Legislativa

• novela nařízení vlády o obsahových náplních živností – účinnost od 1. 7. 2021
  • nové vymezení činnosti účetních poradců
  • nová živnost realitní zprostředkování
  • nový obor (č. 80) poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
  • nový obor (č. 81) poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
• novela OZ – účinnost od 1. 7. 2021
  • nový § 36/2 – pokud je nezletilý způsobilý v určitých věcech jednat samostatně, lze podmínit, že následky právního jednání nastanou až souhlasem zákonného zástupce
  • bližší vymezení jednání, kdy rodiče potřebují souhlas soudu k nakládání s majetkem dítěte - § 898/2; dle nového odst. 3 soud může zúžit okruh těchto jednání, pokud je to v zájmu dítěte
  • § 898/4 – pokud jednal rodič bez souhlasu opatrovnického soudu, lze právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li dítěti újmu
  • nový § 899a – vymáhání dluhu po nezletilém – lze jen z majetku, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; za takový duh ručí rodič
  • nový § 1932/2 – pořadí plnění spotřebitelem
  • nový § 2048/2 – nezletilý do 15 let se nemůže zavázat ke smluvní pokutě
  • nový § 2282a – přechod nájmu na nezletilého a možnost vymáhat dluhy
  • nový § 2920/3 – odpovědnost za škodu způsobenou nezletilým do 13 let
• novela OSŘ – účinnost od 1. 7. 2021
  • vyšší ochrana nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti (§ 114b/1, § 114c/6, § 153b/3)
  • § 176 žalobu z rušené držby je nutné takto výslovně označit
  • § 262c – vymáhání dluhu po nezletilém (omezení majetku, z něhož se lze uspokojit)
• nařízení vlády o kompenzačním bonusu (118/2021)
  • další kompenzační období květen 2021
• účinnost zákona o evidenci skutečných majitelů k 1. 6. 2021

Judikatura NS a NSS

• zamítnutí návrhu na oddlužení - 29 NSČR 38/2020
  • § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. června 2019, jež ukládá insolvenčnímu soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, se použije pouze tehdy, bylo-li v (předchozím) insolvenčním řízení takové rozhodnutí vydáno (až) v době od 1. června 2019.
  • rozhodnutí zde https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/oddluzeni-113042.html
• k napadení rozhodnutí o příklepu - 20 Cdo 2927/2020
  • Měl-li dovolatel za to, že usnesení soudního exekutora o příklepu nemá obstát, protože nebyly splněny předpoklady pro udělení příklepu, měl využít instrumentů, které mu dává k dispozici procesní právo, aby zabránil vydání usnesení o příklepu, případně aby se domohl odklizení již vydaného usnesení o příklepu. J
  • estliže k tomu nedošlo a usnesení o příklepu nabylo právní moci a žalobce zaplatil jím uskutečněné nejvyšší podání, je na místě žalobce pokládat za vydražitele a za vlastníka předmětné nemovitosti. 
  • Jedinou procesní vadou, pro kterou by rozhodnutí odvolacího soudu nemohlo obstát (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.), tak zůstává pouze nesprávný postup soudního exekutora, pro který by bylo na místě uzavřít, že usnesení o příklepu, od něhož žalobce dovozuje své vlastnické právo k předmětnému pozemku, dosud není v právní moci a nezpůsobuje tedy následky předpokládané v ustanovení § 159a o. s. ř., a tedy ani přechod vlastnického práva na žalobce.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/drazba-113043.html
• uzavření smíru v incidenčním sporu - 29 NSČR 17/2020
  • Stejného výsledku jako zpětvzetím přihlášky pohledávky dle § 178 odst. 2 insolvenčního zákona může být dosaženo i uzavřením smíru v incidenčním sporu dle § 159 odst. 1 písm. a/, tedy v incidenčním sporu o pravost či výši přihlášené pohledávky, a jeho následným schválením. Je-li takový smír uzavřen (a schválen) a činí-li zjištěná výše pohledávky méně než 50 % její původně přihlášené výše, nedochází tím k naplnění podmínek pro uplatnění některé ze sankcí dle § 178 odst. 1 insolvenčního zákona 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prihlasena-pohledavka-a-smir-113044.html
• účelnost nájmu náhradního vozidla - 25 Cdo 2015/2019
  • Smysl a účel poskytnutí náhradního vozidla tkví v zachování určitého životního standardu poškozeného v situaci, kdy dojde k částečnému, anebo totálnímu poškození (zničení) vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla není poškozený ponechán v tísni a umožní se mu vést, co do kvality, obdobný život jako před dopravní nehodou. 
