osobou
  • § 4/9 – definice pojmu virtuální aktiva pro AML účely
  • § 4/12 – definice pojmu třetí země pro AML účely
  • § 4/13 – definice pojmu profesní komora pro AML účely
  • § 5/1 b) – rozšíření okruhu identifikačních údajů PO
  • § 8 – úprava identifikace klienta
  • nový § 8a – elektronická identifikace klienta
  • § 9 – úprava kontroly klienta
  • nový § 9a – zesílená identifikace a kontrola klienta
  • § 11/7 – dálková kontrola klienta
  • § 13 – změny ve zjednodušené identifikaci
  • § 18/8 – výslovné zakotvení, že oznámení podezřelého obchodu není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti
  • § 21/6 – podrobnější úprava vnitřní strategie a postupů k zajištění souladu s AML
  • nový § 22a – pověření osoby ke splnění AML povinností uvnitř korporace
  • § 24/3 – povinná osoba na vyžádání sdělí, zda v posledních 10 letech byla v kontaktu s konkrétní osobou, vůči níž byla povinnou osobou
  • § 40b – povinnost zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele
• změna zákona o hazardních hrách 
  • § 16a a 16b – zápis a výmaz osob z rejstříku z moci úřední a na žádost
• změna živnostenského zákona (527/2020)
  • živnost nemůže provozovat PO, pokud není bezúhonný její skutečný majitel nebo statutární orgán
• změna zákona o advokacii (527/2020)
  • nový § 35ea – odpovědnost za přestupek podle AML zákona
• změna zákona o dani z příjmu (540/2020)
  • § 2a – definice poplatníka v paušálním režimu
  • § 7a paušální daň
  • § 38lc – lhůta k podání oznámení o vstupu do paušálního režimu – do 10. dne zdaňovacího období
  • § 38lk – paušální zálohy – splatné měsíčně

Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud

• NS 23 Cdo 2027/2020 – nekalá soutěž
  • Samotné zjištění o podobnosti výrobků účastníků neumožňuje učinit závěr, že se žalovaný svým jednáním dopouští parazitování na soutěžních výkonech žalobce. Podmínkou takového jednání v nekalé soutěži je, že soutěžitel těží z konkrétního úsilí a nákladů jiného soutěžitele a získává tak soutěžní výhodu spočívající v tom, že sám nemusí takové náklady vynakládat. Přitom se z povahy hospodářské soutěže musí jednat o takové (soutěžně významné) úsilí a náklady, jejichž těžení ze strany jiného soutěžitele představuje jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže. Ty však připouští jistou míru agresivity a podnikatelské vychytralosti s cílem se na trhu se prosadit. 
  • Navíc zákaz těžení z takového úsilí a nákladů jiného soutěžitele neplatí jednou provždy, ale pouze po dobu odpovídající zhodnocení postavení tohoto soutěžitele na trhu tak, aby toto úsilí a náklady, byly tržně vyrovnány.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nekala-soutez-112301.html
• NS 24 Cdo 1739/2020 – aktivní legitimace k dovolání ve věcech omezení svéprávnosti
  • Osoba, která má být posuzovanému opatrovanci jmenována jako stálý opatrovník není oprávněna (subjektivně legitimována) podat dovolání proti výroku rozsudku soudu, kterým byl posuzovaný omezen ve svéprávnosti, neboť není účastníkem řízení o svéprávnosti, se kterým bylo spojeno řízení ve věcech opatrovnictví člověka ke společnému řízení.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/omezeni-svepravnosti-112294.html
• NS 27 Cdo 760/2019 – věcná příslušnost soudu ve sporech ze smluv o převodu OP
  • Bez ohledu na to, že občanský soudní řád mezi spory uvedenými v § 9 odst. 2 výslovně nevypočítává spory mezi společníky (členy) navzájem, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl v obchodní korporaci, patří tyto spory do věcné příslušnosti krajských soudů, tento závěr se prosadí i v případech, kdy je podíl představován účastnickým cenným papírem. 
