Legislativa

• změna přestupkového zákona
  • nová formulace § 32/3 Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1. > stanovuje prekluzivní dobu, zánik odpovědnosti již není vázán na přerušení běhu doby
  • nový § 52/5 – dodržování omezujících opatření může kontrolovat i PČR a obecní policie
  • nový § 72a – ochrana osob vystupujících v řízení o přestupku
• zrušení § 12a advokátního tarifu k 1. 1. 2022
• změna vyhlášky o minimální a minimální zaručené mzdě – od 1. 1. 2022
  • minimální mzda 16.200,- Kč 
• nové nařízení vlády k ochranným pracovním pomůckám č. 390/2021
  • změny zejm. u ochranných prostředků zaměstnanců, kteří přichází do kontaktu s látkami, které mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění 

Judikatura NS a NSS

• porušení autorského práva - 27 Cdo 1079/2020
  • Jde-li o ochranu osobnostních práv autorských, je rušitelem osoba, která, ač jí může svědčit právo dílo užít, poruší některé z práv uvedených v § 11 odst. 1 až 3 autorského zákona. Tak tomu bude například tehdy, užívá-li sice dílo na základě smluvní či zákonné licence, avšak konkrétním jednáním (zejména úpravou či jinou změnou díla) zasáhne do autorova práva na nedotknutelnost díla, popř. takovým jednáním sníží hodnotu díla.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/autorske-pravo-113774.html
• újma za nezákonné držení v zdravotnickém zařízení - 25 Cdo 3402/2019
  • Pro stanovení náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou pacientovi jeho nezákonným převzetím do zařízení poskytujícího zdravotní péči je nejpřijatelnější využít jako základní východisko jednorázovou částku odpovídající dvojnásobku uvedeného statistického ukazatele za rok předcházející roku, v němž újma nastala (vychází se ze stejné částky jako při výpočtu ZSU).
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nemajetkova-ujma-113788.html
• náhrada škody při více škůdcích - 25 Cdo 2128/2020
  • Způsobí-li protiprávní jednání více škůdců ve svém souhrnu vznik újmy, byť jednání jednotlivých škůdců by ke vzniku újmy nevedlo, je dána příčinná souvislost mezi jednáním každého z nich a vznikem újmy i jejich solidární odpovědnost podle § 2915 odst. 1 věty první o. z.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-113789.html
• odstoupení od smlouvy a vrácení náhradního plnění - 23 Cdo 2543/2019
  • Při splnění podmínek vymezených v § 351 odst. 2 obch. zák. vzniká právo na majetkové vypořádání (na vrácení poskytnutého plnění nebo jeho peněžité náhrady) vždy, bez ohledu na další právní osud plnění. Skutečnost, že se v době před odstoupením od smlouvy stala vlastníkem poskytnutého plnění třetí osoba, nemá vliv na vznik a existenci nároku dle § 351 odst. 2 obch. zák., nýbrž pouze na způsob jeho vypořádání. Brání-li právo třetí osoby vrácení poskytnutého plnění a není-li proto z tohoto důvodu jeho vrácení možné, má oprávněná osoba právo na peněžitou náhradu.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odstoupeni-od-smlouvy-113824.html
• nárok na odstupné při rozvázání PP ze zdravotních důvodů - 21 Cdo 395/2021
  • Je-li prokázáno, že ke dni uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru zaměstnanec objektivně nemohl z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu vykonávat práci sjednanou jakožto druh práce v pracovní smlouvě, zaměstnavatel měl takové informace, z nichž je nutno dovodit jeho pochybnost o zdravotním stavu zaměstnance, zaměstnavatel objektivně nemohl, popřípadě nechtěl zaměstnance přeřadit na jinou práci v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě a zaměstnavatel ke dni dohody o rozvázání pracovního poměru neměl objektivně jiný důvod k rozvázání pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné podle § 67 odst. 2 zák. práce bez ohledu na to, co v době uzavření dohody účastníci o této skutečnosti věděli, či zda o ní vůbec věděli, a jaká byla motivace (pohnutka) k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odstupne-113825.html
• úpadek dlužníka a věřitelé se vztahem ke směnce - 29 ICdo 96/2019
  • Závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti nepřekáží, že věřitelem dlužníka je pouze majitel zajišťovací směnky rubopisované na něj po splatnosti a majitel touto směnkou zajištěné (kauzální) pohledávky po lhůtě splatnosti.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/upadek-a-smenka-113828.html
• směnečné zástavní právo při insolvenci - 29 ICdo 76/2019
  • Dal-li vlastník směnky zástavnímu věřiteli do zástavy směnku, je směnka stále majetkem zástavního dlužníka; zástavní věřitel není vlastníkem směnky a nemůže ji dále převádět. 