  • Využívání náhradního vozidla nemůže být zcela bezbřehé a vždy musí být splněna podmínka účelnosti jeho využití, dospěje-li však soud k závěru, že v projednávaném případě je z hlediska přiznání nároku na proplacení nákladů nájmu náhradního vozidla rozhodný právě okamžik prohlášení pojišťovny o způsobu likvidace škody, měl by se blíže vypořádat s tím, zda je toto prohlášení způsobilé zamezit tomu, aby poškozený již nemusel v souvislosti s dopravní nehodou vynakládat další finanční prostředky, neboť ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny. Z tohoto pohledu může být významná i okolnost, kdy bylo poskytnuto pojistné plnění poškozenému, který ze svých prostředků není schopen dříve si obstarat vlastní vozidlo.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ucelnost-najmu-nahradniho-vozidla-113062.html
• znalecký posudek při exekuci rozdělením společné věci - 20 Cdo 3530/2020
  • Neprovedl-li soudní exekutor – za situace, kdy prohlídka nemovité věci nemohla být ustanoveným znalcem provedena – ohledání nemovité věci a jejího příslušenství (§ 336 odst. 2 o. s. ř.), o němž by řádně uvědomil oprávněného, povinného a znalce, při němž by účastníci měli možnost vyjádřit se k získávání podkladů pro znalecký posudek na místě samém a při němž by znalec byl současně konfrontován s jejich případnými připomínkami, a na základě výsledků prohlídky nemovité věci znalce nevyzval k vysvětlení (§ 127 odst. 2 o. s. ř.), případně k doplnění znaleckého posudku, postupoval při určení obvyklé ceny nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitou věcí spojených v rozporu s ustanoveními § 336 a § 336a o. s. ř. 
  • S ohledem k ustanovení § 348 odst. 1 o. s. ř. se uvedené vztahuje i na exekuci rozdělením společné věci. 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/znalecky-posudek-112978.html
• krádež a opuštěná věc - 8 Tdo 18/2021
  • Skutečnost, že někdo vzal věc, u níž se nepodařilo zjistit, komu patřila, neznamená, že se jednalo o věc v právním smyslu opuštěnou. Právo opustit věc je součástí obsahu vlastnického práva a jeho podstatou je projev vůle vlastníka (byť i konkludentní), nadále nebýt vlastníkem věci. Samotné fyzické opuštění věci takový právní následek nemůže vyvolat, není-li výrazem vůle zaměřené na zánik vlastnického práva.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/kradez-112979.html
• přechod odpovědnosti za dluhy související se správou domu - 33 Cdo 3583/2020
  • Dluhy související se správou domu a pozemku podle občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020, přechází na nabyvatele bez ohledu na to, zda o nich věděl či nikoliv.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odpovednost-za-vady-113014.html
• vypořádání SJM a prostředky na účtu - 22 Cdo 3575/2020
  • Prostředky na běžném účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o účtu nejsou v majetku majitele účtu ani jiné osoby, jejíž peníze byly případně na účet vloženy či poukázány, nýbrž v majetku banky, zatímco majitel účtu má pohledávku, jejímž obsahem je mimo jiné právo na výplatu uložených finančních prostředků. 
  • pohledávka z účtu, jehož majitelem je jeden z manželů, není součástí společného jmění; společným jměním mohou být jen peněžní prostředky z účtu již vybrané, resp. majetková hodnota odpovídající částce uložené na účtu. Navzdory samotné povaze pohledávky vůči peněžnímu ústavu ale soudní praxe běžně při vypořádání SJM společné prostředky uložené na účtu jen jednoho z manželů vypořádává.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/spolecne-jmeni-manzelu-113016.html
• nesouhlas s oddlužením - 29 NSČR 129/2019
  • Nesouhlasné stanovisko s oddlužením dlužníka podle § 389 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona může věřitel sdělit (jen) z toho důvodu, že jeho pohledávka za dlužníkem pochází z podnikání dlužníka. 
  • Nesouhlas musí věřitel výslovně učinit nejpozději s přihláškou své pohledávky a nesouhlas musí být odůvodněný. 