  • sporem mezi společníky (členy) navzájem, jde-li o vztah ze smluv, jimiž se převádí podíl v obchodní korporaci, je i spor, v němž se žalobce domáhá vrácení plnění poskytnutého na cenu za převod obchodního podílu proto, že uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spory-mezi-spolecniky-112293.html
• NS 21 Cdo 4243/2019 – nadbytečnost zaměstnanců a odbory
  • platí, že o výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel a že soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat
  • zvýšená ochrana člena orgánu odborové organizace modifikuje výlučné oprávnění zaměstnavatele k výběru zaměstnance, který je nadbytečným, tak, že z více zaměstnanců vykonávajících tentýž druh práce, který je v důsledku organizační změny nadále pro zaměstnavatele potřebný jen v menším rozsahu, je možné zaměstnance, který je členem orgánu odborové organizace, vybrat jako nadbytečného jen tehdy, nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby tohoto zaměstnance nadále zaměstnával. 
  • Okolnost, že zaměstnanec je členem orgánu odborové organizace, však neznamená, že zaměstnavatel je povinen takového zaměstnance při rozhodování o tom, který z více zaměstnanců vykonávajících stejný druh práce bude shledán nadbytečným, pominout a že je při tomto rozhodování oprávněn vybírat jen z těch zaměstnanců, kteří nejsou členy orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/skonceni-pracovniho-pomeru-a-odbory-112291.html
• NS 24 Cdo 844/2020 – vymezení rozsahu omezení svéprávnosti
  • V rozsudku, jímž soud omezuje svéprávnost člověka, nelze zástupně, za použití zkratek (apod., atp. atd.), vymezit rozsah, v jakém je způsobilost člověka samostatně právně jednat omezována.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/omezeni-svepravnosti-112213.html
• NS 30 Cdo 4218/2019 – zastavení řízení v důsledku neodstranění vady
  • Není procesním pochybením soudu, pokud nevyrozumí účastníka řízení o míře dostatečnosti jeho pokusu o odstranění vady řízení v situaci, kdy byl k odstranění vady řízení vyzván usnesením s poučením o následcích jejího neodstranění dle § 104 odst. 2 o. s. ř., a řízení zastaví. 
  • Již samotné vydání usnesení s výzvou k odstranění vady řízení s poučením, o jakou vadu se jedná, jak ji odstranit a o následcích jejího neodstranění je pokusem soudu o vedení účastníka k odstranění vady řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř.; jestliže tímto nedojde k odstranění předmětné vady účastníkem, soud řízení zastaví. 
  • Poskytnutí vyrozumění účastníkovi o nedostatečnosti pokusu k odstranění vady řízení s poskytnutím dalšího prostoru pro její odstranění se dá považovat za krok soudu, který je vstřícnější, nikoli však nezbytný.
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/podminky-rizeni-112259.html
• NS 20 Cdo 387/2020 – výhrada soupisu a odpovědnost za dluhy
  • Je-li více dědiců a uplatní-li výhradu soupisu, odpovídají toliko do výše ceny jimi nabytého dědického podílu. Uplatnění uvedeného práva rovněž snižuje odpovědnost dědice (dědiců) za splnění odkazů  a dává dědici (dědicům) právo navrhnout vyhledání dluhů zůstavitele. 
  • věřitelé - jelikož nejsou účastníky dědického řízení - nejsou vázáni v dědickém řízení stanovenou obvyklou cenou pozůstalosti či obvyklou cenou dědického podílu (bude-li prokázána jiná „obvyklá“ cena majetku zůstavitele, může být zvýšena odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele).
  • text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyhrada-soupisu-112261.html
• NS 3 Tz 70/2019 – trestní odpovědnost právnických osob
  • Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, pokud ve smyslu § 8 odst. 4 písm. d) t. o. p. o. jednající fyzická osoba není trestně odpovědná z důvodu nepříčetnosti za protiprávní čin přičitatelný právnické osobě podle § 8 odst. 1, 2 t. o. p. o.
