Rozhodnutí NS a NSS

• 25 Cdo 961/2021 – náhrada za ztrátu blízké osoby nemocnicí
  • Poskytovatel zdravotní péče není povinen hradit pozůstalým jednorázovou náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou ztrátou osoby blízké, jestliže lékaři nepřistoupili při srdeční zástavě ke kardiopulmonální resuscitaci pacienta, jehož stav byl natolik závažný, že resuscitace by k obnovení srdeční činnosti nevedla nebo by obnovila životní funkce jen na velmi krátkou dobu při prodlužovaném utrpení umírajícího.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-114577.html
• 10 Afs 352/2019 – význam správního soudnictví
  • Správní soudnictví nechrání veřejná subjektivní práva podle zásady „jednou a dost“: jeho smyslem není potrestat správní orgán (zrušením rozhodnutí bez možnosti nápravy) za to, že hned napoprvé nevydal bezvadné rozhodnutí, ale dovést jej k tomu, aby vydal rozhodnutí zákonné. 
  • Správnímu soudu nic nebrání, aby provedl důkaz (§ 52 a § 77 s. ř. s.) listinou, která sice existovala už před vydáním napadeného rozhodnutí, ale kterou žalovaný správní orgán předkládá ve prospěch svých závěrů až v řízení o žalobě.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/rizeni-pred-soudem-114584.html
• 10 As 229/2021 – protiepidemická opatření nelze stanovit jen telefonicky
  • Krajská hygienická stanice musí o protiepidemických opatřeních podle § 64 zákona o ochraně veřejného zdraví, rozhodnout dle správního řádu (§ 67 odst. 1 citovaného zákona); zejména tato opatření (např. karanténa) nelze stanovit jen telefonicky.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/verejne-zdravi-114599.html
• 10 Afs 163/2021 – duplicita zajišťovacích příkazů
  • Zajištění peněz na účtu daňového subjektu jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti podle § 79g odst. 1 trestního řádu není bez dalšího překážkou pro vydání zajišťovacího příkazu podle § 167 odst. 1 daňového řádu, jsou-li současně pro užití zajišťovacího příkazu splněny ostatní zákonné podmínky.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zajistovaci-prikaz-114600.html
• 23 Cdo 1056/2020 – způsob výkladu projevu vůle
  • Výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem. 
  • Výklad právního úkonu slouží k odstranění pochybností o tom, jaká vůle jím byla projevena, výkladem lze proto pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím však projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat. 
  • Pomocí výkladu není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyklad-projevu-vule-114494.html
• 8 Tdo 1170/2021 – pokračování TČ znásilnění
  • Při pokračujícím jednání je třeba u znásilnění posuzovat každý dílčí útok samostatně a u každého z nich zkoumat, za jakých okolností k němu došlo. Nejde spojovat a zaměňovat okolnosti, za kterých probíhaly jiné sexuální kontakty u partnerů nebo osob, které se spolu občasně pohlavně stýkají. 
  • U každého jednotlivého útoku, u každého dílčího sexuální aktu, je třeba brát na zřetel chování poškozené, zejména jakou ochotu se sexem v konkrétní chvíli projevuje. 
  • Posouzení jednání pachatele jako znásilnění nebrání, že mezi jednotlivými dílčími útoky došlo k situaci, že poškozená v některém případě sex odmítla a sexuálním aktivitám se bránila, v jiných s pohlavním kontaktem souhlasila. 
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/pokracovani-v-trestnem-cinu-znasilneni-114496.html
• 21 Cdo 1014/2021 – zástavní právo
  • Z ustanovení § 1311 odst. 1 o. z. vyplývá, že zástavním právem může být zajištěn jak peněžitý dluh, tak dluh nepeněžitý. 
  • Zástavní právo může být zřízeno nejen k zajištění dluhu, který již vznikl, ale také za účelem zabezpečení dluhu, který má vzniknout teprve v budoucnu. 
  • Zástavním právem lze zajistit i dluh, o němž není jisté, zda vznikne, neboť jeho vznik je vázán na splnění podmínky (dluh podmíněný). 
  • Ve všech případech musí jít o dluh v určité výši nebo o dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. 
