• Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

    Mihalík, Železníková a spol.

    advokátní kancelář

Aktuality 10/2022

Judikatura NS a NSS

  • druhy směnek - 29 ICdo 74/2021
    • Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek (právní teorie vymezuje rozdíly mezi směnkami pro soluto, pro solvendo a směnkami zajišťovacími), je třeba také v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek). 
    • Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se pak projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek, jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může bránit povinnosti ze směnky plnit. Plněním na zajišťovací směnku zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/smenka-a-insolvence-115356.html
  • promlčení smluvní pokuty - 26 Cdo 2472/2021
    • Je-li smluvní pokuta sjednána za každý den prodlení, vzniká věřiteli za každý den trvání prodlení samostatné právo na smluvní pokutu, neboť dlužník opětovně každým dnem prodlení porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas. Smluvní pokuta není tak jako úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, které by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna, ale samostatným majetkovým nárokem. 
    • Zatímco v případě povinnosti dlužníka platit úroky z prodlení se splněním závazku, která nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení, a tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako „celek“, u práva na smluvní pokutu, která je sjednána procentní sazbou z dlužné částky za každý den prodlení, běží promlčecí doba u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně a nepromlčuje se jako celek. Uvedené platí i v případě smluvní pokuty, která byla sjednána pevnou částkou za každý den prodlení.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/promlceni-115387.html
  • opomenutý důkaz v rozsudku - 27 Cdo 592/2022
    • Důkaz v řízení provedený nelze v rozhodnutí opomenout jen proto, že sám o sobě je v rozporu s tím, co soud s ohledem na své závěry plynoucí z jiných důkazů pokládá za prokázané; takové opomenutí je porušením zásad volného hodnocení důkazů, jakož i povinnosti v rozhodnutí vyložit, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/dokazovani-115381.html
  • výkon zástavního práva - 21 Cdo 1053/2021
    • Pokud proti zástavnímu dlužníku judikovaná pohledávka ponechává svůj původní hmotně právní základ (povinnost plnit ze zástavy) a pokud není sporu o to, že povinnosti, vyplývající ze zástavního práva, přecházely na nového nabyvatele zastavené nemovité věci, je nutno učinit závěr, že účinky rozsudku ukládajícího zástavci (zástavnímu dlužníku) uhradit zástavnímu věřiteli zástavním právem zajištěnou pohledávku (s tím, že zástavní věřitel je oprávněn se domáhat uspokojení této pohledávky pouze z výtěžku prodeje zástavy) se vztahují i na každého dalšího smluvního nabyvatele zastavené nemovité věci (singulární sukcese).
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zastavni-pravo-115379.html
  • promlčení pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení - 29 ICdo 110/2021
    • Insolvenční úprava nebrání tomu, že pohledávka vyloučená z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 písm. a/ insolvenčního zákona se do skončení insolvenčního řízení promlčí, jelikož ji věřitel po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku nemůže přihlásit ani nově uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení (§ 140c insolvenčního zákona). Společenský zájem na tom, aby se pro dobu po skončení insolvenčního řízení vytvářely předpoklady pro vymáhání těch pohledávek, které věřitel podle § 170 insolvenčního zákona nemohl (byť poměrně) uspokojit ani v rámci insolvenčního řízení, není dán.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/pohledavka-vyloucena-z-uspokojeni-v-insolvencnim-rizeni-115447.html

Judikatura US

  • námitka neuplatněná v řízení před obecným soudem - III.ÚS 377/20
    • Ústavní soud je zásadně vázán petitem ústavní stížnosti, nikoliv jejím odůvodněním. 
    • požadavek na vyčerpání zákonných procesních prostředků k ochraně práva se uplatní nejen při posuzování přípustnosti ústavní stížnosti jako celku, ale i při posuzování každé jednotlivé námitky v ní uplatněné. Materiálně nepřípustná je proto zásadně taková námitka, která nebyla uplatněna v předcházejícím řízení způsobem, který by umožnil soudu ji obsahově posoudit, přičemž z okolností věci je patrno, že tomuto uplatnění nic nebránilo. 
    • Zásada subsidiarity řízení o ústavní stížnosti nespočívá jen ve vyčerpání procesních prostředků ve formálním smyslu, nýbrž obsahuje i požadavek předestření relevantních námitek obecným soudům, jimž ochrana všech základních práv a svobod přísluší (čl. 4 Ústavy; jde o tzv. vnitřní subsidiaritu).
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/namitka-neuplatnena-v-rizeni-pred-obecnym-soudem-115305.html
  • náklady řízení při řešení výživného - III.ÚS 385/22
    • Je-li veden spor o peněžité plnění v konkrétní pravidelné výši (byť není rozhodováno o přiznání daného plnění, ale o zrušení výživného), a to za určité časové období, kdy je celkovou spornou peněžitou částku možno zjistit jednoduchým početním úkonem, je postup, ve kterém je dána přednost použití § 8 odst. 2 advokátního tarifu. 
    • Právní úprava počítá i se situacemi, kdy by výše naznačený názor byl z hlediska konkrétních okolností souzené věci neudržitelný a pro neúspěšného účastníka např. až ekonomicky likvidační. Pak obecný soud může bezpochyby za splnění zákonem daných podmínek zvážit i v takové situaci aplikaci § 150 o. s. ř.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyzivne-naklady-rizeni-115403.html
  • možnost použití jistoty pro nový návrh na PO - IV.ÚS 849/22
    • § 75b odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, nespecifikuje, jakým způsobem má být jím upravená jistota složena. Není vyloučeno ani použití dříve složené jistoty v souvislosti s novým návrhem za situace, kdy o jejím vrácení sice ještě nebylo rozhodnuto, návrh na předběžné opatření, v souvislosti s nímž byla tato jistota složena, již ale byl pravomocně zamítnut nebo odmítnut
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/predbezne-opatreni-115402.html

