Judikatura NS a NSS

• 25 Cdo 2932/2020 – rozhodnutí řízení letového provozu jako mimořádná okolnost
  • Konkrétní rozhodnutí řízení letového provozu může být pokládáno za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 ve spojení s bodem 15 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání dvou hodin.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-spotrebitele-113316.html
• 7 Tdo 219/2021 – zjišťování poškozeného v trestním řízení
  • Postavení osoby poškozené je do jisté míry procesní záležitostí (§ 43 a násl. tr. ř.), znakem aplikované skutkové podstaty je potom způsobení škody na cizím majetku. Součástí jiného hmotně právního posouzení v širších souvislostech a s dopady zejména do adhezního řízení může být i určení, na straně kterého subjektu vznikla škoda.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/podvod-113230.html
• IV.ÚS 1163/21 – včasnost stížnosti v trestním řízení
  • Ustanovení trestního řádu upravující podávání a doručování stížností, jsou konkretizací kautel ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4 Listiny, včetně jeho výchozí složky, tj. práva na přístup k soudu. 
  • Nelze-li v důsledku opatření předsedy obecného soudu navazujícího na vyhlášení nouzového stavu a ochranných opatření proti šíření koronaviru zpětně dohledat a zjistit konkrétní okamžik doručení stížnosti účastníkem řízení, neboť evidence podání podle opatření předsedy obecného soudu nezajišťovala spolehlivé odlišení podání z jednotlivých dnů (nebylo vyloučeno jejich smísení), nemůže být tato skutečnost přičítána k tíži toho, kdo stížnost podal.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/stiznost-v-trestnim-rizeni-113263.html
• 20 Cdo 1271/2020 – úhrada pohledávky při vícečetném postoupení pohledávky
  • Při opakovaném postoupení téže pohledávky se dlužník svého závazku zprostí i tehdy, vypořádá-li se po oznámení či prokázání cese s nepravým věřitelem, ve vztahu k němuž se o postoupení dozvěděl nejdříve; rovněž v tomto případě vede ke zproštění závazku nejen jeho splnění, ale i jiný právně uznatelný způsob vyrovnání. Je-li tedy postoupení pohledávky nepravému věřiteli za podmínek § 1882 odst. 2 o. z. z pozice dlužníka účinné – a dlužník tak má možnost se závazku vůči nepravému věřiteli (účinně) zprostit - musí nutně být rovněž účinné s tím korespondující právní jednání nepravého věřitele (přijetí plnění, uzavření dohody o jiném vyrovnání), přičemž pravý věřitel je povinen tuto skutečnost na straně jedné respektovat, na straně druhé mu vzniká právo požadovat úhradu své pohledávky (v rozsahu vyrovnání dlužníka s nepravým věřitelem) z titulu bezdůvodného obohacení vůči věřiteli nepravému (§ 2991 a násl. o. z.).
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/postoupeni-pohledavky-113269.html
• 30 Cdo 2368/2020 – odpovědnost státu za nepřiměřeně dlouhé řízení
  • Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Pro potřeby kompenzačního řízení (tedy i stanovení výše zadostiučinění) je nutno zohlednit i nečinnost soudu, předcházející relevantní části řízení, jež se stala příčinou pozdějších komplikací při provádění dokazování, zvláště jsou-li tyto komplikace hodnoceny v rámci kritéria složitosti řízení.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odpovednost-statu-za-ujmu-113270.html
• 30 Cdo 3509/2019 – odpovědnost státu za újmu vzniklou neúčinným vyšetřováním
  • Dle judikatury ESLP v případě porušení čl. 3 Úmluvy ESLP presumuje, že neúčinným vyšetřováním vznikla stěžovatelům nemajetková újma, a nepožaduje, aby ji jakkoli prokazovali. V mnoha případech, kdy ESLP konstatuje porušení čl. 3 Úmluvy z důvodu neúčinného vyšetřování, přizná bez dalšího obětem přiměřené zadostiučinění, aniž by zkoumal, zda neúčinným vyšetřováním vznikla újma a aniž by ji museli prokazovat. 