  • § 1311 odst. 2 o. z. upravuje tzv. globální zástavní právo, tj. zajištění souboru dluhů bez toho, aby bylo třeba jednotlivé dluhy konkretizovat. Zajištěny tak mohou být i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. Požadavek identifikace dluhu, pro který se zástavní právo zřizuje, lze mít za splněný, je-li v zástavní smlouvě charakterizován natolik nepochybně, aby bylo zjistitelné, jaký dluh je předmětem zajištění, a aby jej nebylo možné zaměnit s jiným dluhem. 
  • Nemá-li zástavní dlužník vůči věřiteli v době uzavření zástavní smlouvy jiný dluh s předmětem plnění stejného druhu jako u zabezpečovaného dluhu (jiné dluhy zaměnitelné se zabezpečovaným dluhem), je zabezpečovaný dluh v zástavní smlouvě dostatečně určitě označen i tehdy, vymezuje-li jej jen údaj o osobě dlužníka a předmětu plnění, neboť za těchto okolností je z uvedených údajů zjistitelné, jaký dluh je předmětem zabezpečení, aniž by ho bylo možné zaměnit s jiným dluhem zástavního věřitele vůči dlužníku. 
  • Jde-li o vymezení ještě nedospělého dluhu, jehož výše není v době uzavření zástavní smlouvy známa, nebo o vymezení více dluhů v rámci tzv. globálního zástavního práva, postačí v zástavní smlouvě podle ustanovení § 1312 odst. 1 ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zastavni-pravo-poucovaci-povinnost-soudu-114498.html
• 22 Cdo 3650/2020 – vypořádání SJM
  • soud rozhodující o rozvodu následně může v řízení o vypořádání SJM využít i některá svá dřívější zjištění z řízení o rozvodu manželství účastníků coby skutečnosti soudu známé z jeho úřední činnosti, případně skutečnosti zjištěné na základě dokazování (např. spisem o rozvodu manželství)
  • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vyporadani-spoluvlastnictvi-a-mistni-prislusnost-soudu-114529.html

Rozhodnutí ÚS

• IV. ÚS 3474/21 – žaloba z rušené držby
  • Porušením práva na soudní ochranu není, rozhoduje-li obecný soud v řízení o vypuzení z držby podle § 1007 občanského zákoníku o zákonem vymezeném předmětu řízení (posesorní ochrana držby, ochrana jiného práva podle § 989 odst. 2 občanského zákoníku) postupem stanoveným podle § 176 a násl. občanského soudního řádu a nerozhoduje o jiné pro vlastníka významné věci (možnost uplatňování vlastnického práva, právní titul užívání jeho věci), která předmětem probíhajícího řízení není a s ohledem na jeho předmět ani být nemůže, neboť žaloba z rušené držby poskytuje prozatímní ochranu poslednímu faktickému stavu, nikoli stavu právnímu (tvrzenému subjektivnímu právu), což je předmětem tzv. petitorní žaloby.
  • Předmětem řízení o vypuzení z držby je „jen“ to, jaký byl poslední faktický stav, zda nastal „pokojný stav“, zda nebyl svémocným jednáním narušen nebo zda se tak naopak stalo v souladu s právem.
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-ustavnosti-rizeni-o-zalobe-z-rusene-drzby
• II. ÚS 2765/20 – jednota rozhodování
  • Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na posouzení dané předběžné otázky princip předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany legitimního očekávání účastníků, a tím i jejich ústavně chráněné právo na spravedlivý proces. 
