Judikatura NS a NSS

• právní zájem na výmazu z OR - 27 Cdo 2536/2021
  • Právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací – a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu neplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. – je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/verejny-rejstrik-114745.html
• změna rozhodnutí o vyhlášení kulturní památky -  5 As 281/2020
  • Ministr kultury je oprávněn v přezkumném řízení změnit rozhodnutí svého předchůdce o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, pokud dojde k závěru, že v případě dané stavby nebyl naplněn mimořádně závažný důvod dle § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči.
  • Mimořádně závažným důvodem nemůže být bez dalšího to, že nemovitá kulturní památka je současně chráněna režimem památkové zóny, na jejímž území se nachází.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/kulturni-pamatky-114797.html
• trvání mandátu starosty obce - 6 As 163/2021
  • Mandát člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty zaniká veřejně učiněnou rezignací na zasedání zastupitelstva obce, a to uplynutím dne, kdy se toto zasedání uskutečnilo. To platí rovněž v případě opětovně zvoleného člena zastupitelstva, který po volbách do zastupitelstva obce vykonává pravomoci dosavadního starosty dle § 107 zákona o obcích.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/obecni-zrizeni-114800.html
• povinnost k úhradě příspěvků SVJ - 26 Cdo 2275/2021 
  • V řízení o zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku nejsou pro závěr, že vlastník jednotky je povinen zaplatit příspěvky ve výši stanovené shromážděním, významné otázky hospodaření společenství, neboť by nešlo o vady, které by mohly způsobit, že se na rozhodnutí shromáždění o výši příspěvků hledí jako by nebylo přijato.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spolecenstvi-vlastniku-jednotek-114822.html
• výpověď v ochranné době - 21 Cdo 2149/2020
  • „Lázeňským léčením“ ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) zák. práce je lázeňská léčebně rehabilitační péče, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila zdravotní pojišťovna, poskytovaná a hrazená v režimu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče. 
  • „Nástupem lázeňského léčení“ se rozumí a ochranná doba počíná v okamžiku, kdy zdravotní pojišťovna schválí návrh ošetřujícího lékaře na poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče. 
  • Existence ochranné doby není přitom podmíněna tím, aby komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče byla zaměstnanci poskytována v době jeho dočasné neschopnosti k práci.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vypoved-z-pracovniho-pomeru-114823.html
• počátek subjektivní promlčecí lhůty u duševních útrap - 25 Cdo 1887/2021
  • Subjektivní promlčecí lhůta může počít běžet až od okamžiku, kdy oprávněné osoby nabyly vědomost, že zvlášť závažné ublížení na zdraví osoby jim blízké je nezvratně nezlepšitelným stavem (a samozřejmě kdy získaly vědomost o osobě škůdce)
  • Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty v případě nezletilých dětí postačuje, že se informace o ustálení nepříznivého zdravotního stavu osoby blízké (spolu se zjištěním osoby škůdce) dostala jejich zákonnému zástupci.
  • Nelze tedy tento okamžik oddalovat až do nabytí mentální způsobilosti nezletilých uvědomit si v plném rozsahu existenci nároku. Jestliže ovšem zákonný zástupce není schopen plnit povinnosti v tomto směru, odkládá se běh promlčecí lhůty podle § 645 o. z. do doby, než je nezletilému ustanoven opatrovník, a již běžící lhůta se staví, aby následně pokračovala po jednom roce od odpadnutí této překážky.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/dusevni-utrapy-114824.html
• výpověď pracovního poměru - 21 Cdo 1960/2021
  • Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní důvod vztahovat ke všem zaměstnancem zastávaným pracovním pozicím. Pracovní poměr je pak takovou výpovědí buď rozvázán jako celek, je-li výpověď platná, anebo rozvázán není (protože výpověď byla shledána neplatnou), a to opětovně ve vztahu ke všem pracovním pozicím, které zaměstnanec zastával. 
  • Z povahy věci je vyloučeno, aby výpověď z pracovního poměru byla shledána ve vztahu k jedné pracovní pozici neplatnou a připustila se možnost její platnosti ve vztahu k jiné zaměstnancem zastávané pracovní pozici.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vypoved-z-pracovniho-pomeru-114870.html
• porušení péče řádného hospodáře - 27 Cdo 3364/2020
  • Je-li dána některá ze skutečností, jež mohou vést k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, má jednatel podle okolností buď usilovat o nápravu (je-li to možné), anebo alespoň společníky varovat před tím, že z tohoto důvodu hodlá postupovat podle § 191 z. o. k., a tím společníkům umožnit zvážit, zda za těchto okolností usnesení přijmou. 
  • skutečnost, že jednatel na okolnosti zakládající důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady předem neupozornil, ač mohl, a bez dalšího podal návrh podle § 191 z. o. k., může být (podle okolností konkrétního případu) považována za porušení péče řádného hospodáře.
  • Povinnost vznést protest stíhá i jednatele, byť zákon jejím splněním nepodmiňuje zachování aktivní věcné legitimace k podání návrhu podle § 191 z. o. k. 
  • Smyslu a účelu právní úpravy protestu, jakož i rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů uvnitř společnosti, odpovídá takový výklad, podle něhož společníku, jenž zastává funkci jednatele, svědčí právo podat návrh podle § 191 z. o. k. toliko z důvodů, které byly uplatněny formou protestu (§ 192 odst. 2 a 3 z. o. k.), popř. pro něž platí některá z výjimek upravených v posledně označeném ustanovení, a to bez ohledu na to, jaké usnesení valné hromady (a z jakých důvodů) je napadáno.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/valna-hromada-114867.html