  • ESLP se explicitně zabývá otázkou existence újmy stěžovatele pouze sporadicky a zásadně až ve vazbě na otázku přiznání spravedlivého zadostiučinění ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Z praktického pohledu se zdá, že ESLP implicitně akceptuje, že každé porušení čl. 3 Úmluvy znamená způsobení újmy.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odpovednost-statu-za-ujmu-i-113271.html
• 29 ICdo 54/2019 – nelegální původ financí užitých k zaplacení KC
  • Není-li (obecně) nelegální původ finančních prostředků užitých k zaplacení kupní ceny (bez dalšího) důvodem absolutní neplatnosti kupní smlouvy, nemůže být právně významný ani pro posouzení, zda nabyvatel skutečně nabyl spornou nemovitost v dražbě, ani pro posouzení (ne)existence vlastnického práva ke sporné nemovitosti.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vylucovaci-zaloba-113272.html
• 29 Cdo 1872/2019 – vrácení neoprávněně inkasované bankovní záruky
  • Pro vznik oprávnění dlužníka požadovat po věřiteli vrácení plnění, které na jeho úkor neoprávněně získal na základě bankovní záruky dle § 321 odst. 4 obch. zák., respektive pro vznik povinnosti věřitele takto získané plnění dlužníkovi vrátit, není podmínkou, aby dlužník nejprve uhradil bance to, co v souladu s bankovní zárukou plnila věřiteli.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/bankovni-zaruka-113318.html
• 25 Cdo 2422/2019 - promlčení nároku na náhradu újmy způsobené zásahem do osobnostních práv
  • Z hlediska promlčení nelze považovat nároky na náhradu škod vznikajících a narůstajících pokračujícím porušováním téže právní povinnosti za jediný nedělitelný nárok na náhradu škody, který by vznikl teprve po skončeném porušování právní povinnosti nebo po dovršení celkové škody, nýbrž za samostatné nároky. Uvedené se uplatní i v případě náhrady nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv.
  • rozhodnutí zde https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-osobnosti-promlceni-113335.html
• 30 Cdo 207/2021 - nelze zastupovat mrtvého, zástupce jedná již za právní nástupce
  • Jestliže § 436 odst. 1, věta první o. z. stanoví, že kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem a že ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému a občanský zákoník současně nepřiznává právní osobnost zemřelé fyzické osobě, ani v případě postupu podle § 449 odst. 1 o. z. nemůže zástupce jednat za zemřelého zmocněnce, nýbrž jeho jednání musí být činěno již jménem právních nástupců, jež má také podle osnovy zákona zavazovat. To platí zcela i pro obdobně koncipovanou úpravu provedenou v § 20 odst. 6 zákona o advokacii.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/podminky-rizeni-113336.html 
• 7 To 139/2018- nahrazení vazby peněžitou zárukou a vrácení záruky
  • K rozhodnutí podle § 73a odst. 1 tr. ř., že složená peněžitá záruka, jejíž přijetí bylo státním zástupcem shledáno přípustným, se nepřijímá a obviněný se nepropouští z vazby na svobodu, protože v mezičase vyšly najevo nové skutečnosti odůvodňující např. rozšíření vazebních důvodů o koluzní vazbu, je v přípravném řízení příslušný soud. Státní zástupce v takovém případě ani nemůže rozhodnout podle § 73a odst. 5 tr. ř. o zrušení již složené peněžité záruky, neboť vydání takového rozhodnutí předpokládá, že obviněný se nenachází ve vazbě.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrazeni-vazby-penezitou-zarukou-113342.html
• VS Pha 3 To 35/2020 – námitku podjatosti nelze vznést po ukončení řízení
  • Jestliže soud již rozhodl o opravném prostředku obviněného, bylo tímto rozhodnutím řízení ve věci opravného prostředku ukončeno. Pokud obviněný poté podá námitku podjatosti vůči soudcům, kteří o tomto opravném prostředku rozhodovali, soud o této námitce nerozhoduje postupem podle § 31 tr. ř., ale obviněného jen vyrozumí, že námitku podjatosti nelze vznést proti soudcům, kteří ve věci již rozhodli.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vylouceni-soudce-113343.html

Rozhodnutí Ústavního soudu

• III. ÚS 3339/20 - Úhrada za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nesmí být zneužita ke znemožnění přístupu k informacím
  • je nepřípustné, aby odpovědnost za zdárné vyřízení žádosti přesouvaly povinné subjekty na žadatele a vytýkaly jim nedostatek aktivity tam, kde by měl být s ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů aktivní právě správní orgán
  • Povinný subjekt má hledat způsoby maximálního vyhovění podané žádosti a nikoliv důvody, jak jejímu vyhovění zabránit. 
