• Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

    Mihalík, Železníková a spol.

    advokátní kancelář

Aktuality 05/2020

Legislativa

Ústavní soud

  • Spor kvůli omezení územního plánu obce Lednice (III. ÚS 709/19)
    • text nálezu zde: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/III._US_709_19_na_web.pdf
    • došlo k nezákonnému zásahu do práva na samosprávu, když MMR a MK uzavřely dohodu týkající se práv obce, aniž by obec byla jejím účastníkem, kdy z takové dohody plynul plošný zákaz solárních panelů v obci
    • US však potvrdil, že obec nemusí být účastníkem takové dohody, pokud ji mezi sebou uzavřou ministerstva 
    • Plošný zákaz umísťování solárních panelů, a to i těch umístěných na vnitřních (tj. z vnějšku nikoli pohledových) stranách střech pod takovým úhlem, že s výjimkou leteckého pohledu nejsou běžně vidět, je velmi silným zásahem do práva na rozvoj obce a následně i do práv vlastníků nemovitostí umístěných na tomto území.
  • rychlost vazebního řízení vs. práva obviněného (IV. ÚS 905/20)
    • právní věta: Rychlost vazebního řízení je z hlediska svého účelu stanovena ve prospěch toho, kdo je omezován v osobní svobodě podle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stanoví-li proto čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů, je třeba toto ustanovení vykládat in favorem rei, tedy ve prospěch toho, kdo žádá soudní ochranu před takovým zásahem.
    • soud nemá časově neohraničenou povinnost vyčkat na odůvodnění blanketní stížnosti, pokud obviněný neavizoval, že se ji chystá doplnit
    • stížnostní soud však nemůže rozhodnout o blanketní stížnosti dříve, než je obviněnému doručeno usnesení soudu I. stupně, proti kterému stížnost směřuje, tedy než má obviněný možnost se s obsahem tohoto usnesení seznámit
    • Nevzdá-li se obviněný práva podat stížnost proti usnesení o vzetí do vazby, je třeba s případným rozhodnutím stížnostního soudu vyčkat do doby, než se může obhajoba seznámit s odůvodněním vazby
    • text rozhodnutí: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/IV._US_905_20_an.pdf 
  • k hodnocení znaleckého postupu (I. ÚS 3937/18)
    • právní věta: Učinit závěr, zda zdravotnické zařízení postupovalo či nepostupovalo v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, je závěrem právním; je tedy v kompetenci nezávislého soudu a znalecký posudek může být jen skutkovým podkladem pro právní závěr o postupu „lege artis“ či „non lege artis“. Legální teorie důkazní byla již v moderním státě opuštěna. I znalecký posudek je proto důkazem, který podléhá hodnocení, a jeho závěry nemohou být soudem pouze mechanicky přebírány; při takovém postupu by se totiž mohly medicínské spory ponechat pouze disputacím lékařských kapacit (spolu s veškerými riziky vyplývajícími ze stavovské solidarity) a soudci by jejich závěry za stát jen formálně stvrdili.
    • Zdravotnické zařízení nemůže procesně těžit z nedostatků ve vedení zdravotnické dokumentace. > zdravotnické zařízení má silnější pozici, proto může v průběhu sporu dojít k otočení důkazního břemene, pokud jedna strana zmařila provedení důkazu a protistrana je tak v důkazní nouzi