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/posouzeni-predbezne-otazky-ve-svetle-principu-predvidatelnosti-soudniho-rozhodovani-a-ochrany-legitimniho-ocekavani-ucastniku-rizeni 
• Pl. ÚS 7/18 – i nadále lze odebírat vzorky DNA u pachatelů TČ
  • Samotný odběr biologických vzorků prováděný neinvazivní formou, jakkoliv je jeho strpění přiměřeně vynutitelné, v obecné rovině obstojí v testu proporcionality, neboť nezasahuje do tělesné integrity a neohrožuje zdraví ani důstojnost dotčené osoby, nakolik je odůvodněn legitimním zájmem na ochraně společnosti před pácháním trestných činů, ospravedlněným rovněž čl. 8 odst. 2 Úmluvy, a není v rozporu se zásadou nemo tenetur se ipsum accussare
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/ustanoveni-zakona-o-policii-ceske-republiky-upravujici-odber-a-uchovani-vzorku-dna-zustavaji-beze-zmeny
• I. ÚS 1882/21 – posuzování účelnosti nákladů zmocněnce poškozeného
  • Obecný soud má při posuzování účelnosti nákladů právních služeb provedených zmocněncem poškozeného (advokátem) v trestním řízení povinnost hodnotit přiměřenost výše sazby za jeden úkon právní služby, potřebnost každého jednotlivého úkonu a přiměřenost celkové částky náhrady nákladů vůči celkové částce náhrady újmy přiznané poškozenému
  • Jestliže obecný soud uvažuje o snížení částky účtovaných nákladů poškozeného, nemůže postupovat cestou výrazného krácení rozsahu jednotlivých úkonů právní služby pouze s toliko obecným odkazem na nepoměr mezi celkovou výší nákladů poškozeného a výší náhrady škody poškozeného
  • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-posuzovani-ucelnosti-nakladu-pravnich-sluzeb-provedenych-zmocnencem-poskozeneho

Legislativa

• nařízení vlády č. 75/2022 – zvýšení částek životního a existenčního minima s účinností od 1. 4. 2022
• nařízení vlády č. 73/2022 
  • příspěvek 3.000,- Kč, max 12.000,- Kč pro ubytování uprchlíků
  • zatím na období 04 – 06/2022
  • podmínkou je ubytování alespoň na 16 dnů v měsíc
• účinnost změny zákona o zaměstnanosti – kurzarbeit (§ 120a a násl.)

Články

• úhrada soudního poplatku za společnickou žalobu
  • NS 27 Cdo 1767/2020, US IV. ÚS 2285/21
  • poplatková povinnost v případě společnických žalob stíhá pouze a jen samotnou společnost jakožto žalobkyni
  • Pokud společnost soudní poplatek jednoduše zaplatit nechce (ačkoliv to majetkové poměry společnosti umožňují), je nucen soudní poplatek uhradit „žalující“ společník. V opačném případě by soud řízení o společnické žalobě obligatorně zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
  • nemá-li společník sám dost prostředků k úhradě soudního poplatku, není to důvodem pro osvobození od soudního poplatku
  • specifická povaha případu ani neodůvodňuje užití výjimky dle § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích, aby poplatková povinnost vznikala teprve v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích - NS a US se tak ani neztotožnil s dřívějším postupem VS Praha
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/soudni-poplatek-za-spolecnickou-zalobu-ve-svetle-nejnovejsi-judikatury-114377.html
• odpovědnost za škodu způsobenou neúplnou informací
  • III. ÚS 3528/20
  • při koupi domu zamlčeno, že jeden ze spoluvlastníků je trestně stíhán pro vraždu, až po podání návrhu na katastr bylo vydáno PO a prodej tak zmařen
  • nesprávná či neúplná informace může být poskytnuta kýmkoliv; laik, který poskytl neúplnou informaci, nese odpovědnost v případě, že tuto neúplnou informaci poskytl vědomě
  • V případě náhrady škody podle § 2950 věty druhé o. z. je nerozhodné, zda byla rada či informace poskytnuta úplatně, nebo bezúplatně
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/odpovednost-za-skodu-zpusobenou-neuplnou-informaci-ve-svetle-ustavniho-nalezu-sp-zn-iii-us-352820-114477.html
• pracovněprávní judikatura
  • 21 Cdo 1096/2021
    • ani po 31. 10. 2017 (tedy potom, co nabyl účinnosti zákon č. 202/2017 Sb.) nadále nepřichází v úvahu soudní přezkum rozhodnutí příslušného správního orgánu, kterým byl přezkoumán lékařský posudek, není možno takový posudek, resp. rozhodnutí příslušného správního orgánu o jeho přezkumu, považovat za rozhodnutí, z něhož by mohl soud v občanském soudním řízení ve smyslu ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. bez dalšího vycházet, neboť není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech (srov. Pl. ÚS 11/08)
