Judikatura NS a NSS

• 22 Cdo 3127/2020 – německé příspěvky na dítě
  • Peněžní prostředky tvořící dávku Kindergeld jsou německou veřejnoprávní úpravou pojímány jako prostředky vyplácené rodiči dítěte (zpravidla nezletilého) a mající kompenzovat výdaje a náklady, které jsou spojeny s plněním vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti. 
  • Neplnění vyživovací povinnosti umožňuje dítěti žádat o vyplácení dávky Kindergeld (§ 74 EStG). 
  • Uvedená dávka není shodná s tzv. přídavky na dítě poskytovanými jako dávka státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., neboť přídavek na dítě představuje dávku poskytovanou v závislosti na výši příjmu (§ 2 písm. a) bod 1 zákona), zatímco Kindergeld je vyplácen bez ohledu na výši příjmů rodičů. 
  • Pokud jsou uvedené prostředky použity ve prospěch dítěte, odpovídá jejich použití účelu vyplývajícímu z uvedených veřejnoprávních předpisů a představují finanční prostředky spotřebované v souladu se zákonnou úpravou. Jestliže však spotřebovány ve prospěch dětí nejsou a ani německá právní úprava soukromoprávní dosah takových případů výslovně neřeší (vyjma § 1612b BGB řešícího promítnutí Kindergeld do vyživovací povinnosti), takové prostředky nejsou vyloučeny z režimu společného jmění manželů jenom pro veřejnoprávní naznačení účelu takových prostředků.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spolecne-jmeni-manzelu-pravni-rezim-davky-kindergeld-114744.html
• 23 Cdo 2696/2020 – protokolární předání díla
  • Sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky („je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu“).
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/smlouva-o-dilo-114743.html
• 33 Cdo 42/2021 – limit neúměrného zkrácení
  • V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic. Jinak řečeno hrubým nepoměrem vzájemných plnění bude hranice zhruba do poloviny vzájemných plnění (rozpětí 45 až 55 %), od níž se soud odchýlí pouze, budou-li pro to zvláštní důvody.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/neumerne-zkraceni-114708.html
• 27 Cdo 348/2021 – doručení písemnosti při nahlížení do spisu
  • Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě, že soud k doručení písemnosti vůbec přistoupí, tj. o doručení písemnosti (některým ze způsobů uvedených v § 45 o. s. ř.) se alespoň pokusí. 
  • Nahlížení do spisu je realizací práva (nikoli povinnosti), jež nelze bez dalšího považovat za okamžik, kdy byla účastníku řízení doručena soudní písemnost, neboť při něm není vyvíjena žádná aktivita soudu směřující k doručení písemnosti.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/dorucovani-114698.html
• 27 Cdo 1395/2020 – porušování práv minoritního akcionáře
  • Teprve v situaci, kdy by valná hromada opakovaně rozhodovala (vahou hlasů ovládající osoby, popř. osob jí ovládaných) o (ne)rozdělení zisku v rozporu se zákonem a stanovami, a kdy by bylo zjevné, že institut upravený v § 428 a § 430 odst. 2 z. o. k. nevede v poměrech konkrétní společnosti k dostatečné ochraně práv menšinových akcionářů, mohla by taková skutečnost představovat podstatné poškození práv akcionáře ve smyslu § 89 z. o. k., odůvodňující postup podle označeného ustanovení.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/rozdeleni-zisku-114691.html
• 21 Cdo 1299/2021 – počítání dovolené
  • Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, kterému podle předem stanoveného rozvrhu pracovních směn připadla směna na svátek, na tento den (svátek) čerpání dovolené, ve svém důsledku se tímto způsobem sám (na základě vlastního rozhodnutí) „vzdal“ možnosti přidělovat v tento den (ve svátek) tomuto zaměstnanci práci, přestože mu na tento den v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určil směnu.
  • na tohoto zaměstnance se proto vztahuje ustanovení § 219 odst. 2 věty první zák. práce a z něj vyplývající obecné pravidlo, že svátek má přednost před dovolenou. Zaměstnanci pracujícímu v nepřetržitém provozu, jemuž bylo zaměstnavatelem určeno čerpání dovolené na den, na který mu byla zaměstnavatelem v předem stanoveném rozvrhu pracovních směn určena směna, se tedy tento den, připadl-li na něj svátek, nezapočítává do dovolené.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/dovolena-na-zotavenou-114662.html
• 5 Tdo 1307/2021 – při vrácení daru nedochází k poškození věřitele
  • Ke změně vlastnického práva, pokud jsou splněny okolnosti pro vrácení daru (obdobně při revokaci daru), dochází jednostranným projevem vůle dárce ve chvíli, kdy je doručen obdarovanému. Následným podepsáním souhlasného prohlášení mezi dárcem a obdarovaným, které se vyžaduje v případě konsenzu o splnění podmínek vrácení daru k dosažení změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí tak, aby byl shodný s reálným stavem (neboť ke změně vlastnického práva došlo jednostranným úkonem ze strany dárce), nemůže dojít ke zcizení majetku ve smyslu § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť se jím majetek nepřevádí na jinou osobu.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/poskozeni-veritele-vraceni-daru-114656.html

Rozhodnutí Ústavního soudu

• IV.ÚS 404/22 – náhrada nákladů u iudicium duplex
  • Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/naklady-rizeni-114701.html
• I. ÚS 232/22 – výklad pojmu opětovné podmíněné propuštění
  • Znak spočívající v „opětovném podmíněném propuštění“ je třeba v kontextu ustanovení § 91 odst. 4 trestního zákoníku interpretovat restriktivně tak, že se bude jednat toliko o případy, kdy byl odsouzený v průběhu výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, neosvědčil se a bylo podle § 91 odst. 1 trestního zákoníku rozhodnuto, že se zbytek trestu vykoná. 
  • Nemůže se vztahovat na případy, kdy odsouzený ve zkušební době původního podmíněného propuštění vedl řádný život a vyhověl všem stanoveným podmínkám, načež bylo toto rozhodnutí zrušeno v důsledku okolností, které nemohl přímo ovlivnit, typicky tedy v důsledku uložení souhrnného trestu.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ke-znaku-opetovneho-podmineneho-propusteni-z-vykonu-trestu-odneti-svobody-ustavne-konformni-vyklad-ustanoveni-91-odst-4-trestniho-zakoniku
• I. ÚS 2463/21 – žaloba na ochranu pokojné držby
  • V řízení o žalobě z rušené držby je žalobci poskytována posesorní ochrana, chráněna je zde tedy jiná hodnota než v případě petitorní ochrany.
  • Řízení o žalobě z rušené držby je svou povahou řízením sporným a odvolání proti rozhodnutí o žalobě z rušení držby je založeno na systému neúplné apelace. Byť lze námitku nepravé držby učinit i v rámci odvolacího řízení, skutečnosti a důkazy ji prokazující jsou již v odvolacím řízení omezeny neúplnou apelací.
  • Omezení doby trvání uložené povinnosti ve výroku rozhodnutí je tedy projevem libovůle ze strany soudu, analogické použití ustanovení týkajícího se předběžných opatření není přípustné, neboť jde o dva zcela samostatné instituty odlišné povahy a sloužící k jinému účelu.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-zalobe-z-rusene-drzby
• I. ÚS 618/22 – opatrovník PO v trestním řízení
  • Institut opatrovníka poškozené právnické osoby v trestním řízení podle § 45 tr. ř., je subsidiární povahy a mělo by jej být využíváno jen jako krajního prostředku, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, když právnická osoba musí mít co nejširší možnost zvolit si zmocněnce jako osobu nejen kvalifikovanou, ale také informovanou o rozhodných skutečnostech vztahujících se k poškození právnické osoby, která se těší její důvěře.
  • Je-li osoba oprávněná činit za poškozenou právnickou osobu právní úkony současně podezřelou ze spáchání trestného činu vůči ní, a proto se jeví její zájmy v kolizi se zájmy právnické osoby, není možno ji automaticky považovat za vyloučenou z volby zmocněnce podle § 50 odst. 1 tr. ř.
  • Ustanoví-li orgány činné v přípravném řízení poškozené právnické osobě pro trestní řízení opatrovníka, aniž by oprávněnou osobu poučily podle § 50 tr. ř. o možnosti dát se zastupovat zmocněncem a umožnily tak poškozené právnické osobě zvolit si zmocněnce, poruší tím právo poškozené právnické osoby na soudní ochranu
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/volba-zmocnence-k-vykonavani-ukonu-za-poskozenou-pravnickou-osobu-v-trestnim-rizeni
• III. ÚS 928/22 – střídavá péče při školní docházce
  • Samotná okolnost, že dítě nastupuje do první třídy, nebrání svěření dítěte do střídavé péče. Navštěvuje-li navíc dítě pouze jednu základní školu díky blízkosti bydlišť rodičů, není narušena školní docházka dítěte či jeho rozvoj prostřednictvím mimoškolních aktivit.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/samotna-okolnost-ze-dite-nastupuje-do-prvni-tridy-nebrani-svereni-ditete-do-stridave-pece
• III. ÚS 2127/21 – počátek subjektivní promlčecí doby u BO
  • Počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. jako původních plateb pojistného učiněných na základě neplatné smlouvy, nemůže být bez dalšího určen pouze podle okamžiků uzavření smlouvy a plateb pojistného. Ty jsou samy o sobě objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení nevypovídají. 
  • Je-li z individuálních okolností věci zřejmé, že věřitel v okamžiku plateb pojistného o existenci bezdůvodnosti obohacení na straně dlužníka z důvodu neplatnosti smlouvy s vysokou pravděpodobností nevěděl a soudy jiné kroky ke zjištění subjektivní vědomosti oprávněného o bezdůvodném obohacení neučiní, ani neodůvodní, proč to nebylo nutné nebo možné, je rozhodnutí o marném uplynutí subjektivní promlčecí doby neústavně libovolné a formalistické, je-li založeno toliko na odkazu na judikaturu, podle níž vědomost o existenci bezdůvodného obohacení a odpovědnosti subjektu práva z něj má znamenat vědomost o okolnostech, z nichž lze na bezdůvodné obohacení usoudit.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-pocatku-behu-subjektivni-promlceci-doby-prava-na-vydani-bezduvodneho-obohaceni-jako-puvodnich-plateb-pojistneho-ucinenych-na-zaklade-neplatne-smlouvy
• II. ÚS 289/22 – možnost substituce advokáta při podání dovolání
  • § 26 odst. 1 zákona o advokacii dává advokátovi možnost nechat se zastoupit jiným advokátem „v rámci svého pověření“, v němž je v zásadě tato možnost neomezená. Tento „rámec pověření“ se liší v situaci, kdy advokáta pověřuje klient při uzavírání smlouvy o poskytování právních služeb, oproti situaci, kdy je advokát „pověřen“ soudem. V prvém případě je otázkou vyjednávání oboustranně akceptovatelné dohody, zda a do jaké míry klient advokátovi umožní využití substitučního oprávnění, přičemž korektivem je zde vždy možnost advokáta smlouvu s klientem neuzavřít. Ve druhém případě naopak advokát zásadně „pověření“ odmítnout nesmí, avšak na druhé straně toto pověření činí soud, kterému zákon nesvěřuje oprávnění využití substitučního oprávnění advokátovi omezit, či dokonce vyloučit.
  • Ústavně konformní výklad ustanovení § 265d odst. 2 věta první trestního řádu vyžaduje, aby dovolání obviněného podané prostřednictvím substituta zvoleného či ustanoveného obhájce dle § 26 odst. 1 zákona o advokacii bylo považováno za dovolání podané obhájcem.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavne-konformni-vyklad-ustanoveni-265d-odst-2-veta-prvni-trestniho-radu-vyzaduje-aby-dovolani-obvineneho-podane-prostrednictvim-substituta-zvoleneho-ci-ustanoveneho-obhajce-bylo-povazovano-za-dovolani-podane-obhajcem
• I. ÚS 3065/21 - posouzení kritérií vhodnosti střídavé péče
  • Rozhodnutí soudu, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení relevantních argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii střídavé péče obsaženými v judikatuře Ústavního soudu vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl. Skutečnosti svědčící proti střídavé péči přitom musí být v řízení nejen tvrzeny, ale i prokázány.
  • Soudy nemohou vyloučit střídavou péči pouze s obecným odkazem na nižší věk dítěte, ledaže se jedná o dítě závislé na matce z důvodu kojení.
  • Stabilita výchovného prostředí je důležitým faktorem při posuzování rozhodování o péči, nemůže být však sama o sobě argumentem pro vyloučení střídavé péče. V opačném případě by se totiž fakticky konzervoval status quo daný prvním rozhodnutím ve věci a ve výsledku by ke změně nemuselo dojít nikdy.
  • Soudy nemohou podmiňovat střídavou péči požadavkem na harmonickou komunikaci rodičů.
  • Pracovní vytížení rodiče může být zvažováno jako faktor při rozhodování o péči. Pokud již ale nezletilý chodí do předškolního či školního zařízení, pracovní vytíženost může tvořit překážku střídavé péče toliko v mimořádných případech, které brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích.
  • Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na možnost, že by se do péče o nezletilého mohly zapojovat rodiči blízké osoby. Je povinností soudů přesvědčivě odůvodnit, na základě jakých důkazů došly k závěru, že rodič není bez významného zapojení jemu blízkých osob střídavou péči o dítě zvládnout.
  • Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na celkovou náročnost tohoto modelu péče pro nezletilého či rodiče.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/dalsi-nalez-ustavniho-soudu-ke-stridave-peci-obecne-soudy-jsou-povinny-presvedcive-prokazovat-a-hodnotit-vsechny-jimi-posuzovane-prekazky-stridave-pece
• II. ÚS 2883/21 – neplatnost rozvázání dohody o PP z důvodu nátlaku
  • Ze strany tajemníka města se jednalo o bezprávnou výhružku, neboť hrozil něčím, co nebyl oprávněn učinit – nepřípustným zásahem do osobnosti stěžovatele, tedy do jeho práva na zachování důstojnosti, vážnosti, cti a soukromí.
  • zásada souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem dobré mravy je proto nutno vykládat i jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či výjimečně dokonce contra legem
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-neplatnosti-dohody-o-rozvazani-pracovniho-pomeru-pod-natlakem
• IV. ÚS 1993/21 - vztah osob a možnost odmítnout výpověď
  • k právu odepření výpovědi svědka podle § 100 odst. 2 trestního řádu nelze přistupovat jen na základě paušálního tvrzení o blízkém vztahu. U jiných osob v poměru obdobném rodinnému poměru musí být pečlivě zkoumán jejich konkrétní citový vztah, přičemž nezbytnou podmínkou je, aby újmu jedné z osob právem pociťovala druhá osoba jako újmu vlastní. Obecné soudy jsou povinny v každém individuálním případě zkoumat, zda se o takový silný citový vztah skutečně jedná či nikoliv. 
  • Existenci poměru osob i důvodnost pociťované újmy je třeba opřít o objektivní skutečnosti; zpravidla nebude postačovat pouhé prohlášení takových osob. Přitom je třeba vyžadovat vyšší intenzitu tohoto vztahu, než je obvyklá mezilidská soudržnost a musí být dány rovněž objektivní skutečnosti, ze kterých lze na intenzitu citového vztahu mezi osobami usuzovat.
  • Břemeno tvrzení ohledně důvodu odepření výpovědi má vždy svědek, neboť právu odepřít výpověď odpovídá jeho ústavní povinnost svědčit
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/okresni-soud-ve-vyskove-se-musi-znovu-zabyvat-tragickou-dopravni-nehodou

Legislativa

• trestní zákoník
  • nová definice počítačového systému v § 136a 
  • nová definice TČ opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231)
  • nový § 321a - účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu
• zákon o platebním styku
  • § 171 – úprava lhůty pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele (neprodleně po přijetí platebního příkazu, dochází-li ke konverzi měn, pak do 1 pracovního dne)
• vyhláška 127/2022 – pro účely výpočtu životního a existenčního minima
• vyhláška 116/2022 – zvýšení náhrad za užívání osobního vozidla pro pracovní cesty

Články

• identifikace spoluvlastnického podílu na nemovitosti jinak než číselným označením
  • 24 Cdo 3507/2021
  • Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady
  • ve smlouvě smluvní strany svou vůli vyjádřily zcela jasně a srozumitelně, když uvedly výši převáděného spoluvlastnického podílu jako „celý spoluvlastnický podíl“ dárce na nemovitostech specifikovaných ve Smlouvě
  • Velikost spoluvlastnického podílu dárce ke dni uzavření smlouvy byla zřejmá z katastru nemovitostí, a proto nemohl obstát názor, že ve smlouvě není výše spoluvlastnického podílu vůbec uvedena (tj. číselným vyjádřením)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/identifikace-spoluvlastnickeho-podilu-na-nemovitosti-jinak-nez-ciselnym-oznacenim-114643.html
• rizika fluktuace zaměstnanců
  • může dojít k nekalosoutěžnímu jednání
    • zaměstnanec pracuje na zakázce, dá výpověď a činnost již dokončí pro zákazníka svým jménem (32 Cdo 2031/99)
    • zaměstnanec vytvořil know-how, po odchodu ho užije u nového zaměstnavatele k výrobě dalšího produktu (32 Odo 1568/2006)
    • použití databáze zákazníků (5 Tz 161/2000) – to je ale nutno vždy prokázat, není nekalosoutěžní, když zaměstnanec zná pár adres a tyto firmy osloví
  • přetahování zaměstnanců není nekalosoutěžním jednáním
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nekala-soutez-znalosti-a-byvali-zamestnanci-v-pohybu-aneb-kde-jsou-hranice-dovoleneho-jednani-114618.html
• povinnosti zhotovitele stavby upozornit na vady PD
  • projektant vystupuje v právním vztahu s objednatelem jako osoba s odbornými znalostmi ve smyslu § 5 OZ
  • trpí-li PD vadami, pak tyto vady existují již v době dokončení a předání PD objednateli
  • i přes vynaložení náležité péče dochází ke zjištění vad většinou až zhotovitelem stavby, příp. technickým dozorem při samotné výstavbě
  • § 2629 odst. 1 OZ upravuje zvláště režim skrytých vad PD, které se projeví teprve současně s vadou samotné stavby
  • je na zhotoviteli stavby, aby se s obsahem PD seznámil již před uzavřením smlouvy o dílo s objednatelem a aby objednatele upozornil na zjištěné vady PD
  • PD zajištěná objednatelem má povahu příkazu objednatele ohledně způsobu provádění díl, tím je zhotovitel povinen se řídit
  • Zhotovitel se dokonce může zcela zprostit své odpovědnosti, pokud prokáže, že vadu stavby způsobila jen chyba v PD
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/povinnosti-zhotovitele-stavby-ve-vztahu-k-projektove-dokumentaci-zajistene-objednatelem-114619.html
• vymezení spotřebitele
  • základními charakteristickými znaky jsou i) osobní status, ii) jednání mimo rámec své podnikatelské činnosti, iii) jednání mimo rámec samostatného výkonu povolání, iv) jednání s podnikatelem
  • spotřebitelem není osoba, která jedná v zájmu svého zaměstnavatele, protože smlouva je uzavírána se zaměstnavatelem
  • spotřebitelem je i fyzická osoba, která vykonává povolání advokáta, pokud tato osoba jednala pro účely, které nespadají do rámce její obchodní nebo výrobní činnosti nebo povolání (SDEU Horațiu Ovidiu Costea proti SC Volksbank România SA, č. C-110/14)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-spotrebitelskeho-prava-2-dil-pravni-uprava-de-lege-lata-114567.html
• příplatky v akciové společnosti
  • dobrovolné příplatky – plní se na základě inominátní smlouvy, je potřeba souhlas statutárního orgánu
  • akcionáře lze vázat příplatkovou povinností tak, že budou vydány speciální akcie s příplatkovou povinností
  • Vrácení příplatku je jednou z forem distribuce tzv. jiných vlastních zdrojů ve společnosti, pro kterou jsou v zákoně stanovena závazná pravidla
    • uplatní se pravidla obsažená v § 348 odst. 1 ve spojení s § 421 odst. 2 písm. h) ZOK - vrácení příplatku je možné pouze rozdělením vlastních zdrojů mezi všechny akcionáře
    • Pokud by se příplatek měl vrátit tomu akcionáři, který jej poskytl, je nutno uvažovat o emisi prioritní akcie, se kterou by se právo na vrácení příplatku pojí
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/priplatky-v-akciove-spolecnosti-114625.html
• kompenzační námitka
  • u pohledávek bez ujednané splatnosti nutno nejprve vyzvat k plnění, až poté lze u soudu uplatnit (29 Odo 204/2003)
  • koncentrace nebrání soudu v tom, aby přihlédl nejen k tvrzení a důkazům o započtení a zániku žalované pohledávky, ale také k tvrzením a důkazům o existenci započtené vzájemné pohledávky, i když vznikla a stala se splatnou před koncentrací řízení a žalovaný to před koncentrací netvrdil (32 Cdo 4182/2016)
  • námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování); (31 Cdo 684/2020)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uskali-kompenzacnich-namitek-114633.html
• pracovní úrazy v době home office
  • zaměstnavatele stále tíží povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu
  • pokud zaměstnavateli není umožněn vstup do obydlí zaměstnance, pak je na zaměstnanci, aby prokázal, jakým způsobem a kdy se úraz stal
  • Důkazní břemeno prokázání, že k úrazu došlo a že se jedná o úraz pracovní je na zaměstnanci
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/kdy-a-jakou-nahradu-skody-za-nemoc-covid-19-a-urazy-pri-home-office-114684.html
• kdy lze rozhodnout o nerozdělení zisku mezi společníky
  • stále se uplatní závěry 29 Cdo 3059/2011
  • 27 Cdo 3885/2017 - předpokladem pro nepřípustnost omezení práva podílet se na zisku společnosti je porušení obecného zákazu zneužití hlasů vyplývajícího z § 212 ZOK
  • kdy lze zisk nerozdělit:
    • stanovy upravují určitý způsob nakládání se ziskem 
    • stanovy upravují vydání akcií, se kterými právo na podíl na zisku není spojeno
    • odvod části zisku do sociálního fondu ve výši určené stanovami
    • investiční záměry společnosti (27 Cdo 2846/2020)
    • rozhodnutí o vytvoření účetních rezerv (27 Cdo 2887/2020)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhodnuti-o-nerozdeleni-zisku-pohledem-judikatury-nejvyssiho-soudu-cr-114653.html
• vymahatelnost ujednání ze smlouvy o smlouvě budoucí
  • 33 Cdo 1691/2021
  • smlouva o smlouvě budoucí a realizační smlouva existují vedle sebe, uzavřením realizační smlouvy se smlouva o smlouvě budoucí neruší, je jen konzumována
  • pokud v budoucí smlouvě je ujednání, které následně není promítnuto do realizační smlouvy, pak toto ustanovení není závazné
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/prislibene-jednani-ve-smlouve-o-smlouve-budouci-neni-vymahatelne-pokud-nebylo-prevzato-do-hlavni-realizacni-smlouvy-114670.html
• hrubý nepoměr vzájemných plnění (§ 1793)
  • 33 Cdo 42/2021
  • Pro aplikování neúměrného zkrácení není třeba zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo lehkomyslnosti, jako je tomu u institutu lichvy (subjektivní prvek)
  • lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic - hrubým nepoměrem vzájemných plnění bude hranice zhruba do poloviny vzájemných plnění (rozpětí 45 až 55 %), od níž se soud odchýlí pouze, budou-li pro to zvláštní důvody
  • Při porovnání vzájemných plnění (test disparity) se vychází z obvyklé ceny v daném místě a čase
  • Důkazní břemeno je na straně toho, kdo zkrácení tvrdí
  • Článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-znacny-musi-byt-hruby-nepomer-vzajemnych-plneni-aby-mohlo-jit-o-neumerne-zkraceni-zakladajici-narok-zkracene-strany-na-dorovnani-plneni-nebo-zruseni-smlouvy-114715.html
• Kolektivní žaloby
  • EU vydala směrnici o kolektivních žalobách spotřebitelů, a to i na evropské úrovni
  • Očekávaný termín implementace do českého práva je 06/2023
  • Účastníkem řízení bude jeden zástupný subjekt, nikoli přímo spotřebitelé (půjde zejm. o spotřebitelské organizace)
  • Oprávněný subjekt musí být neziskový, sledující především ochranu spotřebitelů
  • Úprava dopadá na spotřebitelské právo, na ochranu osobních údajů, finanční služby, cestovní ruch, energetika či telekomunikace
  • Žalobou bude možno požadovat opatření ke zjednání nápravy nebo zdržení se závadného jednání
  • Článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/smernice-o-zastupnych-zalobach-na-ochranu-kolektivnich-zajmu-spotrebitelu-aneb-evropske-hromadne-zaloby-114747.html
• Nenároková složka mzdy
  • Není rozhodující označení typu odměny, ale to, zda byly splněny podmínky pro její výplatu
  • Jsou-li stanoveny naprosto konkrétní, objektivně měřitelné a kvantifikovatelné cíle, a zjištění této části mzdy je tedy pouhou věcí aritmetického výpočtu (např. % z hrubé mzdy), jedná se o nárokovou složku mzdy a případné rozhodnutí zaměstnavatele pouze formálně stvrzuje naplnění předpokladů stanovených pro její vznik (21 Cdo 1486/2005)
  • Chce-li zaměstnavatel vyplácet odměny za dokončení určitého úkolu či dosažení určitého výsledku, pak je to možné, nicméně se nebude jednat o nenárokovou složku mzdy, nýbrž o pohyblivou nárokovou složku mzdy
  • Jestliže si zaměstnavatel přeje vyplácet odměny nenárokové, pak je zapotřebí, aby cíle stanovil obecněji (např. „za vynikající výsledky“ či „za mimořádné úsilí“). Pak by mohl rozhodovat o udělení každé jednotlivé odměny s ohledem na skutečné pracovní nasazení zaměstnanců.
  • Nenárokovoast a potřeba konstitutivního rozhodnutí ze strany zaměstnavatele musí být patrná již z předpisu o odměňování
  • Odměnu nelze zpětně odebrat, pokud na ni vzniklo již právo
  • Článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uskali-zvlastnich-odmen-formulovanych-jako-nenarokova-slozka-mzdy-114630.html
• vyúčtování pohonných hmot u pracovní cesty
  • Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot (popř. elektřiny pro elektromobil) v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou
  • pokud nebudou prokázány skutečné náklady, určí se cena podle vyhlášky
  • od 13. 5. 2022 došlo k mimořádné valorizaci v důsledku růstu cen pohonných hmot
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/cestovni-nahrady-pro-rok-2022-vyhlaskove-ceny-elektriny-byly-zvyseny-v-breznu-ceny-benzinu-a-nafty-v-kvetnu-kdy-prijde-na-radu-stravne-114725.html
• pracovní pohotovost a právo zaměstnance být offline
  • Pokud zaměstnanec drží „pracovní pohotovost“ na pracovišti, nejedná se o pracovní pohotovost, ale taková doba by se započítávala do jeho pracovní doby
  • pokud je zaměstnanec v rámci pracovní pohotovosti povinen reagovat na povolání zaměstnavatelem ve velmi krátké lhůtě (několik minut), musí být taková pracovní pohotovost považována za pracovní dobu – SDEU C-518/15
  • souběh dovolené a pracovní doby je vyloučen - Pokud i přesto zaměstnavatel nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s právními předpisy či kolektivní smlouvou, vystavuje se uložení pokuty až do výše 400.000 Kč
  • očekává se přijetí směrnice EU zakotvující právo být offline
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-zamestnancu-byt-off-line-114753.html

Zprávy:

• možnost využití interaktivní aplikace pro účely AML https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=25694
• ČNB odebrala bankovní licenci Sberbank, banka tak jde do likvidace
• Od 1. 9. po dobu 3 měsíců bude trvat milostivé léto