  • Proti tomu v námitkách podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona může věřitel obecně poukazovat na to, že jsou zde skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (typicky předestřít tvrzení o nepoctivém záměru dlužníka). 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/oddluzeni-nesouhlas-a-namitky-113040.html

Judikatura Ústavního soudu

• nesprávné poučení soudu v trestním řízení - IV.ÚS 454/21
  • Poučí-li odvolací soud v trestním řízení nesprávně stranu řízení o nepřípustnosti dovolání, ačkoliv v dané věci je dovolání přípustné, představuje takový postup porušení práva této strany na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť takovým postupem jí znemožnil realizaci jejího procesního práva podat mimořádný opravný prostředek a tím jí odepřel přístup k dovolacímu soudu.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nespravne-pouceni-soudu-113012.html
• zastavení exekučního řízení kvůli dlouhodobé hospitalizaci povinného - I. ÚS 1486/20
  • Soudní rozhodnutí, ukládající povinnost zaplatit regulační poplatek za hospitalizaci osobě, která v době hospitalizace byla nezletilá, vážně nemocná a objektivně zcela nezpůsobilá „dbát o svá práva“, ukládá povinnost, která není v souladu s ústavním pořádkem. 
  • Uložení takové povinnosti proto představuje zásadní vadu exekučního titulu, jehož výkon by vedl ke zjevné nespravedlnosti a mířil by proti základním principům právního státu. S principy právního státu totiž přímo souvisí i to, jak se stát postará o své objektivně „slabé“ občany
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-povinnosti-obecnych-soudu-zastavit-exekucni-rizeni-v-pripade-vymahani-dluhu-vznikleho-v-dobe-hospitalizace-nezletile-osoby-na-zaklade-16a-odst-1-pism-f-zak-o-verejnem-zdravotnim-pojisteni-ve-zneni-zak-c-261-2007-sb-ucinnem-do-30-11-2011
• zrušení oprávnění vlády určit množství větší než malé Pl. ÚS 98/20
  • K vymezení pojmu „množství větší než malé“ v § 284 a § 285 trestního zákoníku již existuje rozsáhlá a ustálená judikatura obecných soudů, na základě které je možno učinit ústavně konformní výklad uvedeného pojmu.
  • vláda nemůže svým nařízením stanovit, jaké je množství větší než malé. Vymezení, které jednání je trestným činem, je totiž podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod svěřeno pouze zákonu, k jehož vydání je kompetentní pouze Parlament
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-opet-zrusil-ustanoveni-trestniho-zakoniku-zmocnujici-vladu-ke-konkretizaci-pojmu-mnozstvi-vetsi-nez-male
• zrušení § 82b odst. 3 zákona o DPH - Pl. ÚS 23/20
  • právní fikce doručení písemnosti správcem daně e-mailovou zprávou okamžikem jejího odeslání
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-vyslovil-neustavnost-82b-odst-3-vety-treti-zakona-o-dani-z-pridane-hodnoty-ve-zneni-ucinnem-do-31-brezna-2019-pravni-fikce-doruceni-pisemnosti-spravcem-dane-e-mailovou-zpravou-okamzikem-jejiho-odeslani

Články

• minimální doba denního odpočinku v práci (SDEU C-585/19)
  • je třeba nahlížet na právo na stanovení maximální přípustné pracovní doby a na právo na denní odpočinek jako na nezadatelná práva pracovníků, kterých se pracovníci nemohou vzdát výměnou za dodatečnou odměnu nebo jiné výhody poskytnuté zaměstnavatelem
  • V případě, že by byly denní doby odpočinku posuzovány odděleně pro každou pracovní smlouvu, kterou by pracovník uzavřel se zaměstnavatelem, nebylo by možné vyhovět požadavkům Směrnice 2003/88 na 11 hodin odpočinku ve 24 hodinách
  • v případě, kdy pracovník uzavře se stejným zaměstnavatelem více pracovních smluv, minimální doba odpočinku se aplikuje na pracovní smlouvy jako na celek, a ne na každou pracovní smlouvu zvlášť
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-otazce-minimalni-doby-denniho-odpocinku-dle-rozsudku-soudniho-dvora-evropske-unie-112903.html
• osvobození od daně z příjmu
  • dle výkladu GFŘ by mělo při darování ze SJM sourozenci jednoho z manželů, případně do SJM sourozence jednoho z manželů jít o příjem osvobozený od daně, protože na manžele a SJM je pohlíženo jako na majetkovou jednotu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/darovani-ze-spolecneho-jmeni-manzelu-sourozenci-jednoho-z-manzelu-osvobozeni-od-dane-z-prijmu-fyzickych-osob-112904.html
• nová živnost – poskytování služeb pro PO a SF
  • za určitých okolností bude správce SF povinen si zřídit živnost
  • jedná se o živnost volnou
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/poskytovani-sluzeb-pro-pravnicke-osoby-a-sverenske-fondy-v-praxi-jak-se-nova-zivnost-vztahuje-na-cinnost-spravcu-sverenskych-fondu-112948.html
• vypořádání SJM v případě, kdy manželé bydlí v nemovitosti jednoho, ale hypotéka je splácena ze SJM
  • Peníze vynaložené na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti ze společného jmění manželů se nenahrazují; nejde totiž o „to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek“. Částky vynaložené takto na zajištění bydlení rodiny tedy nejsou předmětem vypořádání.