    • Ústavní soud je přesvědčen, že součástí postupu lege artis je také řádná, včasná a účinná pomoc a úleva pacientovi od bolesti. Na tom nic nemůže změnit ani okolnost, že hlavním účelem operace je odstranit příčiny obtíží, což se nakonec zdařilo. I sekundární účel léčby, tedy co nejrychlejší odstranění nebo výrazné zmírnění utrpení pacienta, je třeba z hlediska práva na zdraví a jeho ochranu presumovat jako ústavně žádoucí a odpovídající smyslu a účelu mimo jiné čl. 31 věty první Listiny
    • text rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/I._US_3937_18_na_web.pdf 
    • obdobné závěry jsou přijaty i ve zprávě Evropské komise pro lidská práva ve věci Hurtado proti Švýcarsku
  • nezákonné rozhodnutí o nákladech řízení (II. US 3158/19)
    • právní věta: V případech, kdy základ sporu spočívá v minulém nedemokratickém režimu a ve sporu jde o nároky osob tímto režimem nespravedlivě postižených, je třeba mít tuto skutečnost na mysli i při rozhodování o nákladech řízení a dbát na to, aby demokratický režim nepřidával ke křivdě vytvořené nedemokratickým režimem křivdu další – třeba i necitlivým a nečekaným rozhodnutím o nákladech řízení. Pokud obecný soud v takovém sporu využije mimořádného moderačního oprávnění při rozhodování o nákladech řízení, a přitom pomine celý kontext a základ sporu, může se jednat o vybočení z širokých mezí ústavnosti použití tohoto oprávnění a o porušení práva dotčeného účastníka na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
    • Zastoupení různých žalobců týmž zástupcem v obdobných věcech totiž samo o sobě nemůže představovat způsobilý důvod zvláštního zřetele hodný při rozhodování o nákladech řízení, a jak bylo vysvětleno výše, jen z důvodu nízkých žalovaných částek nelze mít ve věcech, kde se jedná o nároky osob nespravedlivě postižených předchozím nedemokratickým režimem, za to, že by tyto spory byly bez významu a důležitosti pro samotné žalobce a „sloužily“ jen k vytváření nákladů řízení ve prospěch jejich zástupce.
    • text rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/II._US_3158_19_na_web.pdf
  • platba soudního poplatku kolkovými známkami (I. US 2025/2019)
  • sdělení US k posuzování skutečností nebo důkazů soudu dříve neznámých v řízení o povolení obnovy trestního řízení (253/2020 Sb.)
    • trestní soud neporuší právo na soudní ochranu, pokud za skutečnosti dle § 278 TŘ nepovažuje skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné (sporné), neskýtající důvodný předpoklad (oproti pouhé potenciálně odlišné interpretaci skutkového děje), že na jejich základě by mohlo dojít ke změně pravomocného rozhodnutí
    • V rámci řízení o povolení obnovy proto musí soud zjistit, zda 1. jsou dány dříve neznámé nové skutečnosti nebo důkazy a 2. jsou způsobilé zpochybnit správnost dosavadního pravomocného rozhodnutí a odůvodnit jiné rozhodnutí. Imanentní součástí řízení o povolení obnovy je proto také hodnocení relevance předmětných skutečností a důkazů, a to včetně jejich hodnověrnosti. K nařízení obnovy řízení má dojít tehdy, lze-li dospět k vysokému stupni pravděpodobnosti, že na jejich základě může dojít ke změně původního rozhodnutí.
    • celý text: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-253 