  • Z hlediska požadavků čl. 4 odst. 4 Listiny by mělo být dbáno na přezkoumatelnost odůvodnění stanovení úhrady za poskytnutí informací nejen co do její výše, ale i účelnosti a racionality.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/uhrada-za-mimoradne-rozsahle-vyhledavani-informaci-nesmi-byt-zneuzita-ke-znemozneni-pristupu-k-informacim
• IV. ÚS 575/21 – podmínečné propuštění
  • V případě, že obecný soud učiní závěr o nenaplnění podmínky očekávání řádného života na základě neosvědčení se odsouzeného při minulém podmíněném propuštění a na základě jeho opakovaného páchání trestné činnosti, aniž by zhodnotil všechny konkrétní okolnosti posuzovaného případu a náležitě posoudil potenciální možnost, že se odsouzený polepšil, změnil a napravil, a do budoucna od něj bude možno očekávat vedení řádného života, poruší zákaz dvojího přičítání
  • V odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění je třeba mimo jiné také odsouzenému jasně a srozumitelně vysvětlit, jakým konkrétním způsobem má jednat, aby prokázal polepšení a aby bylo od něj možno očekávat, že povede řádný život, tak, aby měl vyšší šance při dalším projednání své žádosti o podmíněné propuštění, tedy uvést krátký návod pro odsouzeného, jaké konkrétní změny se od něj očekávají.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/podminene-propusteni-zakaz-dvojiho-pricitani-a-pravo-na-soudni-ochranu
• Pl. ÚS 112/20 – přezkum kázeňského trestu uložení pokuty
  • nepřípustnost soudního přezkumu v případě rozhodnutí, jímž může být uložen kázeňský trest pokuty až do výše 5 000 Kč podle § 46 odst. 3 písm. d) zákona, je v rozporu s ústavním pořádkem
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-ustanoveni-vylucujici-soudni-prezkum-rozhodnuti-o-ulozeni-kazenskeho-trestu-pokuty-ve-vykonu-trestu-odneti-svobody 

Legislativa

• zakotvení kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti (§ 120a a násl) – zákon č. 248/2021
  • doba poskytování max 12 měsíců
  • pracovní poměr zaměstnance musí trvat před podáním žádosti trval aspoň 3 měsíce
  • zaměstnavatel musí zaměstnance informovat
  • zaměstnanec musí dostat náhradu mzdy aspoň ve výši 80% průměrného výdělku
  • příspěvek se vyplácí až do výše 100 % poskytované náhrady mzdy vč. odvodů
• novela OZ – zákon 192/2021
  • § 898 – upřesnění právního jednání, k němuž rodiče za nezletilého potřebují souhlas soudu
  • § 1932/2 – pořadí úhrady pohledávek u spotřebitelů (nejprve se plní na jistinu)
  • § 2048/2 – nezletilý se do dovršení 15 let nemůže zavázat k úhradě smluvní pokuty
  • § 2282a – přechod nájmu bytu na nezletilého a dluhy s tím spojené
  • § 2920/3 – škodu způsobenou dítětem do 13 let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal dohled. pokud dohled nezanedbal, uhradí škodu buď nezletilý nebo jeho zákonný zástupce (§ 2921/2)
• novela OSŘ – zákon 192/2021 a č. 38/2021
  • § 262c – exekucí pro dluh vzniklý před nabytím zletilosti lze postihnout jen ten majetek, který vlastnil nezletilý před nabytím zletilosti
  • § 304c a násl. – chráněný účet
• zákon o náhradním výživném č. 588/2020
  • nárok vzniká tehdy, když je pro dlužné výživné vedena exekuce a dítě má pobyt na území ČR
  • výše - rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu a částečného plnění výživného v příslušném měsíci, nejvýše však ve výši 3000 Kč měsíčně
  • stanoví se vždy na 4 měsíce
  • rozhoduje Úřad práce na podkladě žádosti
  • zánik – přestane splňovat podmínky, po 24 výplatách, skončením nezaopatřenosti
  • pohledávka následně přechází na stát
• nový stavební zákon č. 283/2021
  • účinnost od 1. 7. 2023
  • stručné srovnání zde: https://www.randalegal.com/download/files/newsletter_newsletter_novstavebnzkonid288995.pdf 

Články

• převod směnky v úschově
  • k převodu směnky na řad nedošlo, pokud převodce směnku pouze rubopisoval a následně bez dalšího vrátil do úschovy soudu (NS 29 Odo 1285/2006)
  • je potřeba, aby se k uschovateli dostavili jak vlastník směnky, tak nabyvatel, a poté, co je směnka rubopisována, došlo k jejímu fyzickému předání mezi těmito osobami a až následně k jejímu navrácení do úschovy (nabyvatelem)
  • je vhodné sepsat o předání směnky rovněž jednoduchý záznam podepsaný oběma stranami, který by sloužil jako důkazní prostředek
  • lze řešit i prostřednictvím zmocnění, kdy za převodce i nabyvatele jedná tatáž osoba
  • proces převodu směnky nelze modifikovat dohodou stran
  • směnečná odměna není příslušenstvím pohledávky – pro účely insolvenčního řízení se přihlašuje jako samostatná pohledávka