Legislativa

  • nařízení vlády č. 263/2022 o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo
  • nařízení vlády č. 298/2022 o zastropování cen energií – účinnost od 1. 1. 2023
  • 1. 10. 2022 účinnost nového zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí (243/2022) – stanovuje zejm. povinnosti výrobcům vybraných plastových výrobků co se týče jejich evidence a osvětové činnosti vůči spotřebitelům
  • 1. 10. 2022 účinnost novely zákona o ESM – nové vymezení skutečného majitele, rozšířen okruh povinných subjektů (např SVJ)
  • změna nařízení vlády o stanovení teplot na pracovišti (303/2022)

Články

  • popření směnečných pohledávek v insolvenčním řízení
    • nutno doložit směnku v originále
    • u biancosměnek se posuzuje, zda byla směnka vyplněna v souladu s vyplňovacím oprávněním
    • Insolvenční správce má sice možnost vyzvat přihlášeného věřitele k doplnění přihlášky. Pokud je však předmětem výzvy požadavek, aby přihlášený věřitel sdělil informace, které není povinen v rámci procesu přihlášení pohledávky poskytovat, není povinností věřitele uvedené informace v rámci doplnění přihlášky sdělit.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/popreni-prihlasene-smenecne-pohledavky-v-insolvencnim-rizeni-115328.html
  • výpověď pro nadbytečnost při nespokojenosti s pracovnímu výkony
    • 21 Cdo 3710/2020
    • Dosahuje-li zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele neuspokojivé pracovní výsledky, může (smí) s ním zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr výpovědí jen při splnění všech předpokladů uvedených v ustanovení § 52 písm. f) části věty za středníkem zák. práce a je nepřípustné, aby uvedený stav, i když jsou pracovní výsledky zaměstnance oprávněně hodnoceny zaměstnavatelem jako neuspokojivé, byl důvodem k přijetí rozhodnutí o organizačních změnách ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zák. práce
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nespokojenost-s-praci-jako-duvod-vypovedi-pro-nadbytecnost-115330.html
  • rozhodování rodičů o bydlišti dítěte
    • Rodičovská odpovědnost náležití oběma rodičům, tedy je v plném rozsahu zachována oběma rodičům i při svěření dítěte do výlučné péče jednoho rodiče
    • jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče; pokud však druhý z rodičů vůči třetí osobě vysloví nesouhlas, třetí osoba nemůže akceptovat předchozí jednání prvního z rodičů
    • Jako změna bydliště ve smyslu rozhodování o významných záležitostech dítěte by nemělo být viděno např. přestěhování do jiného bytu ve stejném domě či ulici.
    • V nejlepším zájmu dítěte pak ve vztahu ke změně bydliště či školského zařízení bývá často akcentována stabilita (např. II. ÚS 1338/20)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhodovani-rodicu-o-vyznamne-zalezitosti-ditete-115331.html
  • telefonní záznam hovoru
    • jedná se o osobní údaj a je nutné ho zpracovávat v souladu s GDPR
    • Uložením povinnosti transparentně vymezit dobu, po které bude osobní záznam zničen, a tedy během které bude možné žádat o vydání takového osobního údaje, se pak zajišťuje, aby se správce údajů nemohl před uplynutím této lhůty jednoduše zprostiti svoji povinnosti zpřístupnit a předat osobní údaj s prostým odkazem, že ho již zničil.
    • zpracovatel má též povinnost záznam na vyžádání subjektu údajů poskytnout
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nahravany-telefonat-jako-osobni-udaj-115372.html
  • banka přesčasů
    • 6 Ads 138/2022
    • §141 odst. 1 zákoníku práce je dispozitivním ustanovením, od kterého se lze odchýlit
    • je možné, aby se mzda dělila na „standardní“ část a „nadstandardní část“ – mzdu za práci přesčas. 
    • Zaměstnanci je každý měsíc vyplacena pouze „standardní“ část mzdy bez ohledu na to, kolik odpracoval přesčasových hodin, a „mzda za práci přesčas“ se mu doplácí do výše „standardní“ mzdy v měsících, ve kterých čerpá náhradní volno za tuto vykonanou práci přesčas
    • jedná se o posunutí splatnosti mzdy se souhlasem zaměstnance a o přiměřenou dobu, související s dobou čerpání náhradního volna za práci přesčas
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/odlozeni-mzdy-za-praci-prescas-banky-prescasu-umoznil-to-svym-rozsudkem-nejvyssi-spravni-soud-115368.html