• NS  8 Tdo 729/2020 – splnění podmínek k uložení souhrnného trestu
  • Povinnost zásadně si opatřit před rozhodnutím o souhrnném trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku spis ve věci, v níž byl vydán rozsudek, ve vztahu ke kterému je důvod ukládat souhrnný trest (srov. rozhodnutí č. 12/1994 Sb. rozh. tr.), platí nejen pro řízení před soudem prvního stupně, ale i pro odvolací řízení. Takovou povinnost má odvolací soud zejména tehdy, když zjistí, že soud prvního stupně spisy o předchozích odsouzeních obviněného neměl pro ukládání souhrnného trestu k dispozici, anebo pokud ruší rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o souhrnném trestu a znovu o trestu sám rozhoduje. Jen tak lze spolehlivě zjistit, zda jsou splněny podmínky pro uložení souhrnného trestu.
  • rozhodnutí zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D418346C90A2902AC1258620001B8A6B?openDocument&Highlight=0,
• NS 7 Tdo 865/2020 – k užití záznamů o sledování v jiných kauzách
  • Záznamy o sledování osob a věcí uvedené v § 158d odst. 2 tr. ř. a připojené protokoly lze použít jako důkazní prostředky i v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo povoleno sledování, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno (§ 158d odst. 10 tr. ř.). To platí jak v případech, kdy bylo sledování povoleno státním zástupcem (§ 158d odst. 2 tr. ř.), tak i tehdy, kdy bylo sledování povoleno soudcem (§ 158d odst. 3 tr. ř.). V případech sledování povoleného soudcem, při němž se zasahuje do nedotknutelnosti obydlí nebo jiných práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř., je však třeba přípustnost takového důkazního prostředku v jiné věci posuzovat s ohledem na zásadu proporcionality a s respektem k právu na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Přitom je nutno zejména přihlédnout k intenzitě zásahu do práv uvedených v § 158d odst. 3 tr. ř. a k závažnosti trestného činu, o němž se vede řízení v jiné trestní věci.
  • rozhodnutí zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/FE39D131F810A61FC12585FB002F0C54?openDocument&Highlight=0,
• VS Pha 11 To 79/2019 – překlad spisového materiálu
  • Z trestního řádu nevyplývá povinnost překladu celého spisového materiálu vedeného v konkrétní trestní věci týkající se obviněného. Kritériem pro zajištění překladu písemností nad rámec výčtu vymezeného v ustanovení § 28 odst. 2 tr. ř. je pouze hledisko dodržení obecného práva obviněného na spravedlivé soudní řízení, zejména řádného uplatnění práva na obhajobu (§ 28 odst. 4 tr. ř.).

Ústavní soud

• I. ÚS 945/20 – omezení pobytu cizinců
  • unijní právo brání omezení práva pobytu založenému na důvodech obecné prevence, o kterém je rozhodnuto s cílem odradit ostatní cizince, obzvláště bylo-li takové opatření přijato automaticky v důsledku odsouzení pro trestný čin, aniž by bylo přihlédnuto k osobnímu chování pachatele trestného činu nebo nebezpečí, které představuje pro veřejný pořádek
  • Neposoudily-li správní soudy při přezkumu rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu existenci skutečného, aktuálního a dostatečně závažného ohrožení některého základního zájmu společnosti v souladu s požadavky práva EU, nýbrž automaticky vycházely pouze z předchozího odsouzení za trestný čin, postupovaly v rozporu s čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a a čl. 4 Ústavy České republiky, a porušily tím právo stěžovatele na soudní ochranu
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-945-20-dne-21-prosince-2020-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• III. ÚS 3031/20 – oznámení rozhodnutí vč. odůvodnění
  • Nezbytným předpokladem a účelem práva na spravedlivý proces, a tedy i práva podat opravný prostředek, je reálná možnost seznámit se s rozhodovacími důvody obsaženými v rozhodnutí, jež je podrobeno stížnostní kritice. Pouze za těchto podmínek se totiž stěžovateli dostává i kvalifikované možnosti skutkově a právně argumentovat, a tedy v případě nesouhlasu zpochybňovat argumenty obsažené v odůvodnění, na nichž výrok jím napadeného rozhodnutí spočívá. Stěžovateli má být proto příslušné usnesení včetně jeho odůvodnění prokazatelně oznámeno takovým způsobem, aby z obsahu oznámení byly seznatelné všechny důvody, o něž se opírá výrok rozhodnutí.