  • je nutné zvážit, zda částka takto vynaložená by musela být vydána na zajištění totožné potřeby rodiny i v případě, kdyby současně nebyla vynaložena na výhradní majetek
  • Je-li tedy v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost, ve které bydlí, resp. ji užívá rodina manželů, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu)
  • NS 22 Cdo 3428/2020
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-je-to-pri-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu-jestlize-hypoteka-na-nemovitost-ve-vylucnem-vlastnictvi-jednoho-z-manzelu-byla-placena-ze-spolecnych-prostredku-112905.html
• účelné náklady při předčasném splacení úvěru
  • Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru konkretizuje kritéria, na podkladě nichž se hodnotí účelnost a přiměřenost nákladů
  • v případě nemožnosti dohody s bankou lze podat návrh k finančnímu arbitrovi
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ucelne-vynalozene-naklady-v-kontextu-predcasneho-splaceni-spotrebitelskeho-uveru-112990.html
• soulad požadavku na povinné očkování s lidskými právy
  • ESPL: Vavřička a ostatní proti České republice
  • panuje mezi smluvními stranami obecná shoda, silně podporována specializovanými mezinárodními orgány, že očkování je jedním z nejúspěšnějších a nákladově nejefektivnějších zdravotních zásahů a každý stát by se měl snažit dosáhnout co nejvyšší úrovně proočkovanosti svého obyvatelstva
  • státy, v případě přijímání rozhodnutí, která mohou ovlivnit zdraví dítěte, musí vždy rozhodovat s ohledem na  nejlepší zájem dítěte, a také zájmy dětí jako skupiny
  • Přestože je v České republice zavedena politika povinného očkování, nejde o povinnost absolutní
  • nepřijetí dítěte do předškolního zařízení není sankcí, ale má spíše ochranný efekt
  • Vakcíny, které jsou používány k povinnému očkování, jsou považovány vědeckou komunitou za účinné a bezpečné
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/povinne-ockovani-v-ceske-republice-obstalo-pred-evropskym-soudem-pro-lidska-prava-112955.html
• spotřebitelská novela OZ
  • aktuálně na projednání v Poslanecké sněmovně, směrnice má být transponována do 1. 7. 2021
  • informační povinnost – sdělit e-mailovou adresu
  • zakázaným ujednáním bude hlásit nepřiměřeně dlouho předem, že spotřebitel nemá zájem na automatickém prodloužení smlouvy
  • prodloužení vyvratitelné domněnky, že vada byla přítomna již při převzetí věci, na 12 měsíců
  • nabídku učiněnou po telefonu musí podnikatel spotřebiteli bez zbytečného odkladu potvrdit písemně a spotřebitel je smlouvou vázán až po potvrzení nabídky (tj. nelze smlouvu uzavřít přímo po telefonu)
  • e-shopy musí na tlačítku pro nákup uvést, že se spotřebitel zavazuje k úhradě kupní ceny
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/tlacitkova-novela-a-dalsi-vyznamne-zmeny-spotrebitelskych-smluv-v-roce-2021-112963.html
• přezkum lékařského posudku o způsobilosti zaměstnance k výkonu práce
  • NS 21 Cdo 2063/2020
  • pokud zaměstnanec podá návrh na přezkoumání lékařského posudku, podle něhož byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu sjednané práce, takový návrh nemá odkladný účinek – zaměstnavatel je do doby konečného vyřešení způsobilosti povinen přidělovat zaměstnanci práci a pokud ji nepřiděluje, pak se jedná o překážku na straně zaměstnavatele
  • Zaměstnavatel je povinen podle tohoto ustanovení neumožnit zaměstnanci výkon práce jen v případě, že náročnost práce skutečně neodpovídá jeho zdravotní způsobilosti, a nikoliv též tehdy, má-li o zdravotní způsobilosti zaměstnance (jen) „důvodné“ pochybnosti
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-lekarskeho-posudku-o-zpusobilosti-zamestnance-k-vykonu-prace-a-dopady-na-jeho-naroky-vuci-zamestnavateli-112966.html
• whistleblowing
  • doporučuje se přijmout vnitřní předpis, který bude upravovat vnitřní systém hlášení