Rozhodnutí US

• střídavá péče - I.ÚS 3065/21
  • Rozhodnutí soudu, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení relevantních argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii střídavé péče obsaženými v judikatuře Ústavního soudu vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl.
  • Soudy nemohou vyloučit střídavou péči pouze s obecným odkazem na nižší věk dítěte, ledaže se jedná o dítě závislé na matce z důvodu kojení.
  • Stabilita výchovného prostředí je důležitým faktorem při posuzování rozhodování o péči, nemůže být však sama o sobě argumentem pro vyloučení střídavé péče.
  • Soudy nemohou podmiňovat střídavou péči požadavkem na harmonickou komunikaci rodičů. Kritérium vzájemné komunikace jsou soudy povinny posuzovat optikou rozsahu a účelnosti výměny informací vyžadovaných v různých modelech péče, přičemž by (nejen) s ohledem na existenci institutu rodičovské odpovědnosti měly vycházet z teze, že požadavky na obsah a kvalitu komunikace rodičů se mezi modely výlučné a střídavé péče teoreticky ani prakticky nijak neliší.
  • Pracovní vytížení rodiče může být zvažováno jako faktor při rozhodování o péči. Pokud již ale nezletilý chodí do předškolního či školního zařízení, pracovní vytíženost může tvořit překážku střídavé péče toliko v mimořádných případech, které brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích.
  • argument o nebezpečí častého stěhování dítěte nemůže jako argument proti střídavé péči obstát, neboť v naprosté většině případů je frekvence střídání výchovného prostředí u nezletilého v případě střídavé péče nižší, než u výlučné péče jednoho z rodičů
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/stridava-pece-114864.html
• podmínky pro vydání příkazu k zatčení - III. ÚS 609/22
  • V případě použití zajišťovacích nástrojů je povinností soudu posoudit, zda v trestním řízení zvolený procesní nástroj odpovídá situaci a zda není možné použít mírnější prostředek. Příkaz k zatčení, jako prostředek k zajištění účasti obviněného v trestním řízení, může být odůvodněn až tehdy, vyčerpaly-li orgány činné v trestním řízení všechny ostatní možnosti (předvolání, předvedení, ev. zadržení stíhané osoby), případně alespoň odůvodnily nemožnost jejich použití. Pokud soud vydá příkaz k zatčení bez toho, aby byly splněny podmínky pro jeho vydání, poruší tím právo obviněného zaručené čl. 8 odst. 2 a odst. 4 Listiny.
  • Skutečnost, že obviněný předloží lékařskou zprávu, ve které je lékařem o obviněném konstatováno, že není schopen účasti na jednání, sama o sobě k závěru o jeho neschopnosti účastnit se soudního jednání nestačí, neboť tuto úvahu může provést toliko soud, a to na základě konkrétních okolností věci (povaha onemocnění, rizika spojená s účastí na jednání, náročnost jednání, předchozí chování obviněného).
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/podminky-pro-vydani-prikazu-k-zatceni

Legislativa

• změna zákona o střetu zájmů (novela č. 180/2022)
  • již se nevztahuje na starosty všech obcí, ale jen II. a III.
  • do registru oznámení lze zdarma nahlížet po předchozí žádosti
  • změna v rozsahu údajů zveřejňovaných všem
• změna zákona o opatřeních v souvislosti s konfliktem na Ukrajině
  • oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká podáním žádosti u jiného členského státu EU či vydáním víza ve třetí zemi, kterou ČR považuje za bezpečnou
• změna zákona o příspěvku na ubytování Ukrajinců
  • humanitární dávka 5.000,- Kč nebude poskytnuta osobám, které dostanou zdarma ubytování, potravu a hygienické potřeby
  • příspěvek na ubytování cizince v samostatném bytě lze poskytnout jen tehdy, když byt byl měsíc předtím, než byl cizinec ubytován, neobýván
• nová vyhláška 161/2022 o způsobu nařízení karantény
• vyhláška 154/2022 – k e-legalizaci dokumentů
• účinnost novely insolvenčního zákona (31/2019)
  • zrušení oznamovací povinnosti insolvenčního soudu po podání návrhu a po prohlášení úpadku (§ 102, § 139)

Články

• předávání osobních údajů do USA
  • SDEU kauza Schrems II
  • vhodné záruky dle čl. 46 GDPR musí zajistit předaným osobním údajům ve třetí zemi ochranu v zásadě rovnocennou ochraně, kterou poskytuje GDPR
  • aktuálně EU a USA vyjednávají o dohodě ohledně předávání OU
  • V rámci posílení soukromí by shromažďování osobních údajů americkými zpravodajskými agenturami mělo být omezeno pouze na zpracování nezbytná pro dosažení legitimních cílů národní bezpečnosti USA
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/aktualni-situace-ohledne-predavani-osobnich-udaju-do-usa-114801.html
• pokuty dle GDPR
  • bylo vydáno stanovisko k ukládání pokut
  • kritéria: úmysl či nedbalost subjektu, povaha a závažnost porušení, kroky podniknuté po zjištění porušení GDPR, míra spolupráce s UOOU
  • zavádí se stupně závažnosti porušení
    • nízký stupeň – 0 – 10 % maximální výše pokuty
    • střední stupeň – 10 – 20 % maximální výše pokuty
    • vysoký stupeň – 20 – 100 % maximální výše pokuty
  • dle obratu se zavádí koeficient, o nějž se pak sazba snižuje
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ukladani-pokut-podle-gdpr-dosavadni-praxe-a-nova-metodika-ke-kalkulaci-pokut-114802.html
• smluvně sjednaná fikce či domněnka
  • 23 Cdo 1001/2021
  • je třeba posuzovat, zda stranami zamýšlený právní následek posuzovaného pravidla směřuje k úpravě takových vzájemných práv a povinností, které jsou v dispozici smluvních stran, či nikoliv
  • Lze tak uzavřít, že ujednání stran v soukromoprávní smlouvě, jež pro vyjádření určitého jimi předvídaného právního následku užily určitá typová sousloví (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), která v právních normách zpravidla naznačují, že jde o tzv. právní domněnky či právní fikce, nejsou pouze z tohoto důvodu neplatná.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/smluvni-ujednani-obsahujici-pravni-domnenky-a-fikce-ve-svetle-aktualni-judikatury-ns-114728.html
• výmaz zástavního práva po oddlužení
  • věřitelům, kteří svou pohledávku zajištěnou zástavním právem přihlásili do insolvenčního řízení a jejichž pohledávka byla následně zjištěna v insolvenčním řízení, zůstává v případě osvobození dlužníka od placení pohledávek zachována možnost realizovat zástavní právo po skončení insolvenčního řízení
  • pohledávka, od jejíhož placení byl dlužník osvobozen v insolvenčním řízení (tj. řádně nepřihlášená), se stává naturální obligací a zástavní právo, o jehož existenci se jedná v tomto řízení, se stává naturálním právem
  • zástavní právo sice nezaniká (existuje), nicméně, s ohledem na to, že má povahu naturálního práva, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat jeho neexistence u soudu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/urceni-neexistence-zastavniho-prava-jako-naturalniho-prava-a-jeho-vymaz-z-katastru-nemovitosti-114772.html
• pachová stopa v trestním řízení
  • jedená se o nepřímý důkaz
  • postup při pachové zkoušce - opakování pachové zkoušky při různém řazení pachových konzerv i za využití jiného služebního psa
  • Pouze na základě pachové stopy z místa činu obžalovaného odsoudit nelze
  • není možné sejmutí pachové stopy, u kterého není nutné aktivní jednání obviněného či podezřelého, považovat za úkon donucující ho k ústavně nepřípustnému sebeobviňování
  • průběh pachové zkoušky je považován za úkon neopakovatelný
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pachova-stopa-v-trestnim-rizeni-114817.html#_ftn12
• darování
  • Jestliže je darem nabytá nemovitost osvobozená od daně z příjmu a její hodnota převyšuje částku 5.000.000,- Kč, obdarovaný musí ohledně daru učinit oznámení FÚ do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období
  • finanční limit se vztahuje i na nabytí do SJM
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/darovani-nemovitosti-z-pohledu-darce-a-obdarovaneho-cast-2-114718.html
• bezdůvodné obohacení zaměstnance
  • vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené
  • Povinnost zaměstnance vydat bezdůvodné obohacení je dána jen tehdy, jestliže způsobil neplatnost právního jednání výlučně sám
  • Pojistné placené zaměstnavatelem odvedené z neoprávněně vyplacené části mzdy není bezdůvodným obohacením obohaceného, nýbrž škodou zaměstnavatele
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/bezduvodne-obohaceni-zamestnance-a-povinnost-jej-vydat-114806.html
• informace z bankovního sektoru
  • Sberbank vstoupila do likvidace – lhůta k přihlášení pohledávek do 9. 9. 2022
  • ČNB připravuje službu, dle níž bude možné uhradit platbu pouze po zadání telefonního čísla příjemce – registr čísel účtů se spáruje s mobilními čísly
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/novinky-z-oblasti-ceske-a-evropske-regulace-financnich-instituci-za-mesic-kveten-114818.html
• soud je povinen zabývat se záměrem účastníků vyřešit spor smírně
  • III. ÚS 406/22
  • i pokud dojde ke ztrátě listiny ze spisu a je zde založen návrh jen jedné ze stran ke schválení smíru, soud musí tuto listinu zohlednit a případně učinit potřebné úkony, aby zjistil, zdali strany shodně navrhují uzavření smíru
  • nerespektování procesních podání stran je porušením práva na přístup k soudu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/obecny-soud-ignoroval-zamer-ucastniku-rizeni-vyresit-spor-smirne-114807.html
• právní prostředky ochrany proti bossingu
  • 21 Cdo 3858/2020
  • „bossing“ může naplnit znaky skutkové podstaty obtěžování ve smyslu § 4 odst. 1 antidiskriminačního zákona či nerovného zacházení
  • antidiskriminační zákon upravuje také právní prostředky ochrany před nerovným zacházením
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-prostredky-ochrany-proti-bossingu-114842.html 
• ochrana před dvojí kvalitou potravin
  • zakotveno v zákoně o potravinách, přísnější úprava je účinná od června 2022 (§ 10 odst. 1 písm. f) a g)
  • hrozí pokuta až 50mil. Kč
  • kontrolu vykonává SZPI dle metodiky zveřejněné zde https://www.szpi.gov.cz/dvoji-kvalita.aspx
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dvoji-kvalita-potravin-114812.html
• výpověď z důvodu organizačních změn
  • zaměstnavatel musí rozhodnout o organizační změně – nemusí být písemně, není nutno zveřejňovat
  • v důsledku organizační změny se zaměstnanec stává nadbytečným, s čímž souvisí i načasování rozhodnutí, jeho účinnosti a předání výpovědi
  • z hlediska načasování jednotlivých kroků musí být nejdříve rozhodnuto o organizační změně, následně musí být zaměstnanec seznámen s takovým rozhodnutím/organizační změnou, a to nejpozději při předání výpovědi, resp. ve výpovědi
  • 21 Cdo 276/2021 – přerozdělení práce mezi jiné zaměstnance je relevantním důvodem pro výpověď z organizačních důvodů (není rozhodné, že zaměstnavatel zaměstnanci mohl i nadále přidělovat práci dle sjednaného druhu práce)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/neorganizovane-organizacni-zmeny-aneb-kdopak-je-tu-nadbytecny-114838.html
• úřední ověření elektronického podpisu
  • účinnost od 1. 7. 2022 (novela zákona 12/2020)
  • provádí notáři a CzechPOINT
  • lze ověřit jakýkoli elektronický podpis (tj. i prostý)
  • ověření může provésti advokát 
    • Jednající osoba před advokátem prohlásí, že elektronický podpis na dokumentu uznává za vlastní a advokát o této skutečnosti vyhotoví prohlášení o pravosti podpisu
    • Prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě, advokát jej podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a spojí s elektronicky podepsaným dokumentem
    • podrobnosti stanoví ČAK – předpis zatím nebyl vydán
  • zákon staví na roveň uznávaný elektronický podpis s úředně ověřeným podpisem
  • nelze provést e-legalizaci u plných mocí pro právní jednání ve formě veřejné listiny
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uredni-overeni-elektronickeho-podpisu-e-legalizace-od-1-cervence-2022-114860.html

Aktuality:

• KSBR - Požadavek Masarykovy univerzity v Brně na očkování, test nebo prodělání covidu pro účast na prezenční výuce v době pandemie byl nezákonný
• Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že rakouské omezování přídavků na děti žijící v cizině porušuje unijní právo
• Nejvyšší soud vydal stanovisko, podle kterého se zvýšila nezabavitelná částka u dlužníků (exekuce, insolvence) – sjednotil se tím rozdílný výklad zaměstnavatelů a soudů