  • Platí tedy, že dlužník, ohledně jehož majetku je vedeno insolvenční řízení a který dal směnečnému věřiteli do zástavy svou směnečnou pohledávku není „třetí osobou“ ve smyslu § 183 odst. 1 insolvenčního zákona. Zastavená směnečná pohledávka je stále majetkem (insolvenčního) dlužníka, který insolvenční správce dlužníka po rozhodnutí o úpadku dlužníka sepíše do majetkové podstaty dlužníka 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zastavni-pravo-a-smenka-insolvence-113859.html

Judikatura US

• nárok na vydání BO a dobré mravy - II.ÚS 1292/21
  • Pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. Jestliže se obecný soud s touto otázkou i přes výslovnou námitku účastníka řízení nevypořádá v odůvodnění svého rozhodnutí, dopustí se porušení čl. 36 odst. 1 Listiny.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/pravo-na-spravedlivy-proces-113850.html 
• bezdůvodné zkrácení nároku na náhradu nákladů řízení - III.ÚS 1052/21
  • Postup a rozhodnutí obecných soudů při rozhodování o nákladech řízení musí vyhovovat obecným požadavkům procesní spravedlivosti obsaženým v hlavě páté Listiny základních práv a svobod. Zkrácení odměny, resp. náhrady nákladů řízení, které nebylo žádným způsobem odůvodněno, odporuje ústavně zaručenému právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/naklady-rizeni-113852.html
• odůvodnění příkazu k zatčení - IV.ÚS 1507/21
  • Neuvede-li okresní soud v příkazu k zatčení žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, pro který příkaz k zatčení vydal, tj. jestliže nerozvedl právní a skutkové úvahy, na základě kterých shledal u odsouzeného jednotlivce některý z důvodů vazby, a proč bylo nutné ho v návaznosti na tento důvod zatknout, poruší tím čl. 8 odst. 1, 2 a 4 Listiny. 
  • Uvedené platí tím spíše, byl-li zvolen natolik extrémní prostředek zbavení osobní svobody, jakým bylo zatčení, za účelem „pouhého“ doručení trestního příkazu a obžaloby odsouzenému, zvláště když doručovaným trestním příkazem byl stěžovateli uložen podmíněný trest odnětí svobody.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prikaz-k-zatceni-113881.html
• přezkum zákonnosti vazby - IV.ÚS 637/21
  • Zamítne-li soud stížnost proti rozhodnutí o stěžovatelově vazbě jen na základě skutečnosti, že vazba již netrvá, aniž by se zabýval zákonností vazby a důvodností jednotlivých stížnostních námitek, odepře stěžovateli v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny soudní ochranu proti zásahu do osobní svobody. 
  • Účelem přezkumu rozhodnutí o vazbě není jen dosažení propuštění z vazby, nýbrž i kontrola zákonnosti vazby po celou dobu jejího trvání, ať už pro účely morální satisfakce stěžovatele či pro potřeby uplatnění nároku na náhradu škody po konstatování nezákonnosti vazby.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zakonnost-vazby-113890.html
• zrušen § 9 odst. 5 advokátního tarifu (náhrada za funkci opatrovníka pro cizince, kterému se nedaří doručovat, osobě stižené duševní poruchou)
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-i-zbyvajici-cast-ustanoveni-advokatniho-tarifu-upravujici-vypocet-odmeny-advokata-jako-opatrovnika
• nahlížení do spisu odsouzeným - II. ÚS 2156/21
  • Právo nahlížet do spisu, jakožto složka ústavně zaručeného práva na obhajobu, společně s ostatními zárukami spravedlivého procesu nenáleží pouze obviněnému, ale také odsouzenému. Toto právo odsouzeného tak lze omezit pouze na základě zákona, a to konkrétně za podmínek stanovených v § 65 trestního řádu. Judikatura přitom nemůže dotvářet další podmínky zásahu do práva na obhajobu bez výslovné zákonné úpravy.