    • posudek o zdravotním stavu je souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod
    • lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, vůči které byl učiněn pracovněprávní úkon, a tedy ani pro soud
    • výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené lékařským posudkem
  • 21 Cdo 456/2020
    • Nadbytečnost zaměstnance nelze spojovat s takovým rozhodnutím o organizační změně, v jehož důsledku sice není pro zaměstnavatele dále potřebný výkon pracovních činností, které dotčený zaměstnanec dosud pro něj vykonával, avšak zaměstnavatel má možnost přidělovat zaměstnanci jinou práci v rámci sjednaného druhu práce
  • 21 Cdo 1244/2020
    • pokud o organizační změně rozhodne někdo, kdo k tomu v poměrech zaměstnavatele není oprávněn, je třeba nahlížet na to stejně jako na situaci, kdy takové rozhodnutí nebylo zaměstnavatelem vůbec přijato
    • v takovém případě pak ani nejsou předpoklady pro rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce
  • 31 Cdo 2764/2016
    • na stát je v pracovněprávních vztazích mezi státem a zaměstnancem v případě posuzování vzniku škody způsobené zaměstnancem třeba hledět jako na jediný subjekt (vlastníka majetku); státu mohla vzniknout jejím zaplacením škoda, jen kdyby se tím zmenšil majetek státu jako celek
    • tj. pokud státní příspěvková organizace zaplatí státu pokutu, pak nedochází ke snížení majetku státu – zaměstnanec není povinen škodu nahradit
  • Cdo 2669/2021
    • Okruh osob, jimž přísluší jednorázové odškodnění pozůstalých, je uveden v ust. § 378 odst. 1 zákoníku práce a ten nelze rozšiřovat
    • jiné osoby se mohou náhrady domáhat dle obecných ustanovení OZ
  • 21 Cdo 1590/2021 
    • Pakliže bylo jedinou příčinou vzniku smrtelného pracovního úrazu zaměstnance neuposlechnutí výslovného, jednoznačného a srozumitelného pokynu, vztahujícího se k zajištění bezpečnosti práce, přichází v úvahu úplné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za újmu způsobenou pracovním úrazem zaměstnance
    • je-li zaměstnancem cizinec, o to více je třeba zkoumat, zda byl pokyn jasný a srozumitelný
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyber-z-judikatury-nejen-k-zakoniku-prace-z-r-2021-cast-9-114531.html a zde https://www.epravo.cz/top/clanky/vyber-z-judikatury-nejen-k-zakoniku-prace-z-r-2021-cast-10-114565.html 
• postavení spotřebitele po nabytí účinnosti energetického zákona
  • nově je zákonná definice zprostředkovatele v energetice
  • zprostředkovatel má vůči spotřebiteli informační povinnost
  • smlouvu o dodávkách uzavřenou prostřednictvím zprostředkovatele lze do 15 dnů od zahájení dodávek vypovědět
  • spotřebiteli musí být do 14 dnů od podpisu, ne však později než ke dni zahájení dodávek předána písemná smlouva o dodávkách
  • povinná písemní forma smlouvy zprostředkování, současně jsou stanoveny povinné náležitosti smlouvy (např. informovat o možnosti odstoupení)
  • smlouvu o zprostředkování lze kdykoli bez sankce vypovědět, vztahuje se i na starší smlouvy
  • plná moc udělená zprostředkovateli nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení zanikne, aniž by ji spotřebitel musel vypovídat
  • od 1. 7. 2022 lze činnost zprostředkovatele vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Energetickým regulačním úřadem
  • změny jsou i ve smlouvách s dodavateli energií
    • po 36 měsících se smlouva stává smlouvou na dobu neurčitou
    • informace o zvýšení cen musí být zaslána přímo spotřebiteli (nestačí zveřejnit na webu)
    • povinnost provést bezplatné vyúčtování
    • smlouvu lze bez postihu vypovědět, pokud vlastnické právo k odběrnému místu zanikne
  • možnost obcí nařízením zakázat podomní prodej energií
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/postaveni-spotrebitele-po-nabyti-ucinnosti-energetickeho-zakona-114484.html
• domény zaměnitelné s chráněným označením třetí osoby
  • Zda má žadatel nějaké právo nebo legitimní zájem na držení doménového jména, se při registraci doménového jména nezkoumá