  • Jakkoliv proto ustanovení § 137 odst. 1 věta druhá trestního řádu umožňuje učinit oznámení usnesení buď vyhlášením v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení, není možno akceptovat takový postup soudu, který dotčené osobě sdělí pouze výrok usnesení bez jakéhokoliv relevantního odůvodnění.
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iii-us-3031-20-dne-16-prosince-2020-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou
• I. ÚS 760/18 – zajištění budoucích pohledávek
  • Zajišťovací funkce zástavního práva u budoucích pohledávek vzniká okamžikem vzniku zástavního práva. S ohledem na to v případě, že je na dlužníka vyhlášen konkurz (případně insolvence), je třeba vykládat příslušná ustanovení zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání tak, že s řádně přihlášenými pohledávkami naplňujícími dané podmínky je spojeno právo věřitele na oddělené uspokojení i tehdy, pokud tato (budoucí) pohledávka dospěje (stane se splatnou) v období dvou měsíců před prohlášením konkurzu či po jeho zahájení.
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-760-18-dne-7-prosince-2020-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou
• I. ÚS 922/18 – kalkulace ušlého zisku (náhrada škody od státu)
  • Činnost podnikatele je přitom nepochybně širší a zahrnuje i činnosti, které nesměřují k bezprostřednímu dosažení zisku, ale které se následně projeví v podnikatelském výsledku jako takovém. Činnost podnikatele směřující k vydobytí zisku je nepochybně bohatší, než samotná konečná finální realizace té které zakázky. Skutečnost, že stěžovatel např. organizoval svoji práci tak, aby nepřišel v rozhodném období o žádnou zakázku, ještě neznamená, že místo účasti na trestním řízení nemohl provádět jinou činnost s podnikáním související a bez níž by svoji podnikatelskou činnost fakticky vykonávat nemohl
  • Požadavky kladené soudy na prokázání ušlého zisku musí být přiměřené konkrétní činnosti konkrétního poškozeného
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-922-18-dne-7-prosince-2020-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• I. ÚS 865/20 – povinnost položit předběžnou otázku SDEU
  • Vrchní soud v Praze pochybil, když se v situaci, kdy stěžovatelka apelovala na eurokonfomní výklad nařízení vlády, nezabýval hlouběji tím, zda by v dané věci neměl položit předběžnou otázku. Současně se ani nezabýval tím, zda jsou naplněny důvody, pro které tuto otázku předložit nemusí (k tomu srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 2504/10). Takový postup považuje Ústavní soud za svévolný a tudíž porušující pravidla spravedlivého procesu, jež je stěžovatelce garantován čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-865-20-dne-7-prosince-2020
• I. ÚS 1319/20 – mezinárodní únosy dětí
  • určení obvyklého bydliště nezletilého dítěte je výsadou rodiče, jemuž svědčí právo (a zároveň povinnost) péče o dítě a jeho výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny, a nikoli jeho prarodičů. 
  • Není přípustné, aby kdokoli (včetně prarodičů) svémocně odňal dítě rodiči, má-li jiný názor na jeho výchovu. Pokud výchova (péče) rodičů (nebo její absence) působí nezletilému dítěti nepřiměřenou újmu, lze rodiče rodičovské odpovědnosti zbavit či ji omezit. Ale toliko na základě zákona a rozhodnutím soudu. 
  • text zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-1319-20-dne-2-prosince-2020-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
• I. ÚS 262/20 – k náhradě nákladů řízení ve sporech o vypořádání spoluvlastnictví
  • Spoluvlastníci sami nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání, soud jejich návrhy v tomto rozsahu není vázán, ale sám rozhodne dle zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání a v jejich rámci podle svého vlastního uvážení (například jak konkrétně bude společná věc rozdělena či komu bude přikázána do vlastnictví a komu bude přiznána přiměřená náhrada).
  • Nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví
  • Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

články

• TČ podvodu – úprava kilometrů na tachometru a určení výše škody
  • škodu nelze počítat jako rozdíl mezi původní kupní cenou, za kterou prodávající nabyl vozidlo, a cenou, za kterou jej následně prodal
  • Při stanovení výše škody na opotřebované věci se vychází buď z ceny, za kterou se konkrétní věc s přihlédnutím k nabídce a poptávce obvykle v době a místě činu prodává, případně z odborného vyjádření nebo znaleckého posudku o stupni opotřebení jejím používáním, poškozením apod. k době vzniku škody
  • je nutné se zabývat též tím, jak se podvodně stočené kilometry promítly do prodejní ceny vozidla
  • dokud není zjištěna výše škody, nelze uzavřít, že došlo ke spáchání trestného činu (může jít např. jen o přestupek)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/urceni-vyse-skody-zpusobene-upravou-poctu-kilometru-na-tachometru-a-trestny-cin-podvodu-112156.html
• zákaz zaměstnávání manžela
  • v ZP je zákaz pracovního poměru mezi manžely
  • ve společnostech lze v organizačním řádu zakázat zaměstnávání určitého okruhu příbuzných osob nebo tyto zaměstnávat ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti – lze v pracovním nebo organizačním řádu, je nutno konkretizovat příbuzenské vztahy, kterých se zákaz týká
  • zákon o státní službě upravuje zákaz podřízenosti příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manželů
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/manzele-na-jednom-pracovisti-a-jejich-spolecne-podnikani-112159.html
• SVJ a povinnost konat shromáždění
  • podle zákona 191/2020 mohou po dobu pandemie SVJ namísto shromáždění rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání
  • statutární orgán musí členy SVJ v dostatečném předstihu vyrozumět (mělo by to být ve stejné lhůtě, jako je nutno rozeslat pozvánku ke shromáždění)
  • pokud nejsou podmínky rozhodování per rollam ve stanovách, pak je určí statutární orgán
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/svj-a-povinnost-konat-shromazdeni-v-dobe-pandemie-koronaviru-hlasovani-per-rollam-112200.html
• nárok na smluvní pokutu z rezervační smlouvy
  • V případě, že závazek uzavřít kupní smlouvu je vázán na výzvu zprostředkovatele a zprostředkovatel vyzve k uzavření kupní smlouvy, jsou zájemce a vlastník povinni mezi sebou smlouvu uzavřít, avšak pouze za předpokladu, že zprostředkovatel učiní výzvu k uzavření kupní smlouvy v době rezervace, tedy v době, kdy je mezi stranami uzavřena platná a účinná rezervační smlouva tak, aby k uzavření kupní smlouvy mohlo dojít v době rezervace. V takovém případě pro případ neuzavření kupní smlouvy jednou ze stran vzniká druhé smluvní straně nárok na smluvní pokutu uvedenou v rezervační smlouvě
  • Pokud však zprostředkovatel učiní výzvu k uzavření kupní smlouvy až po uplynutí doby rezervace, nevzniká žádné straně právo na uplatnění smluvní pokuty pro případ, že k uzavření kupní smlouvy nedojde z důvodů stojících na jedné ze smluvních stran. V takovém případě bude ustanovení o smluvní pokutě neplatné
  • k tomu 32 Cdo 3337/2011: Podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má smluvní pokuta zajišťovat. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán platně, musí z ujednání o smluvní pokutě jednoznačně vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto institutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty, a tento zajištěný závazek musí být platný. Nevznikl-li totiž závazek, tedy povinnost plnit, nemůže být tato povinnost ani porušena a nemůže tudíž vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty za její nesplnění či porušení. 