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nektere-zajimavosti-spojene-s-insolvencnim-rizenim-vedenem-proti-spolecnosti-arca-investments-as-113259.html
• sankce za nezveřejnění v ESM
  • pokuta až do 500.000,- Kč
  • zákaz vyplatit podíl na zisku
  • vyloučení ze zadávacích řízení na veřejné zakázky
  • pokud je zjištěn nesoulad v průběhu realizace VZ, pak možnost zadavatele ukončit smlouvu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-evidenci-skutecnych-majitelu-krok-smerem-k-vetsi-transparentnosti-prijemcu-verejnych-penez-113234.html
• zásada stejné odměny za stejnou práci (SDEU v kauze Tesco Stores)
  • vzhledem k tomu, že článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie má kogentní povahu, zákaz diskriminace zaměstnanců mužského a ženského pohlaví vztahuje nikoli pouze na činnost orgánů veřejné moci, ale dopadá na všechny smlouvy, jejichž účelem je kolektivně upravit závislou činnost, jakož i na smlouvy mezi jednotlivci Jednotlivcům tak zakládá práva, která mají vnitrostátní soudy chránit, a má v daném ohledu přímý účinek.
  • otázka, zda dotyční zaměstnanci vykonávají „stejnou práci“ nebo „rovnocennou práci“, spadá do skutkového posouzení soudu; ten má určit, zda lze s ohledem na konkrétní povahu činností vykonávaných těmito zaměstnanci přiznat těmto činnostem stejnou hodnotu
• novela exekutorského řádu (účinná od 1. 1. 2022)
  • zastřešení maximální délky vedení neúspěšné exekuce po 6 letech, lze prodloužit 2x o 3 roky
  • vymožená částka bude započítávána nejprve na náklady exekuce, následně na jistinu a až poté na příslušenství a náklady řízení
  • odpuštění pohledávek s výší jistiny do 1.500,- Kč
    • po zastavení exekuce věřiteli náleží náhrada 30 % vymáhané pohledávky formou slevy na dani
  • elektronické zpřístupnění exekučního spisu na žádost oprávněného
  • paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy 50,- Kč měsíčně
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/co-prinasi-novela-exekucniho-radu-pro-veritele-a-zamestnavatele-113248.html
• žaloby na zdravotnická zařízení v důsledku covidu
  • nákaza pacienta ve zdravotnickém zařízení
    • nutno prokázat: nakazil se v zařízení, nákaza vedla k újmě či úmrtí, zařízení nedodrželo hygienické podmínky, újma vznikla v příčinné souvislosti s porušením hygienických standardů
  • neexistuje legislativa, která by upravovala možnost volby mezi pacienty
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/maji-se-zdravotnicka-zarizeni-v-dusledku-koronaviru-obavat-zalob-ze-strany-pacientu-113247.html
• pracovněprávní judikatura 2021
  • 21 Cdo 1892/2020 - pracovněprávní jednání učiněné za společnost s ručením omezeným osobou, která je v obchodním rejstříku zapsána jako její jediný jednatel, přestože ve skutečnosti již jednatelem této společnosti není – za předpokladu dobré víry dotčených třetích osob v její zástupčí oprávnění – zavazuje tuto společnost až do doby, kdy tato osoba (bývalý jednatel) bude z obchodního rejstříku vymazána
  • 21 Cdo 2114/2019 - nelze dojít k závěru, že by externí mzdová účetní zastupovala zaměstnavatele při uzavírání či ukončování pracovních poměrů, neboť se nejedná o činnost, ke které obvykle dochází při činnosti mzdové účetní
  • 3 Ads 273/2019 – zařazování zaměstnanců do kategorie minimální zaručené mzdy
    • primárně je třeba vyjít z toho, zda náplň práce určitého zaměstnance koresponduje s obecnou charakteristikou určité skupiny prací, jak jsou obsaženy v první části nařízení vlády
    • je třeba nejdříve posoudit obecnou charakteristiku jednotlivých skupin prací (dle části první přílohy k nařízení) a teprve pak jednotlivé příklady prací (dle části druhé přílohy k nařízení)
  • 21 Cdo 976/2019 - Okolnost, že žalovaný již před prvním nařízeným jednáním vznášel námitky proti skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě a na podporu své skutkové verze nabízel soudu důkazy, vydání rozsudku pro zmeškání nebrání.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyber-z-judikatury-nejen-k-zakoniku-prace-z-r-2021-cast-2-113284.html
• zřízení nezbytné cesty přes více pozemků
  • NS 22 Cdo 1826/2020
  • Vyplývá-li z provedeného dokazování, že spojení s veřejnou cestou má vést přes více sousedních pozemků a žadatel se povolení nezbytné cesty domáhá pouze přes některé z nich, je nutné postavit najisto, zda přes pozemky neoznačené v žalobě má žadatel sjednán přístup na základě jiného právního titulu
  • 22 Cdo 1424/2018 - soud zvolí pouze jedno – vzhledem k okolnostem nejvhodnější – řešení; povolí pouze jednu nezbytnou cestu. To však neznamená, že by nezbytná cesta nemohla vést přes více než jeden pozemek.