  • Samotná skutečnost, že držitel domény není vlastníkem ochranné známky, a naopak je tímto vlastníkem třetí osoba, ještě neznamená, že držitel domény o doménu automaticky přijde
  • v případě sporů se oprávněnost nároků na doménu posuzuje dle těchto kritérií:
    • doménové jméno je shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou výrobků nebo služeb, ke které má právo stěžovatel
    • držitel doménového jména nemá práva nebo legitimní zájem ve vztahu k doménovému jménu
    • doménové jméno bylo zaregistrováno a používáno ve zlé víře
  • současně se používá i tzv. Oki Data test
  • Důkazní břemeno o tom, že držitel domény má legitimní zájem na držení doménového jména, je na držiteli domény, který musí aktivně tvrdit a předložit důkazy na podporu svých tvrzení
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/muzete-opravnene-nabizet-zbozi-a-sluzby-pod-domenou-jez-je-zamenitelna-s-chranenym-oznacenim-treti-osoby-114517.html
• odpovědnost vedoucího zaměstnance za škodu způsobenou neplatným rozvázáním PP
  • 21 Cdo 4353/2017 - za vzniklou škodu, která vznikla zaměstnavateli tím, že v důsledku organizačního opatření, o kterém rozhodl vedoucí zaměstnanec a na jehož základě byly dány zaměstnancům výpovědi, o nichž posléze soud určil, že jsou neplatné, musel zaměstnavatel vyplatit těmto zaměstnancům náhradu mzdy odpovídá tento vedoucí zaměstnanec
  • II. ÚS 2600/20 - Je-li škodní událostí samotná výpověď, musí se i posouzení zavinění zaměstnankyně vztahovat k této výpovědi, nikoli k organizační změně. Soudy musejí posoudit, zda odpovědná zaměstnankyně zaviněně porušila nějakou svou pracovní povinnost propuštěním zaměstnance v situaci, kdy již došlo k organizační změně, a zaměstnankyně tak musela reagovat na to, že některá dosud existující pracovní místa v nové struktuře zaměstnavatele přestala existovat
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/limitace-odpovednosti-vedouciho-pracovnika-za-skodu-zpusobenou-zamestnavateli-neplatnym-rozvazanim-pracovniho-pomeru-s-jinymi-zamestnanci-114532.html
• předmanželská smlouva na Slovensku
  • zákon tento institut neupravuje, dle judikatorních výkladů nelze postupovat dle § 51, který zakotvuje možnost inominátních smluv, protože uzavření předmanželské smlouvy by bylo v rozporu se zákonem (zákon předpokládá dohodu manželů o majetkovém režimu až v době, kdy manželství už existuje)
  • absolutně neplatná bude z pohledu slovenských soudů i předmanželská smlouva uzavřená v zahraničí
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/smluvni-svoboda-partneru-pred-uzavrenim-manzelstvi-na-slovensku-114523.html
• valorizace nezabavitelných částek v exekuci
  • nejnovější parametry srážek se uplatní už v květnu 2022 při zúčtování dubnové mzdy
  • k valorizaci dochází v důsledku zvýšení životního minima jedince 
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/druha-zmena-parametru-nejen-exekucnich-srazek-ze-mzdy-pro-rok-2022-cast-1-valorizace-nezabavitelnych-castek-nezabavitelneho-minima-od-1-4-2022-114551.html
• práva oznamovatele přestupku
  • lze požádat, aby oznamovatel byl vyrozuměn o provedených opatřeních
  • pokud je současně účastníkem řízení, má možnost být informován o průběhu a výsledku řízení
• trestněprávní odpovědnost za nenávistné projevy
  • III. ÚS 3006/21, obdobně i ESLP Beizaras a Levickas proti Litvě
  • i přesto, že obdržené zprávy objektivně nevyvolají obavy o zdraví či život, významným způsobem mohou zasáhnout do soukromí a osobnostních práv, jakož i do práva na lidskou důstojnost a ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života
  • trestněprávní rovinu lze dovozovat i z neúčinnosti alternativ k trestnímu stíhání (tj. pokračování v závadném jednání i po zahájení přestupkového či jiného řízení)
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ustavni-soud-ceske-republiky-se-vyjadril-k-mozne-trestnosti-zavaznych-nenavistnych-projevu-114535.html
• lázeňské léčení je ochrannou dobou pro případ výpovědi
  • 21 Cdo 2149/2020
  • lázeňským léčením se rozumí lázeňská léčebně rehabilitační péče, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila jej zdravotní pojišťovna, poskytovaná a hrazená v režimu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, resp. nástupem lázeňského léčení se rozumí a ochranná doba počíná v okamžiku, kdy zdravotní pojišťovna schválí návrh ošetřujícího lékaře na poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, zatímco existence ochranné doby není podmíněna tím, aby komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče byla zaměstnanci poskytována v době jeho dočasné pracovní neschopnosti
  • lázeňská péče poskytovaná mimo režim veřejného zdravotního pojištění (samoplátcům) „lázeňským léčením“ není pro účely § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce
  • článek zde:
  • https://www.epravo.cz/top/clanky/nastup-lazenskeho-leceni-zamestnance-jako-pocatek-ochranne-doby-v-pripade-vypovedi-dane-zamestnavatelem-114485.html
• vady na věci při nabytí od nevlastníka
  • OZ se při posuzování převodu závad váznoucích na věci neopírá o hledisko rozlišení derivativního a originárního nabytí, nýbrž o hlediska stanovená v § 1107
  • Nabude-li osoba od neoprávněného vlastnické právo k věci, přejdou na ni i závady na věci váznoucí, které vyplývají z veřejného seznamu, a jiné závady, pokud to bylo ujednáno ve smlouvě či to stanoví zákon nebo měla-li či mohla-li je tato osoba z okolností zjistit
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/co-se-deje-se-zavadami-vaznoucimi-na-veci-v-pripade-jejiho-nabyti-od-neopravneneho-114516.html
• možnost započtení pohledávek vůči Sberbank
  • je nutné se zabývat obsahem smlouvy – zda tato výslovně nezakazuje jednostranný zápočet, v opačném případě je nutno získat souhlas banky se zápočtem
  • i kdyby se Sberbank do insolvence hypoteticky dostala, započtení učiněné (i) v souladu se zákonem a (ii) před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku by bylo platné
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/kauza-sberbank-a-zapocteni-pohledavek-114592.html
• právo na odkup podílu ve společnosti minoritního společníka (§ 89 ZOK)
  • 27 Cdo 1395/2020
  • právo odkupu představuje krajní řešení (ultima ratio), a lze je uplatnit zpravidla až tehdy, není-li možné nápravy dosáhnout využitím jiných institutů
  • důvody:
    • dlouhodobé nevyplácení zisku
    • porušení uzavřené akcionářské dohody
    • dlouhodobé neposkytování informací
    • prosazení takových kroků, které vedou k obdobným důsledkům jako podstatná změna práv spojených s akcií
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-na-odkup-dle-89-z-o-k-fair-exit-114295.html
• náhrada nákladů řízení při vypořádání PS
  • IV. ÚS 404/22
  • Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval
  • Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 občanského soudního řádu na řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování spoluvlastníka, účastník řízení se nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva.
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/zruseni-a-vyporadani-podiloveho-spoluvlastnictvi-a-naklady-rizeni-114571.html
• započtení je zvláštní způsob zániku závazku
  • 28 Cdo 2829/2021
  • NS vnímá započtení jako účetní operaci
  • Splnění a započtení jsou dva různé způsoby zániku závazku vyžadující naplnění odlišných skutečností a nelze je zaměňovat. Je-li obohaceným plněno ochuzenému na závazek z bezdůvodného obohacení, zaniká v tomto rozsahu nárok ochuzeného na vydání bezdůvodného obohacení (srov. 23 Cdo 3273/2019) a není třeba ze strany dlužníka žádného dalšího projevu, jak je tomu v případě zániku závazku v důsledku započtení
  • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nejvyssi-soud-zapocteni-neni-splnenim-dluhu-114642.html

Zprávy:

• nouzový stav v souvislosti s uprchlickou krizí prodloužen do konce května 2022
• vyplacení náhrady vkladů Sberbank
  • nutno předložit výpis z OR
  • průkaz totožnosti jednající osoby (případně i její zmocnění)
  • doklady ke zjištění skutečného majitele
  • podrobný popis postupu zde: https://www.garancnisystem.cz/vyplaceni-shrnuti-SberbankCZ
• od 1. 1. 2022 nelze přeměnit TOS na trest domácího vězení
• výklad NSZ k omezení svobody projevu v souvislosti s válkou na Ukrajině
  • https://verejnazaloba.cz/nsz/informace-k-moznym-trestnepravnim-limitum-svobody-projevu-ve-vztahu-k-situaci-na-ukrajine/