  • zákaz potrestat zaměstnance za hlášení – sankce až do 5 % čistého obratu, náhrada nemajetkové újmy, nápravná opatření, obrácení důkazního břemene ve prospěch oznamovatele v případě sporu
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/whistleblowing-aneb-jake-nove-povinnosti-vzniknou-pro-zamestnavatele-112972.html
• smlouvy s influencerem
  • vztahuje se zákon o regulaci reklamy
  • influencer při realizaci reklamy plní pokyny podnikatele, odpovědným za porušení zákona o reklamě je tedy podnikatel
  • ve smlouvě si nelze ujednat přenos odpovědnosti na influencera
  • do smlouvy je vhodné rozepsat specifikaci nežádoucí a nezákonné reklamy, kterou nelze dělat
  • je vhodné sjednat si licenci k dalšímu použití, neboť příspěvek influencera nelze bez dalšího použít dle libosti
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vybrane-aspekty-smluv-o-obchodni-spolupraci-s-influencery-na-socialnich-sitich-112969.html
• občanskoprávní odpovědnost rozhodce za škodu
  • podmínkou odpovědnosti rozhodce za škodu je zásadně skutečnost, že rozhodčí nález bude obecným soudem zrušen z některého z důvodů, které uvádí ustanovení § 31 zákona o rozhodčím řízení
  • Jednoznačně lze dovozovat odpovědnost rozhodce v případech, kdy je rozhodce podjatý a není tedy v konkrétním sporu nestranný
  • stát neodpovídá za činnost rozhodce, protože se nejedná o výkon veřejné moci (30 Cdo 2244/2017)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/obcanskopravni-odpovednost-rozhodce-za-skodu-112984.html
• řízení o nesrovnalosti dle zákona o ESM
  • povinný subjekt je nejprve vyzván k nápravě s poskytnutím lhůty
  • pokud nesrovnalost spočívá v tom, že zde není zapsána žádná osoba, pak se po uplynutí lhůty věc postoupí k projednání přestupku
  • řízení o nesrovnalosti se zahájí jen v případě, kdy je to vhodné k ochraně práv třetích osob
  • Účastníkem řízení o nesrovnalosti je evidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s evidenčním zákonem neposkytl evidující osobě potřebnou součinnost
  • Je-li nesrovnalost vyvrácena, soud zapíše v rámci poznámky do evidence, že nesrovnalost byla vyvrácena a současně poznámku vymaže
  • Je-li nesrovnalost potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalosti, vymaže nesprávné platné údaje a zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Rozhodnutí je současně zasláno k projednání přestupku
  • důsledky nesrovnalosti:
    • za přestupek sankce až 500.000,- Kč
    • zákaz výplaty zisku a výkonu hlasovacích práv
    • omezení účasti ve veřejných zakázkách
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rizeni-o-nesrovnalosti-dle-zakona-o-evidenci-skutecnych-majitelu-113003.html
• zastoupení podnikatele při provozu obchodního závodu (§ 430 OZ)
  • NS 32 Cdo 2305/2020
  • nelze jednoduše uzavřít, že je obecně obvyklé, aby třetí osoba, kterou podnikatel závodu pověří převzetím předmětu nájmu, za tohoto podnikatele rovněž uzavírala nájemní smlouvu, aniž by nejdříve byla zkoumána otázka rozsahu tohoto pověření a poměru třetí osoby k dovolateli a k provozu jeho závodu
  • uzavření smlouvy a převzetí předmětu plnění na základě již uzavřené smlouvy jsou zcela odlišná jednání s odlišnými právními následky a je tudíž na místě k nim takto přistupovat
  • I kdyby bylo běžnou praxí, že k uzavírání nájemních smluv, jejichž předmětem jsou stroje, docházelo až při jejich převzetí, nemůže v sobě samotné pověření k převzetí předmětu nájmu zahrnovat rovněž i oprávnění takovou nájemní smlouvu uzavřít
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-zastoupeni-podnikatele-pri-provozu-obchodniho-zavodu-dle-430-odst-1-o-z-113036.html
• rozvržení pracovní doby a jeho změny
  • NS 21 Cdo 631/2019
  • rozvržení pracovní doby v sobě zahrnuje rozhodnutí o tom, zda pracovní doba bude rozvržena rovnoměrně či nerovnoměrně, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, od kdy do kdy bude stanoven počátek a konec pracovních směn, jaký bude nepřetržitý odpočinek mezi směnami v týdnu
  • Zaměstnavatel je povinen rozvrh týdenní pracovní doby vypracovat písemně