  • Soud proto nemůže zásadně povolit nezbytnou cestu přes jeden nebo více pozemků označených v žalobě, jestliže nemá najisto postaveno, že přes další pozemky (například pozemky jiných vlastníků), které rovněž představují překážku pro spojení s veřejnou cestou, má žadatel zajištěn přístup
  • Žadatel o nezbytnou cestu musí buď požadovat její zřízení přes všechny dotčené pozemky tak, aby bylo zajištěno dostatečné spojení jeho nemovitosti s veřejnou cestou, a označit jako žalované všechny jejich vlastníky, nebo musí tvrdit a prokázat, že přes další pozemky, které leží mezi jeho nemovitostí a veřejnou cestou, má k okamžiku rozhodování soudu přístup zajištěn
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zrizeni-nezbytne-cesty-pres-vice-dotcenych-pozemku-ruznych-vlastniku-113238.html
• odstoupení z důvodu nedodržení lhůty „bez zbytečného odkladu“
  • NS 29 ICdo 81/2019
  • de o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu
  • nedodržení lhůty má za následek jen to, že prodlení lze hodnotit (jen) jako nepodstatné porušení smluvní povinnosti a že účinky odstoupení od smlouvy nastávají teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, jež měla být poskytnuta k plnění povinnosti
  • právo odstoupit od smlouvy nezaniká, pokud strana smlouvy nevyužije možnost odstoupit od smlouvy „bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení oprávněná strana dozvěděla“ ve smyslu § 1977 OZ
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-odstoupeni-od-smlouvy-pri-nedodrzeni-lhuty-bez-zbytecneho-odkladu-113278.html
• povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s dovolenou zaměstnance
  • vyžadovat test na Covid, kde je taková povinnost
  • nelze zakázat zaměstnanci cestu do zahraničí – zaměstnavatel neurčuje místo trávení dovolené
  • zaměstnanec má povinnost informovat o zahraniční dovolené
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-povinnosti-pri-odjezdu-zamestnancu-na-dovolenou-a-navratu-z-ni-spojene-s-protiepidemickymi-opatrenimi-113280.html
• rezervační smlouvy
  • ve zprostředkovatelské smlouvě, kde je účastníkem realitní zprostředkovatel a zájemce (tedy např. zájemce o koupi), nelze platně takovému zájemci uložit povinnost, aby uzavřel konkrétní smlouvu (v daném případě např. smlouvu kupní) s třetí osobou (prodávajícím), neboť taková třetí osoba není účastníkem dané zprostředkovatelské smlouvy a závazek zájemce učiněný vůči takové třetí osobě je tedy neplatný. Ze stejného důvodu je pak neplatná i případná smluvní pokuta vůči zájemci navázaná na takové jeho porušení (neplatné) povinnosti. (srov. 33 Cdo 5143/2014)
  • již bylo přejato do zákona: ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy – srov. § 14 zákona o realitním zprostředkování
  • nejčastěji se řeší uzavřením trojstranné smlouvy – ta je svou povahou smlouvou o smlouvě budoucí
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rezervacni-smlouvy-ve-vztazich-realitniho-zprostredkovani-1-cast-113289.html
• neurčitost výpočtu smluvní pokuty
  • KSBR – pobočka Zlín: 58 Co 175/2020
  • výše smluvní pokuty byla stanovena určitě a jednoznačně, pokud byla stanovena jako 0,1 % z celkové ceny zboží za každý, byť i započatý, den prodlení, ačkoliv smlouva obsahovala cenu zboží celkem bez DPH a cenu zboží celkem včetně DPH
  • celková cena je ta, kterou kupující nakonec za zboží zaplatí
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/neurcitost-ujednani-o-smluvni-pokute-z-ceny-bez-dph-ci-vcetne-dph-113251.html
• rozdíl mezi pěstováním a výrobou konopí (§ 283 a 285 TZ)