  • Zákon dále dovoluje ze závažných důvodů odepřít obviněnému nahlížení do spisu, avšak pouze v přípravném řízení. Obdobný postup proti odsouzenému ve vykonávacím řízení zákonný podklad nemá.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/pravo-odsouzeneho-nahlizet-do-spisu
• ZSU v rámci pracovního úrazu a výše odškodnění - II. ÚS 2925/20
  • Pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle občanskoprávní úpravy (§ 2958) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví ústavně konformní výklad § 271c a 271s zákoníku práce, dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/odskodneni-za-pracovni-uraz-ve-svetle-principu-rovnosti 

Články

• trestné činy při výkonu funkce rozhodce
  • přijetí úplatku (§ 331) - výkon funkce rozhodce lze vnímat jako obstarávání věcí obecného zájmu, na kterém má zájem celá společnost
  • podvod (§ 209)
  • legalizace výnosů (§ 216) - např. v situaci, kdy rozhodce od počátku ví, že rozhodčí řízení je iniciováno účelově právě za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti, v rozhodčím řízení je tak například přiznáno velké plnění druhé straně, čímž se toto plnění dostává do oběhu mezi legální peníze
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/trestne-ciny-pripadajici-v-uvahu-pri-vykonu-funkce-rozhodce-113761.html
• doručování v pracovním právu
  • u těch přípisů, které mají být doručovány do vlastních rukou, nelze doručení nahradit předáním dokumentu příbuznému či jiné osobě ve společné domácnosti - 21 Cdo 2426/2000
  • doručuje se přednostně na pracovišti a pokud nelze, pak se doručuje náhradním způsobem
  • doručování poštou – pokud se nezdaří, pak se uloží na 15 dní a poté se považuje za doručeno
  • nově lze doručovat i elektronicky – s písemným souhlasem zaměstnance, zaměstnavatel může písemnost považovat za doručenou pouze tehdy, jestliže zaměstnanec potvrdí převzetí datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem
  • lze doručovat i datovou schránkou – opět nutný písemný souhlas, po 10 dnech se považuje za doručenou, i když se zaměstnanec do datovky nepřihlásí
  • i zaměstnanec může doručovat elektronicky, potřebuje k tomu souhlas zaměstnavatele
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-dorucovat-pracovnepravni-pisemnosti-113750.html
• souběh přestupku a trestného činu
  • V případech, kdy je rozhodnuto o témže skutku ve správním řízení, byla nově založena překážka věci rozhodnuté i pro trestní řízení (§ 11 odst. 1 písm. k)
  • Přednostní projednání skutku vykazujícího znaky jak přestupku tak zároveň i trestného činu v trestním řízení pak vyplývá z principu subsidiarity přestupkového řízení
  • Pokud se tedy časově překrývá přinejmenším zčásti jednání pachatele vykazující znaky přestupku a trestného činu v bezprostřední souvislosti s řízením motorového vozidla, nelze o takovém skutku rozhodnout ve dvou na sobě nezávislých řízeních, ve kterých orgány veřejné moci dospějí k dvojí sankci vůči obviněnému (např. rychlá jízda pod vlivem alkoholu)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhodnuti-o-prestupku-v-doprave-jako-prekazka-veci-rozhodnute-pro-projednani-trestneho-cinu-113760.html
• judikatura k zákoníku práce
  • 21 Cdo 90/2021 – pokud ošetřující lékař nerozhodl o započetí dočasné pracovní neschopnosti zpětně, pak rozhodnutí o DPN nevypovídá nic o zdravotním stavu zaměstnance před jeho vydáním
  • článek zde https://www.epravo.cz/top/clanky/vyber-z-judikatury-nejen-k-zakoniku-prace-z-r-2021-cast-6-113746.html
• přiměřená ochrana před hrozící vážnou újmou
  • 25 Cdo 591/2021
  • je-li žalobou uplatněn návrh na uložení opatření před hrozící škodou, přičemž tvrzené riziko má hrozit v průběhu soudního řízení po 1. lednu 2014, nejedná se o vztah náhrady škody, který by podle § 3079 odst. 1 OZ měl být posuzován podle dosavadních předpisů
  • musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně (25 Cdo 1412/2019)
  • je nutné se vyvarovat paušálního přístupu, který by z žaloby na odstranění hrozící škody učinil nástroj eliminace veškerých stromů nacházejících se v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob
  • Jeví se proto logickým a opodstatněným požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně (nikoli toliko hypoteticky) vést ke vzniku škodní události, a současně není jiné cesty k zamezení vzniku hrozící škody než strom pokácet (zcela zlikvidovat).
  • hodnocení, zda jde o vážné ohrožení ve smyslu § 2903 odst. 2 OZ a zda žalobou navrhované řešení je přiměřeným prostředkem k dosažení účelu sledovaného tímto ustanovením, je volnou úvahou soudu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/primerena-ochrana-pred-hrozici-vaznou-ujmou-pohledem-nejvyssiho-soudu-cr-113802.html
• povinnosti influencerů – rozsudek německého soudu
  • č.j. IZR 125/20; IZR 126/20 a IZR 90/20
  • pouhá skutečnost, kdy příspěvky v kterých je výrobek zobrazen, jsou opatřeny „tap tagy“ (přesměrování na profil prodejce), nepostačuje k tomu, aby byly naplněny znaky reklamy
  • Pokud je však uveden odkaz na webovou stránku výrobce uvedeného produktu (tedy „zadavatele“, pak jsou již plně naplněny definiční znaky reklamy.
  • Pokud influencer jednal ve prospěch propagace jiných společností musí být příspěvek stejně jako každé jiné obchodní sdělení jasně rozpoznatelné a oddělené od ostatního obsahu.
  • V případě, že influencer propaguje svoje produkty, není potřeba takovýto obsah oddělit od ostatního obsahu.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/povinnosti-influenceru-na-socialnich-sitich-rozsudek-spolkoveho-soudniho-dvora-113758.html
• rozdělení zisku v obchodní korporaci
  • Právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře; vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů. (27 Cdo 3885/2017) > obecně tedy VH musí rozhodnout o rozdělení zisku
  • zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky či akcionáře, ledaže společenská smlouva či stanovy určí jinak
    • tantiémy – musí být zakotveno ve společenské smlouvě, navíc nutno rozdělit částku mezi konkrétní osoby nebo určit pravidlo k rozdělení (29 Cdo 1159/2010)
  • podíl na zisku lze rozdělit do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena
  • o rozdělení zisku lze rozhodnout opakovaně a tím revokovat dosavadní rozhodnutí
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozdelovani-zisku-a-jinych-vlastnich-zdroju-v-kapitalovych-spolecnostech-113764.html
• právo na informace a vysvětlení v akciové společnosti
  • akcionář právo uplatní primárně na VH, smí ale žádat i písemně kdykoli v období mezi datem svolání VH až do projednání záležitosti, k níž se má dotaz vztahovat
  • společnost není povinna poskytovat informace akcionářům, kteří se VH neúčastní
  • účelem práva akcionáře na vysvětlení je výhradně zajištění informovanosti akcionáře pro výkon jeho práv na valné hromadě, popřípadě umožnění tomuto akcionáři náležitě posoudit záležitosti projednávané na valné hromadě
  • 27 Cdo 3812/2019, potvrzeno IV.ÚS 2269/21
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zadosti-o-vysvetleni-a-jejich-omezeni-aneb-ma-spolecnost-povinnost-poskytnou-vysvetleni-i-kdyz-se-akcionar-valne-hromady-neucastni-113765.html
• rovné odměňování zaměstnanců bez ohledu na životní náklady v regionech
  • I.ÚS 2820/20 – potvrzuje rozhodnutí NS 
  • odlišné socioekonomické podmínky jednotlivých regionů či rozdílná výše nezbytných životních nákladů dle zákonné úpravy nejsou zařazeny pod kritéria sloužící ke srovnávání "stejné práce" dvou zaměstnanců či "stejné mzdy" dvou zaměstnanců
  • nelze je podřadit ani pod kritérium pracovních podmínek, neboť ty se dle výčtu obsaženého v § 110 odst. 4 ZP týkají interních podmínek, za nichž je práce vykonávána
  • Zaměstnavatel činil rozdíly pouze mezi zaměstnanci vykonávajícími práci v Praze a mimo Prahu, aniž by důsledně hodnotil rozdíly mezi životními náklady v jiných regionech
  • Pokud tedy v souladu s § 110 odst. 1 ZP za stejnou práci přísluší stejná mzda, zaměstnavatelé jsou povinni nečinit rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci působícími v jednotlivých regionech, jestliže tito zaměstnanci vykonávají stejnou práci.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/legitimita-nerovneho-odmenovani-zamestnancu-na-zaklade-odlisnosti-zivotnich-nakladu-v-jednotlivych-regionech-113807.html
• náhrada škody po státu za trestní stíhání
  • Stát odpovídá za újmu způsobenou trestním stíháním i tehdy, skončí-li trestní stíhání postoupením věci do přestupkového řízení (30 Cdo 4771/2015)
  • v případě náhrady nákladů právního zastoupení se hradí toliko účelně vynaložené náklady, kdy za účelně vynaložené náklady se považují náklady dle advokátního tarifu (30 Cdo 2533/2013)
  • 30 Cdo 2533/2013 – není vyloučeno, aby byly kompenzovány náklady za dva obhájce, posuzuje se otázka účelnosti
  • náklady za vyhotovení znaleckého posudku jsou škodou vzniklou v příčinné souvislosti, účelnost ZP je dána již tím, že ZP byl proveden jako důkaz v hlavním líčení a současně napomohl výslednému zproštění obžaloby
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-uplatneni-naroku-na-nahradu-skody-po-statu-113804.html
• započtení v insolvenci
  • zákonné podmínky stanovené pro započtení musí být v takovém případě splněny ještě před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku
  • po rozhodnutí o úpadku nelze započíst pohledávky, jestliže dlužníkův věřitel 
    • se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, 
    • získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, 
    • v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, 
    • dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele
  • započtení nesmí být nikdy činěno výhradě na úkor ostatních věřitelů
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zapocteni-v-insolvencnim-rizeni-jako-zkraceni-cesty-k-uspokojeni-veritele-113822.html 
• výlučná místní příslušnost dle § 88 b) – věci týkající se nemovitostí
  • týká se všech řízení vztahujících se k nemovitosti - práva vlastnického, spoluvlastnického, práva držby, práva z věcného břemene a práva nájemního, a to pouze tehdy, kdy v řízení jde o existenci takového práva, jeho trvání a zánik, nikoliv pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí (22 Cdo 1583/2018)
  • Do režimu těchto žalob spadají i požadavky na omezení nebo vyloučení nakládání s nemovitostí (I. ÚS 2140/19)
  • žaloba na neplatnost výpovědi z nájmu bytu (Rc 45/2008)
  • žaloba na neplatnost nájemní smlouvy (IV. ÚS 312/95)
  • výlučná místní příslušnost soudu dle polohy nemovitosti se neuplatní například ve sporech o zaplacení nájemného či bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním nemovitosti (33 Odo 1207/2005), dále v řízení o zaplacení slevy z kupní ceny při uplatnění odpovědnosti za vady z prodeje nemovité věci (1 Nc 722/2020).
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vylucna-mistni-prislusnost-dle-88-b-osr-113865.html
• nároky osob poškozených kartelem
  • SDEU C-882/19
  • pokud v okamžiku spáchání protiprávního jednání dceřiná společnost samostatně neurčuje své chování na trhu, ale uplatňuje pokyny udělené jí matkou, tyto dvě osoby jsou součástí téže hospodářské jednotky a tvoří týž podnik, který se dopustil protiprávního jednání
  • v případě porušení článku 101 SFEU mateřskou společností bude u žaloby na náhradu škody pasivně legitimovanou osobou i její dceřiná společnost, a to za předpokladu, že tyto společnosti společně tvoří hospodářskou jednotku
  • v „opačném směru“ byla odpovědnost matky za jednání dcery dovozena v rozhodnutí C-724/17
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/osobam-poskozenym-kartelem-dle-cl-101-sfeu-prislusi-zalovat-i-dcery-provinilych-spolecnosti-113837.html
• novelizace nařízení eIDAS
  • vznik evropské peněženky digitální identity – aplikace, která zajistí přeshraniční uznávání jednotlivých národních elektronických identit
  • peněženka by  měla obsahovat i další atributy (např. řidičský průkaz, diplom, licence, osvědčení, odborná kvalifikace nebo rodný list)
  • žádný subjekt nebude moci obdržet jakékoli informace o používání Peněženky a v ní obsažených atributů ani kombinovat osobní údaje držitele Peněženky se službami třetích stran
  • peněženku lze propojit i s elektronickým podpisem
  • peněženka se vydá do 12 měsíců od schválení nařízení (tj. zřejmě od roku 2024)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uz-jste-slyseli-o-narizeni-eidas-20-113866.html
• stanovisko Ústavního soudu k podání e-mailem
  • Včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno.
  • Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu
  • je-li okamžik dojití e-mailového podání soudu stěžejní pro rozhodnutí v projednávané věci, musí soud v souladu s právem účastníka na přístup k soudu učinit příslušné kroky směřující ke zjištění tohoto okamžiku
  • Tvrdí-li účastník, že e-mailové podání bylo dodáno opožděně z důvodu technických problémů na e-mailových serverech, za které odpovídá stát, je nutné, aby toto tvrzení bylo věrohodně prokázáno
  • Pro posouzení včasnosti podání e-mailem není relevantní ani skutečnost, zda e-mailové podání obsahuje zaručený elektronický podpis.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vcasnost-podani-e-mailem-113879.html
• právní povaha bitcoinu
  • z pohledu ČNB se nejedná o platidlo, ale dle SDEU ano
  • v případě nákupu za bitcoiny se v podstatě nejedná o klasickou kupní smlouvu, jedná se o směnný vztah (převádí se jen vlastnická práva k věcem)
  • při transakci vystupuje ještě těžař, který musí provést zápis v blockchainu
  • pro případ sporu mezi „prodávajícím a kupujícím“, zejm. u přeshraničních transakcí, bude řešení sporu ovlivněno rozhodným právem a otázkou, zdali toto uznává bitcoin jako měnu či nikoli
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-neregulace-placeni-kryptomenami-113894.html
• směrnice work-life balance
  • povinná implementace do 2. 8. 2022
  • týká se regulace pružného uspořádání pracovní doby zaměstnanců, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami
  • odmítnutí zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnance o pružné uspořádání pracovní doby musí být odůvodněno
  • pružné uspořádání může být časově omezeno, poté má zaměstnanec povinnost vrátit se k původnímu uspořádání
  • zaměstnanci musí být chráněni před diskriminací
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/work-life-balance-smernice-a-jeji-prinos-v-oblasti-pruzneho-usporadani-pracovni-doby-113896.html
• zajištěn pohledávky exekutorským zástavním právem
  • Předpokladem pro zřízení exekutorského zástavního práva je (i) vykonatelná pohledávka věřitele, a (ii) nemovité věci ve vlastnictví dlužníka
  • zřizuje se na návrh oprávněného
  • Exekutorské zástavní právo vzniká dnem právní moci exekučního příkazu, nikoliv vkladem do katastru nemovitostí
  • Návrh na vklad do katastru nemovitostí podává sám věřitel, jakmile má k dispozici exekuční příkaz, kterým se zřizuje exekutorské zástavní právo, s doložkou právní moci
  • Specifický význam má exekutorské zástavní právo rovněž pro věřitele v případě rozhodnutí o úpadku dlužníka, jelikož věřitel je v takovém případě uspokojován odděleně, jako věřitel zajištěný
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-vyuzit-exekutorske-zastavni-pravo-k-zajisteni-pohledavky-113921.html 

Zprávy:

• vláda do Parlamentu opětovně poslala návrh zákona o hromadných žalobách
• Ústavní soud zamítl návrh na změnu exekučního řádu – teritorialita exekutorů nebude, exekutora dál vybírá věřitel
• v rámci „milostivého léta“ exekutoři nebudou od dlužníků VZP vymáhat penále
• externí oznamovací kanál pro whistleblowing bude v ČR od 17. 12. 2021 v provozu, i když nebude provedena implementace směrnice
• EU vydává standardy, které firmám pomohou s implementací ekologicky vhodných řešení za účelem dosažení udržitelné ekonomiky (článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-mohou-standardy-pro-reporting-pomoct-firmam-s-prechodem-na-klimaticky-neutralni-ekonomiku-113845.html)
• ministerstvo spravedlnosti nemůže poskytovat informace z majetkového registru o politicích, a to ani na podkladě zákona 106/1999