Nejvyšší soud

  • 29 ICdo 116/2019
    • pokud je vydáno rozhodnutí o vynětí věci z majetkové podstaty a proti takovému rozhodnutí je podáno dovolání s návrhem na přiznání odkladného účinku, tomuto návrhu nelze vyhovět v případě, kdy věřitel a dlužník mezi sebou uzavřou dohodu o nakládání s věcí, v níž se dlužník zaváže zdržet jakékoli dispozice s věcí do doby, než bude ukončeno dovolací řízení
    • pokud je uzavřena taková dohoda, pak není splněna podmínka, že by došlo k závažnému ohrožení na právech ve smyslu § 243 OSŘ a odkladný účinek právní moci tak nelze přiznat
    • celý text zde http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/77873195A7698D61C125856800500FF7?openDocument&Highlight=0,null,
  • 21 Cdo 40/2020
  • 25 Cdo 2681/2019 
    • právní věta: Osobou, která nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem, je osoba, které bylo zvíře vlastníkem svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, zejména osoba, do jejíž péče bylo zvíře s důvěrou přenecháno do ochrany, pod dozor nebo vedení, která ho pro jiného opatruje, stará se o něj, vykonává nad ním dohled nebo realizuje jeho užitnou hodnotu ve svůj prospěch. Svěření předpokládá získání detence zvířete od jiného. Nemusí k němu dojít přímo od vlastníka, ani na základě smlouvy, postačuje pouhá společenská úsluha. Nevyžaduje se více či méně formální předání zvířat, rozhodující je dohoda (byť i konkludentní) mezi vlastníkem a osobou, jíž se zvíře svěřuje. Není rozhodné, zda jde o svěření trvalé či dočasné, úplatné nebo bezúplatné.
    • text rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-zpusobene-zviretem-111175.html 
  • 30 Cdo 1292/2019
    • právní věta: V situaci, kdy zákonodárce chtěl určitým způsobem omezit okruh subjektů, které se mohou náhrady škody (újmy) dožadovat, učinil tak výslovně, jako v případě odlišně konstruovaných nároků spojovaných s nezákonným rozhodnutím. Podle § 7 odst. 1 a 2 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda (odstavec 1). Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo (odstavec 2). Naopak v případě nároků z nesprávného úředního postupu není zákonodárcem v § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. vznik odpovědnosti státu podmiňován účastenstvím poškozeného v konkrétním řízení.
    • text rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odpovednost-statu-za-skodu-111136.html
  • 26 Cdo 3721/2019
    • právní věta: Celá úprava nájmu prostoru sloužícího podnikání je úpravou dispozitivní (smysl ani účel těchto ustanovení nevyžaduje, aby šlo o úpravu kogentní), strany se tedy mohou při úpravě svých práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu odchýlit od úpravy obsažené v tomto pododdíle o. z. Platí to i o ustanovení § 2312 o. z. upravujícím délku výpovědní doby u nájmu sjednaného na dobu neurčitou. Není přitom významné, že si „jinak“ práva a povinnosti strany upravily již před účinností o. z.
    • text rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vypoved-z-najmu-111135.html
  • 21 Cdo 3241/2019
    • právní věta: Zaměstnanec, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, není povinen vykonávat výdělečnou činnost, a to ani v případě, že by jeho pracovní schopnost zcela nezanikla (došlo by k jejímu poklesu nejméně o 70 %, ale o méně než 100 %). Vzhledem k míře poklesu pracovní schopnosti se u takového zaměstnance nepředpokládá výkon soustavného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti; zdrojem jeho příjmů již nemá být výdělek, nýbrž invalidní důchod, který mu byl přiznán. Na druhé straně právní předpisy nespojují přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se zákazem výkonu pracovní činnosti. Vykonává-li zaměstnanec, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, po pracovním úrazu pracovní činnost, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu; k výdělku takového zaměstnance po pracovním úrazu se nepřihlíží jen tehdy, dosahuje-li zaměstnanec tohoto výdělku zvýšeným pracovním úsilím ve smyslu ustanovení § 371 odst. 1 věty druhé zákoníku práce.
    • Nevykonává-li však zaměstnanec, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, po pracovním úrazu pracovní činnost, a nemá-li proto žádný výdělek, uplatní se jako složky, které vymezují rozsah náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity), jen průměrný výdělek před vznikem škody na jedné straně a invalidní důchod pobíraný z téhož důvodu na straně druhé, a nepřihlíží se ani k (fiktivnímu) výdělku ve výši minimální mzdy, který je třeba zohlednit jen v případě zaměstnanců, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a u kterých se vzhledem k nižší míře poklesu pracovní schopnosti (oproti zaměstnancům, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) předpokládá, že budou i nadále vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost odpovídající jejich omezenému pracovnímu potenciálu a že zdrojem jejich příjmů bude kromě přiznaného invalidního důchodu též dosahovaný výdělek.