  • omezení zaměstnavatele neměnit jednou vydané rozvržení pracovní doby ze zákoníku práce nevyplývá
  • Dokud nejsou splněny obě podmínky stanovené ust. § 84 zákoníku práce spočívající v zaměstnavatelem vypracovaném písemném rozvrhu týdenní pracovní doby a v seznámení zaměstnance s jeho obsahem v zákonem stanovené, popřípadě zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuté době, ke změně v rozvržení týdenní pracovní doby nedochází (nové rozvržení týdenní pracovní doby nenabývá účinnosti) a zaměstnanec se nevykonáváním práce v takto neúčinně rozvržené týdenní pracovní době nemůže ani dopustit neomluveného zameškání práce
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozvrzeni-pracovni-doby-a-jeho-zmeny-provedene-zamestnavatelem-a-jejich-ucinky-nejen-pro-zamestnance-112986.html
• možnost zaměstnavatele vyžadovat očkování proti covidu
  • žádný zákon ani vyhláška nestanoví povinnost očkování, a to ani pro určité profese
  • postup zaměstnavatele spočívající v získávání informací od uchazečů o zaměstnání ohledně podstoupení vakcinace proti onemocnění COVID-19 či dokonce stanovení povinnosti spočívající v doložení očkovacího průkazu je diskriminační
  • nelze absolvováním očkování proti onemocnění COVID-19 podmínit výkon práce
  • odmítnutí zaměstnance podrobit se očkování nelze považovat za porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nepovinne-ockovani-112998.html
• sjednocení judikatury k TČ krádeže v nouzovém stavu
  • NS 15 Tdo 110/2021
  • pro aplikaci takové kvalifikované skutkové podstaty musí být splněny nejen časové a místní, ale i věcné podmínky
  • vymezuje se proti formalistickému pohledu na věc a proti hodnocení samotné existence stavu pandemie jako okolnosti odůvodňující použití kvalifikované skutkové podstaty
  • pro ukončená řízení – nelze navrhnout obnovu řízení (vztahuje se ke skutkovým zjištěním), lze iniciovat jen podání stížnosti pro porušení zákona
  • změna judikatury, která vede k jinému výkladu hmotněprávní normy, není sama o sobě důvodem pro zrušení rozhodnutí pro jeho nezákonnost. Kritériem pro podání stížnosti pro porušení zákona by tak zřejmě měla být celková spravedlivost řízení proti obviněnému, zejména s ohledem na výši trestu, který mu byl uložen v porovnání s trestem, který mu hrozil při aplikaci „správné“ základní skutkové podstaty
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/problematika-trestneho-cinu-kradeze-spachane-v-obdobi-pandemie-byla-nejvyssim-soudem-vyresena-co-vsak-s-pripady-jiz-pravomocne-rozhodnutymi-112999.html
• agnoskace v trestním řízení
  • způsob ztotožnění osoby, popř. věci, v trestním řízení, resp. v rámci hlavního líčení, kdy poznávající osobě je za účelem identifikace ukázána jen jedna osoba, popř. věc
  • nemá kvalitu důkazního prostředku rekognicí (III. ÚS 542/05)
  • III. ÚS 928/20 – při opakovaném poznávání pachatele (nejprve v rámci rekognice, poté u hlavního líčení) se výrazně snižuje důkazní hodnota
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/agnoskace-jako-dukazni-prostredek-v-trestnim-rizeni-113057.html
• framing v online prostředí
  • GS Media C-160/15 
    • je zakázán framing děl zveřejněných bez svolení nositele autorského práva, pokud tímto framingem provozovatel zamýšlí dosahovat zisku
    • Pokud hypertextový odkaz odkazuje na autorská díla, která byla zveřejněna bez souhlasu jejich autora, ale účelem odkazu není dosažení zisku, SDEU se přiklonil k názoru, že nejde o sdělování díla veřejnosti a z toho důvodu i o porušování autorského práva, pokud tato osoba o tomto neoprávněném zveřejnění nevěděla a ani vědět nemohla. Pokud je umístění hypertextových odkazů uskutečněno za účelem dosažení zisku, představuje jednání spočívající v umístění hypertextového odkazu na protiprávně zveřejněné dílo na internetu „sdělování veřejnosti“
  • C-392/19 VG Bild-Kunst v. Stiftung Preußischer Kulturbesitz
    • Obecně je framing nadále povolenou aktivitou v online prostředí.