  • Povinnost odůvodnit rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky SDEU
  • aktualizace návrhu zákona o whistleblowingu
    • předpokládaná účinnost k 1. 7. 2023, povinnost implementace do 1. 1. 2024
    • lze oznamovat jednání o jakémkoli trestném činu, porušení práva EU ve stanovených oblastech i jednání, které má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 200 000 Kč
    • Anonymní oznámení se považují za oznámení podle zákona pouze tehdy, vyjde-li totožnost oznamovatele najevo dodatečně
    • Anonymní oznamování musí být akceptováno pouze u povinných osob dle AML předpisů
    • je možné omezit okruh oznamovatelů pouze na vlastní zaměstnance (+ stážisty, dobrovolníky a další osoby vykonávající závislou práci pro zaměstnavatele)
    • prolamuje zákonnou povinnost mlčenlivosti daňových poradců
    • byly zrušeny obratové pokuty, nyní jsou stanoveny dle typu a závažnosti přestupku
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-oznamovatelu-v-ceske-republice-klicove-novinky-a-vyhled-na-implementaci-115377.html
  • zrušení spoluvlastnictví rozdělením pozemku soudem
  • vklad do registru smluv
    • VS Pha 5 Co 63/2022: v případech, kdy je vkladovou listinou rozsudek, tedy veřejná listina, lze takovou listinu zkoumat pouze potud, splňuje-li náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí
    • Katastrální úřad listinu, na jejímž základě má být vklad do katastru nemovitostí povolen, zkoumá nikoliv z hlediska platnosti právního jednání, ale pouze z hlediska jeho formy, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy
    • katastrální úřady nejsou oprávněny zabývat se otázkou, zda je rozsudek představující vkladovou listinu v registru smluv zveřejněn nebo ne
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-povinnosti-restituentu-zverejnovat-rozsudky-v-registru-smluv-115398.html
  • možnost začernění údajů z účetních závěrek
    • 27 Cdo 2536/2021
    • Za nezveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin může být obchodní společnosti uložena pokuta až ve výši 3 % aktiv
    • Nezakládání účetní závěrky do sbírky listin může být mimo jiné důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, tj. založení zákazu vykonávat po soudem určenou dobu funkci člena statutárního orgánu
    • povinnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin a s tím související sankce v podobě zrušení společnosti s likvidací není podmíněna velikostí účetní jednotky (společnosti), existencí příjmů či vykonáváním podnikatelské činnosti
    • pokud by snad zveřejnění některých údajů účetních záznamů (ve smyslu § 21a odst. 4 zákona o účetnictví) bylo způsobilé přivodit zapsané osobě újmu, bylo by možné uvažovat o tom, že zapsaná osoba by zveřejnila listiny vypočtené v § 66 písm. c) z. v. r. i bez takových údajů - společnost musí být připravena důkladně odůvodnit, proč jí zveřejnění konkrétního údaje může přivodit újmu
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zverejneni-ucetni-zaverky-ve-sbirce-listin-se-zacernenymi-udaji-115427.html
  • reflexní škoda společníka 
    • opora v § 213 OZ
    • Škoda způsobená korporaci má zprostředkovaně dopad na majetek jejích členů
    • dosud je judikatorně nevyjasněná otázka, zda lze vést souběžně řízení, kdy se společník domáhá reflexní škody po škůdci a kdy se náhrady škody domáhá po škůdci též společnost 
    • podá-li korporace vlastní žalobu na náhradu škody, promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu reflexní škody neběží
    • Každý společník může uplatnit případnou pohledávku na náhradu reflexní škody v adhezním řízení dle § 43 odst. 3 tr. ř., neboť se jedná o jeho vlastní nárok
    • výše reflexní škody společníka by se měla rovnat škodě způsobené obchodní korporaci vynásobené velikostí jeho podílu na obchodní korporaci
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/reflexni-skoda-a-adhezni-rizeni-115421.html

Zprávy:


Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

Kontakty

Mihalík, Železníková a spol.,
advokátní kancelář

Bezručova 90, 692 01 Mikulov

vedoucí kanceláře
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ID datové schránky:

JUDr. Vojtěch Mihalík:
9v2334b

JUDr. Kateřina Železníková, LL.M.:
gabqddw

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář:
wvc7n6d

IČ: 19214138


vytvořil pixelhouse.cz