    • celý text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/narok-na-nahradu-za-ztratu-na-vydelku-111127.html 
  • 5 Tdo 115/2019
    • právní věta: Pořádková pokuta podle § 53 odst. 1 o. s. ř. není sankcí trestněprávní povahy a její uložení dlužníkovi (resp. osobě za něj jednající) v insolvenčním řízení z důvodu, že nevyhověl výzvě insolvenčního správce ani insolvenčního soudu a nepředložil požadované dokumenty, nezakládá překážku věci rozhodnuté s účinkem ne bis in idem, která by vylučovala trestní postih dlužníka za přečin porušení povinnosti v insolvenčním řízení podle § 225 tr. zákoníku, spočívající v tomtéž odmítnutí součinnosti s insolvenčním správcem.
    • celý text zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/0D5C9548BA50F162C125847D001601C4?openDocument&Highlight=0,
  • 7 Tz 88/2019
    • právní věta: Doručuje-li soud obviněnému vyrozumění o konání veřejného zasedání podle § 233 tr. ř. prostřednictvím e-mailové zprávy na elektronickou adresu, kterou sdělil, je třeba do takové zprávy uvést výzvu, aby obviněný potvrdil doručení zprávy do 3 dnů od jejího odeslání (§ 63 odst. 1 tr. ř., § 46 odst. 2 a § 47 odst. 2, 3 o. s. ř.). V případě, že obviněný nepotvrdí přijetí zprávy, je toto doručení neúčinné, a nejsou tak splněny podmínky pro konání veřejného zasedání bez přítomnosti obviněného.
    • celý text zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5775038FF3F1A4F0C1258513001E72F3?openDocument&Highlight=0,
  • 8 Tdo 1100/2019
    • obviněný spatřoval vadu v porušení práva na obhajobu v tom, že soud prvního stupně ve věci meritorně rozhodl, aniž by předtím rozhodl o jeho žádosti o ustanovení obhájce bezplatně nebo za sníženou odměnu, a tento nedostatek zhojil až po vynesení svého rozsudku
    • právo na obhajobu osoby, u níž nejsou dány podmínky nutné obhajoby, vychází z její vůle, zda se chce dát obhájcem zastoupit, a stát do tohoto práva vstupuje pouze v případě, kdy jde o osobu, která objektivně nemá vlastní finanční prostředky, aby si náklady na obhajobu mohla uhradit zcela nebo zčásti sama
    • Obviněný, který požádal o bezplatnou obhajobu, musí osvědčit nedostatek prostředků, pokud to nevyplývá z důkazů již shromážděných ve spise. O návrhu obviněného na bezplatnou obhajobu (nebo na obhajobu za sníženou odměnu) pak rozhodne podle § 33 odst. 2, 3 tr. ř. předseda senátu soudu, u kterého se v době podání návrhu vede řízení. Jestliže obviněný neosvědčil nedostatek prostředků a soud, byť i se zpožděním, avšak procesně správným způsobem zamítl jeho návrh, nebylo tím porušeno právo obviněného na obhajobu. Proto i když v době, než soud pravomocně rozhodl o návrhu, obviněný nebyl zastoupen obhájcem, není taková situace důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
    • celý text zde: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/5797FF887BF4D119C12584E0001E35D2?openDocument&Highlight=0, 
  • 8 Tdo 1486/2019
    • právní věta: Závěr o tom, zda se jedná o těžkou újmu na zdraví ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku, je závěrem právním, který ve finále musí učinit soud, a to na podkladě skutečností, které mají podklad v obsahu spisu. Pokud jde o původ této těžké újmy, vycházejí soudy ze znaleckých posudků z oborů, jichž se fyzická nebo psychická porucha týká. Jde-li o objasnění otázky existence posttraumatické stresové poruchy, jedná se o otázku ryze odbornou, pro jejíž zodpovězení je významným důkazem znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.
    • celý text zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/tezka-ujma-na-zdravi-111176.html

Další rozhodnutí

  • Usnesení Vrchního soudu v Praze 14 To 125/2019
    • právní věta: Pro stanovení výše odměny ustanoveného obhájce za úkony právní služby v řízení o předání odsouzeného k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody do jiného členského státu Evropské unie (§ 202 až § 221 z. m. j. s.) nebo k jeho vydání do cizího státu (§ 87 až § 104 z. m. j. s) je určující výše trestu (resp. jeho nevykonaného zbytku), k jehož výkonu má být tato osoba vydána, nikoli výše sazby trestu odnětí svobody za trestný čin, pro který byla vydávaná osoba stíhána.

Články

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

Kontakty

Mihalík, Železníková a spol.,
advokátní kancelář

Bezručova 90, 692 01 Mikulov

vedoucí kanceláře
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ID datové schránky:

JUDr. Vojtěch Mihalík:
9v2334b

JUDr. Kateřina Železníková, LL.M.:
gabqddw

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář:
wvc7n6d

IČ: 19214138

Informace o zpracování osobních údajů
Řešení spotřebitelských sporů

vytvořil pixelhouse.cz