    • Pokud se bude sdílet cizí obsah formou framingu, je to v pořádku, ledaže byl tento cizí obsah ochráněn technologickými prostředku proti framingu (půjde např. o omezení přístupu na obsah pouze pro předplatitele nebo registrované uživatele) nebo omezen přímo nositelem autorských práv, kdy tento bude smluvně požadovat přijetí omezujících prostředků.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/framing-v-online-prostredi-a-pravo-na-sdelovani-autorskych-del-verejnosti-113004.html
• Nepřipuštění důkazu tajně pořízeným záznamem může vést k porušení práva na spravedlivý proces
  • Svolení nahrávané osoby není třeba v případě, kdy je záznam pořízen nebo použit na základě zákona k úřednímu účelu či při veřejném vystoupení osoby v záležitosti veřejného zájmu
  • Základním kritériem pro rozhodnutí soudu o použitelnosti tajné nahrávky je poměřování chráněných práv a zájmů, které se zde střetávají, a rozhodování o tom, který z nich je v daném případě převažující.
  • hodnotí se možnosti, které měl účastník uplatňující informace ze záznamu k dispozici k tomu, aby tyto informace získal jiným způsobem než za cenu porušení soukromí jiného
  • rozhovory osob, k nimž dochází při výkonu povolání, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy, a tudíž důkaz záznamem takového hovoru není v občanském soudním řízení nepřípustný (30 Cdo 64/2004)
  • II. ÚS 1774/14 - zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma. Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nepripusteni-dukazu-tajne-porizenym-zaznamem-muze-vest-k-poruseni-prava-na-spravedlivy-proces-113075.html
• náklady právního zastoupení v mimosoudní fázi
  • III. ÚS 1017/15 - vydání prostředků na právní pomoc představuje zásadně újmu na majetkových právech
  • 21 Cdo 630/2016 - Jestliže došlo k prodlení s plněním závazku několik měsíců a postavení věřitele bylo z hlediska dalšího plnění dlužníka nejisté, věřitel důvodně (aby předešel soudnímu sporu) řešil uspokojení svého nároku mimosoudní cestou, a to prostřednictvím zástupce – advokáta
  • 32 Cdo 871/2018 - náklady na právní pomoc advokáta při obraně proti bezdůvodnému vymáhání práv ze smlouvy jsou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti spočívajícím v takovém vymáhání (obrana proti nekalým obchodním praktikám, kdy se dlužník obrátí na advokáta)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-otazkam-tykajicim-se-nakladu-na-pravni-zastoupeni-113077.html
• následky nezaložení listin do OR
  • společnost slze zrušit bez likvidace při splnění:
    • nezakládá do OR účetní závěrky alespoň 2 účetní období po sobě
    • nemožnost kontaktovat společnost
  • před rozhodnutím o zrušení předchází výzva soudu k doložení všech chybějících listin do 1 měsíce (doručuje se do vlastních rukou), lze také uložit pokutu do 100.000,- Kč
  • Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí jednoho (1) roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace do veřejného rejstříku
  • směřuje primárně k postihu neaktivních společností
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zakladani-ucetnich-zaverek-do-sbirky-listin-nove-sankce-a-pozadavky-113035.html
• výmaz společnosti z OR
  • VS Pha 14 Cmo 249/2020 - absence souhlasu správce daně nemusí vždy nutně vést k odmítnutí návrhu na výmaz, v situaci, kdy právnická osoba nemá žádný majetek a nelze rozumně předpokládat, že majetek v budoucnu nabyde, nemělo by se případné negativní stanovisko správce daně stát jedinou a nepřekročitelnou překážkou pro výmaz dané právnické osoby z veřejného rejstříku