  • V případě uzavření dvojstranné rezervační smlouvy mezi zájemcem o koupi a zprostředkovatelem, který nejedná jako zástupce vlastníka, je ujednání s povinností zájemce uzavřít kupní smlouvu s třetí osobou neplatné, a z uvedeného důvodu tedy nemůže být platné ani ujednání o smluvní pokutě ve prospěch zprostředkovatele pro případ neuzavření kupní smlouvy. V takovém případě není vznik nároku na smluvní pokutu ovlivněn výzvou zprostředkovatele, jelikož ujednání je neplatné od samého počátku (srov. 33 Cdo 3448/2012)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uplatneni-pokuty-z-titulu-rezervacni-smlouvy-z-duvodu-neuzavreni-kupni-smlouvy-pozor-na-vcasnou-vyzvu-112209.html 
• odstoupení od smlouvy z důvodu vadného provádění díla (srov. § 2593 OZ)
  • před odstoupením musí dát objednatel zhotoviteli vždy možnost zjednat nápravu v přiměřené době
  • 23 Cdo 1991/2008: Nesjednají-li si strany ve smlouvě kritéria pro určení, kdy se jedná o podstatné a nepodstatné porušení smlouvy, je pro toto posouzení obvykle určující rozsah a charakter vad. V posuzovaném případě ze znaleckých posudků vyplynulo, že podlahy jsou vadné z 80 %, nevyhovují z hygienického hlediska, vlysy po rozestoupení mají ostré hrany, tmel ve spárách je vydrolený, podlaha je nebezpečná pro děti apod.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-odstoupeni-od-smlouvy-z-duvodu-vadneho-provadeni-dila-112236.html
• lze současně ukončit PP okamžitě i výpovědí
  • 2 Cdon 195/97: V zákoníku práce ani v jiném právním předpise není stanoveno, že by právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru byl neplatný jen proto, že již dříve byl za účelem rozvázání téhož pracovního poměru učiněn jiný právní úkon. Rozvázání téhož pracovního poměru více právními úkony (učiněnými současně či postupně) zákoník práce ani jiné předpisy nevylučují (nezakazují); jednotlivé právní úkony se pak posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky.
  • právní úkony však na sobě musí být nezávislé, samostatné a nepodmíněné
  • 21 Cdo 1161/2013 – soud řešil podmíněnost výpovědi tím, že pro případ, když soud rozhodne, že okamžité zrušení PP je neúčinné, pak je dána výpověď > taková formulace odkládá účinnost výpovědi až do doby rozhodnutí soudu ohledně okamžitého zrušení PP
  • 21 Cdo 3541/2019 – změna v přístupu judikatury, tedy pokud je nejprve okamžitě zrušen PP a následně dána výpověď podle písm. g) z téhož důvodu, přičemž okamžité zrušení bude shledáno neplatným, pak je i výpověď neplatná; doporučuje se tedy obrátit praxi a nejprve dát výpověď a až s odstupem i okamžité zrušení PP
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zamestnanec-vyznamne-porusil-pravidla-hry-vyhodit-jej-na-hodinu-nebo-mu-dat-vypoved-anebo-oboji-a-v-jakem-pak-poradi-112244.html
• snížení výživného
  • relevantní důvody: nově konstatovaná invalidita, skončení lukrativního pracovního pobytu v zahraničí, ukončení výkonu funkce člena statutárního orgánu
  • Důvodem pro snížení výživného není jakýkoliv pokles příjmů, ale pouze takový, jež ovlivní celkovou majetkovou situaci povinného, a to ještě nikoli krátkodobě
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/snizeni-vyzivneho-kvuli-poklesu-prijmu-v-koronavirove-dobe-112245.html
• zákaz zcizení a zatížení
  • věcněprávní zákaz – omezuje vlastníka věci jakož i další osoby (katastr v případě návrhu změnu nezapíše bez souhlasu oprávněného), závazkový zákaz omezuje jen vlastníka (katastr změnu zapíše)
  • zákaz zle zřídit jen na určitou a přiměřenou dobu, nelze zřídit na dobu neurčitou
  • zákaz zatížení v sobě neobsahuje zákaz přenechání věci k užití jinému (nájem, pacht)
  • zákaz se vztahuje jen na případy, kdy dochází ke zcizení nebo zatížení z vůle dlužníka, nedotýká se nedobrovolných dispozic s nemovitostí (nedobrovolná dražba, zřízení VB rozhodnutím orgánu veřejné moci apod.), stejně tak výkon zástavního práva představuje jednání nezávislé na vůli dlužníka (Pokud dal oprávněný ze zákazu zatížení souhlas k zřízení zástavního práva, zástavní věřitel již nepotřebuje další souhlas k výkonu zástavního práva)
  • V případě výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy tak původní zákaz zcizení nebo zatížení ze zákona zaniká
  • OZ v případě privátního (dohodnutého) způsobu výkonu zástavního práva (včetně přímého prodeje zástavy) nestanoví zánik zákazu zcizení nebo zatížení
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakaz-zcizeni-a-zatizeni-nemovite-veci-112256.html
• osvobození od soudního poplatku – souhrn judikatury
  • III.ÚS 2603/17: Porušením práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny je postup obecných soudů, které při rozhodování o osvobození od soudního poplatku nevychází z aktuálních, nýbrž z minulých nebo hypotetických budoucích majetkových poměrů žadatele.
  • 29 Cdo 1301/2013: Při splnění ostatních předpokladů pro přiznání osvobození od soudního poplatku nelze právnické osobě - podnikateli osvobození od soudních poplatků odepřít pouze proto, že její objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti a že potud nese „podnikatelské“ nebo „hospodářské“ riziko
  • II. ÚS 1138/15: Podá-li si účastník návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, je správným postupem soudu, pokud tento, byť zčásti, tomuto návrhu nechce vyhovět, aby o něm nejprve rozhodl a znovu účastníka vyzval k zaplacení soudního poplatku či zbývající částky částečně prominutého soudního poplatku, a teprve pokud ani v této lhůtě účastník nezaplatí, může soud usnesením řízení zastavit.
  • Pokud soud zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je tímto rozhodnutím soud vázán. Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků však může soud vyhovět v případě, že se u žadatele změní poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-podminkam-pro-osvobozeni-od-soudnich-poplatku-z-pohledu-judikatury-112246.html#_ftn1
• souhlas povinné osoby s vystěhováním ve formě NZ není exekučním titulem k vyklizení
  • plyne z NS 26 Cdo 2085/2019-242
  • vyklizení nemovité věci užívané bez právního důvodu není závazkem
  • Má-li povinnost vyklidit nemovitosti základ v ochraně vlastnického práva, nikoli v závazkovém právním vztahu (ten již zanikl anebo nikdy neexistoval), nemůže být předmětem dohody notářského zápisu
  • Notářský zápis, jímž má být vymožena povinnost, která nevyplývá ze závazkového vztahu, nemá znaky notářského zápisu podle § 71b not. ř. a není proto exekučním titulem
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/souhlas-povinne-osoby-s-vystehovanim-ve-forme-notarskeho-zapisu-neni-exekucnim-titulem-pro-vyklizeni-nemovite-veci-112225.html
• nové sankce k zákonu o evidenci skutečných majitelů
  • vznikne nový zákon o evidenci skutečného majitele – dosud v legislativním procesu
  • pokud skutečný majitel nebude v evidenci zapsán, nesmí rozhodovat jako jediný společník
    • Pokud tak učiní, lze se podle Evidenčního zákona dovolávat neplatnosti tohoto rozhodnutí pro rozpor s právními předpisy
  • pokud skutečný majitel obchodní korporace není zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem
  • automatický průpis údajů z obchodního rejstříku
  • povinná osoba dle AML zákona (tj. někdy i advokát) bude mít povinnost upozornit na zjištěnou nesrovnalost samotného klienta a pokud ani tak nedojde k odstranění či vyvrácení nesrovnalosti, oznámí tato povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k zápisu – za nesplněné povinnosti hrozí pokuta až do 1mil Kč
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/evidence-skutecnych-majitelu-a-nove-sankce-112253.html
• chystaná novela exekučního zákona
  • více exekucí na téhož dlužníka povede stejný exekutor
  • vymezení marných exekucí, kdy se exekuční řízení zastaví
  • novela neřeší dohody o úhradě dluhu – v exekučním řízení nelze určit, na jakou část pohledávky splátky mají být započteny (I. ÚS 1182/20)
  • článek zde https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-spravne-hradit-dluh-v-exekucnim-rizeni-aby-byl-co-nejdrive-splacen-112248.html
• změny v obchodních korporacích v důsledku novely ZOK
  • do 1. 1. 2022 přijmout změny v zakladatelské listině a vložit do SL
  • k 1. 1. 2021 se novelou ruší funkce statutárního ředitele u monistických AS
  • statutární ředitel, který není též členem správní rady, není od 1. 1. 2021 oprávněn AS zastupovat
  • do 6 měsíců od účinnosti novely zapsat do OR údaje a uložit listiny, které novela vyžaduje
  • do 1. 4. 2021 povinnost zmocnit konkrétní FO, která za statutární orgán (PO) vystupuje a jedná a zapsat ji do OR
  • konkurenční jednání člena voleného orgánu musí být nově povoleno jen a pouze ve společenské smlouvě obchodní korporace
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dokdy-zajistit-zmeny-po-velke-novele-zakona-o-obchodnich-korporacich-112227.html
• mimořádné moratorium
  • lze požádat až do poloviny roku 2021
  • kdo vstoupil do mimořádného moratoria do konce srpna, bude moci požádat o jeho prodloužení i bez souhlasu věřitelů
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/mimoradne-moratorium-opet-v-centru-deni-reflexe-zkusenosti-za-dobu-prvnich-mesicu-112314.html
• preventivní restrukturalizace
  • prozatím není v českém právním řádu začleněno, povinnost implementovat směrnici do července 2021
  • zpracovává se restrukturalizační plán – v něm jsou vymezena opatření, která budou postupně přijímána za účelem ozdravení provozu společnosti
  • plán je zpracován na podkladě dohody s věřiteli, schvaluje jej soud
  • V důsledku poskytnutí ochrany před věřiteli dojde i k odložení povinnosti podat insolvenční návrh po dobu trvání tohoto opatření.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/preventivni-restrukturalizace-v-dobe-koronavirove-krize-112307.html
• k nové compliance metodice
  • OČTŘ jsou povinny v rámci zásady vyšetřovací hodnotit též přijatá opatření, PO není povinna dokazovat jejich účinnost
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/moznosti-vyvineni-pomoci-compliance-programu-112311.html
• novela ZOK a dopad do činnosti valné hromady
  • upřesnění náležitostí pozvánky na VH SRO (nutno upřesnit i hodinu konání)
  • u AS musí pozvánka obsahovat i odůvodnění navrhovaných změn stanov, která se má na schůzi přijímat
  • se společníkem může být na jednání VH přítomna i třetí osoba
  • podmínkou pro dovolání se neplatnosti usnesení VH je podání protestu a to i pro ty společníky, kteří se VH neúčastnili
  • podaný protest musí být odůvodněný
  • všichni společníci mohou k napadnutí usnesení valné hromady využít i protestu podaného jiným společníkem
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-velke-novely-zakona-o-obchodnich-korporacich-na-cinnost-valne-hromady-kapitalove-spolecnosti-112327.html
• novinky z oblasti regulace finančních institucí
  • souhrn zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/novinky-z-oblasti-ceske-a-evropske-regulace-financnich-instituci-za-mesic-listopad-112020-112316.html
• mezinárodní příslušnost českých soudů – obchodování s cennými papíry
  • České soudy jsou mezinárodně příslušné pro rozhodování o žalobě českého spotřebitele proti britskému obchodníkovi s cennými papíry oprávněnému podnikat v ČR bez umístění pobočky
  • Spotřebitelem je investor, který investuje nikoli v rámci svého podnikání, a to bez ohledu na objem či rizikovost obchodů
  • blíže srov. 30 Cdo 2084/2019
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/cesky-spotrebitel-investor-na-forexovem-trhu-muze-u-ceskeho-soudu-zalovat-obchodnika-s-cennymi-papiry-z-jineho-clenskeho-statu-eu-112282.html
• předsmluvní odpovědnost z důvodu ukončení jednání o smlouvě
  • je konstruována spíše jako výjimečný instrument
  • jako spravedlivý důvod k ukončení jednání o smlouvě měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase
  • německá judikatura výslovně uvádí, že každá rozumná úvaha postačuje, aby ospravedlnila ukončení jednání, přičemž takovým příkladem je právě i lepší nabídka jiného zájemce (bylo vzorem pro rekodifikaci českého práva)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ukonceni-jednani-o-uzavreni-smlouvy-z-duvodu-lepsi-nabidky-a-nahrada-skody-112239.html