  • jde o pěstování rostliny konopí v případě zasetí semene nebo zasazení výpěstku rostliny, následná péče o růst rostliny a eventuálně její sklizeň
  • O výrobu, respektive některou její fázi, by mohlo jít pouze v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to do stavu způsobilého již ke spotřebě
  • Soudy považují sušení konopí již za jednu z fází „výroby“
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/trestne-ciny-souvisejici-s-konopim-aneb-rozdil-mezi-vypestovanim-a-vyrobou-konopi-113288.html
• nabytí od neoprávněného
  • v případě nabývání do spoluvlastnického podílu se bona fides hodnotí pro každého zvlášť
  • v případě nabývání do SJM se bona fides hodnotí společně, tj. neby-li kterýkoli z manželů v dobré víře, pak tito majetek nabýt nemohou 
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/posuzovani-dobre-viry-pri-kumulaci-subjektu-na-strane-toho-kdo-nabyva-od-neopravneneho-113304.html
• koncept zákona o hromadných žalobách
  • měl by dopadat jen na spotřebitelské věci
  • spočívá na principu opt-in (přihlašovací řízení)
  • odhlašovací řízení je možné jen u výslovně vyjmenovaných sporů, přičemž minimální pohledávka každého věřitele činí 3.000,-Kč
  • žalobu může podat kterýkoli věřitel a případně i neziskovka
  • žalobu však nemůže podat komerční subjekt, který by měl mít z výsledku profit
  • každá ze stran může požádat o zpřístupnění dokumentů
  • odměna žalobce je vázána na úspěšnost žaloby (max 25 % z přisouzeného plnění)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakon-o-hromadnem-rizeni-hromadne-zaloby-nove-a-lepe-113320.html
• podmínečné propuštění z výkonu trestu
  • III.ÚS 688/21
  • soud při rozhodování vyšel z předpokladu, že podmíněné propuštění z výkonu trestu je třeba považovat za „privilegium“, když ani splnění všech podmínek podmíněného propuštění neznamená automatické vyhovění žádosti. Soudcovskou limitovanou úvahu tak zaměnil za úvahu zcela volnou o tom, komu lze přiznat tento mimořádný benefit, který přísluší jen těm nejlepším odsouzeným. Takové právní východisko je však zcela v rozporu s nálezovou judikaturou Ústavního soudu, která zdůrazňuje, že při splnění zákonných podmínek mají soudy povinnost žádostem o podmíněné propuštění vyhovět
  • Zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění za situace, kdy stěžovatel vyvinul značné úsilí, aby byl účel trestu naplněn, se spíše jeví jako výraz jisté generální prevence vůči pachatelům organizované a společensky vysoce nebezpečné trestné činnosti. Každý případ je však třeba hodnotit individuálně a rozhodnutí o podmíněném propuštění je nutné odůvodnit vzhledem k osobě konkrétního odsouzeného, neopomíjeje též jeho možný vývoj a nápravu v průběhu výkonu trestu odnětí svobody a další relevantní aktuální informace
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/podminene-propousteni-113298.html

Zprávy:

• Ombudsman má výhrady k metodice odškodňování nemajetkové újmy – v září bude NS řešit s ministerstvem
• Lidé, kteří se potýkají s exekucí a zasáhlo je tornádo, by mohli na rok požádat o odklad exekuce a využít peníze z humanitárních sbírek pro opravu domova
• Verbální trestné činy, například nenávistné útoky na sociálních sítích, by se podle nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže neměly postihovat nepodmíněnými tresty vězení.
• Zákaz prodeje o státních svátcích nedopadá na výdejny e-shopů, včetně těch velkých (dle rozhodnutí NSS)
• bylo schváleno ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní
• byla schválena novela zákona o zaměstnanosti, v níž je zakotven kurzarbeit