  • 27 Cdo 611/2018 - Smyslem povinnosti uložené § 238 odst. 1 daňového řádu je zajistit, aby právnická osoba nezanikla dříve, než splní své daňové závazky vůči státu. Nemůže-li být tento smysl naplněn, tj. nemá-li právnická osoba žádný majetek a není zde ani rozumný předpoklad, že se její majetkové poměry v budoucnu zlepší, ztrácí požadavek na splnění této zákonné povinnosti jakékoliv opodstatnění
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rejstrikove-soudy-nemusi-vzdy-odmitnout-navrh-na-vymaz-pravnicke-osoby-z-verejneho-rejstriku-v-pripade-nedolozeni-souhlasu-spravce-dane-113030.html
• započtení pohledávky v odvolacím řízení
  • sjednocující rozhodnutí velkého senátu NS 31 Cdo 1475/2020
  • po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně lze započíst pohledávku, která se stala způsobilou k započtení až po vyhlášení rozhodnutí. V takovém případě lze uvádět i „nové“ skutečnosti. 
  • Pokud jde o pohledávku, která se stala způsobilou k započtením ještě před vyhlášením rozhodnutí, takovou pohledávku lze započíst pouze v případě, pokud již byly v prvním stupni tvrzeny a prokázány všechny skutečnosti vzniku, výše a splatnosti takto započítávané pohledávky. Jestliže tyto skutečnosti tvrzeny a prokázány nebyly, nejenže soud k takovému započtení nepřihlédne, takové započtení nebude účinné ani v rovině hmotněprávní.
  • Pokud vezme žalobce žalobu zpět po námitce započtení žalovaného, náleží mu náhrada nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno pro chování žalovaného a žalobce byl uspokojen
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-na-zapocteni-pohledavky-po-zahajeni-soudniho-rizeni-z-pohledu-nejnovejsi-judikatury-nejvyssiho-soudu-113100.html
• Rozhodnutí o uznání cizího rozsudku v obchodní věci vytváří překážku věci rozhodnuté
  • 20 Cdo 2432/2020
  • Uznání rozhodnutí lze chápat také jako stav, jehož se má právním postupem dosáhnout a v jehož důsledku nastává stejná situace, jako by o téže věci rozhodly české soudy. Přiznání účinnosti cizímu rozhodnutí přitom znamená, že nese tytéž právní účinky jako pravomocné rozhodnutí českého orgánu veřejné moci, jestliže nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci.
  • uznáním zahraničního rozsudku v předešlém řízení byla otázka jakéhokoli dalšího uznávání tohoto cizího rozhodnutí na území České republiky s konečnou platností vyřešena (předmět řízení byl zcela vyčerpán) a novému projednání návrhu tak brání překážka věci pravomocně rozsouzené – po přeměně společnosti tedy není nutné žádat o uznání zahraničního rozsudku i vzhledem k nástupnickým společnostem
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nejvyssi-soud-cr-rozhodnuti-o-uznani-ciziho-rozsudku-v-obchodni-veci-vytvari-prekazku-veci-rozhodnute-res-iudicata-113056.html

Ostatní

• novela OZ před podpisem prezidenta – mělo by dojít k omezení výše dluhu u dětí, a to tak, že vymáhání peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut.
• Ústavní soud zrušil část trestního zákoníku, podle které vláda stanovila, jaké rostliny a houby považuje za omamné a psychotropní látky a určovala jejich trestné množství - vláda nemůže určit trestné množství, protože je to stanovení spodní hranice trestní odpovědnosti, což může činit jen zákonodárce (čl. 39/1 Listiny)
• sponzorovaný přístup k ČSN normám (zdarma) – zde https://sponzorpristup.agentura-cas.cz/ 
• Nejvyšší správní soud zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které upravuje povinnosti pozitivně testovaných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
• Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná.