• Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

    Mihalík, Železníková a spol.

    advokátní kancelář

Aktuality 03/2022

Judikatura NS a NSS

  • 29 NSČR 28/2020 – výjimečná změna počátku lhůty, v níž se lze domáhat vyjmutí majetku z majetkové podstaty
    • Je-li dlužník osobou se zdravotním postižením, jehož povaha mu významně ztěžuje možnost seznamovat se s písemnostmi zveřejňovanými v insolvenčním rejstříku, může okamžik, k němuž se váže počátek běhu lhůty stanovené v § 226 odst. 1 insolvenčního zákona, tedy okamžik, kdy se „při náležité pečlivosti“ měl dozvědět o zahrnutí majetku, který navrhuje vyjmout z majetkové podstaty, do soupisu majetkové podstaty, výjimečně nastat i později než k okamžiku, kdy insolvenční soud zveřejnil soupis takového majetku v insolvenčním rejstříku. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/majetkova-podstata-114312.html
  • 5 Tdo 973/2021 – vymezení návodu trestného činu ve skutkové větě
    • Podstatou návodu je jednání, jímž návodce úmyslně vzbudí v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin, o který se navedený alespoň pokusil, přičemž návod musí směřovat k individuálně určené osobě a k individuálně určenému trestnému činu. 
    • Zákon ovšem blíže nevymezuje konkrétní formy návodu, proto může jít o rozkaz, přemlouvání, poučení atd., nicméně trestný čin musí být konkretizován alespoň v hrubých rysech, ale nevyžaduje se, aby návodce podrobně instruoval hlavního pachatele. Individuální určitost trestného činu tedy nespočívá v absolutní totožnosti skutkových okolností týkajících se účastníka (návodce) a okolností, ke kterým skutečně došlo při spáchání trestného činu hlavním pachatelem. 
    • Pokud nedosáhnou zcela zřejmého excesu hlavního pachatele z návodného jednání účastníka, mohou mezi návodem k trestnému činu a samotným trestným činem existovat odchylky. Podmínkou účastenství je také příčinný vztah mezi činem účastníka a trestným činem jiné osoby, tj. hlavního pachatele. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/navod-114313.html
  • 21 Cdo 2669/2021 – poměrné dělení újmy při ochraně osobnosti
    • Povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu způsobenou v důsledku zásahu do osobnostního práva má jen ten, kdo do tohoto absolutního práva zasáhl zaviněným porušením povinnosti stanovené v § 2910 věty první o. z., přičemž jeho zavinění ve formě nedbalosti se předpokládá (srov. § 2911 o. z.). 
    • Vznikla-li nemajetková újma nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají člověku, jehož osobnost byla dotčena, povinnost odčinit nemajetkovou újmu se poměrně sníží; podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na nemajetkové újmě jen zanedbatelným způsobem, újma se nedělí (srov. § 2918 o. z.). 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-osobnosti-114368.html
  • 29 Cdo 377/2020 – exekuční titul z insolvenčního řízení
    • Nejsou-li splněny předpoklady formulované v § 312 odst. 4, § 396 odst. 3, § 405 odst. 4 a § 418 odst. 6 insolvenčního zákona, nestává se seznam přihlášených pohledávek pro přihlášenou pohledávku exekučním titulem jen proto, že dlužník nepopřel pravost nebo výši takové pohledávky.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/exekucni-rizeni-114371.html
  • 8 Tz 77/2021 – poškození věci v SJM není trestným činem
    • Cizí věcí se rozumí věc, jež nenáleží pachateli, resp. nenáleží výlučně jemu. Není jí však ve vztahu ke kterémukoli z manželů věc, která je v jejich společném jmění, protože v takovém případě každý z manželů je úplným vlastníkem celé věci. 
    • Útok jednoho z manželů vůči věci náležející do jejich společného jmění není trestným činem poškození cizí věci. 
    • pachatel se nemůže dopustit trestného činu na věci, která je součástí společného jmění manželů
    • Došlo-li k zániku manželství a v souvislosti s tím zaniklo i společné jmění manželů, do doby, než bude uzavřena dohoda o vypořádání nebo než bude rozhodnuto o vypořádání tohoto jmění soudem, a dosud neuplynula ani doba tří let, vychází se ze zásady, že věci do tohoto majetku patřící stále podléhají režimu společného jmění manželů. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/poskozeni-cizi-veci-114473.html
  • 25 Cdo 19/2020 – dehonestace soudce
    • Zájem na důvěře veřejnosti v soudnictví jako celek, správnost rozhodování i osobnosti soudců zvyšuje závažnost neoprávněného zásahu do profesní, ale i osobní cti soudce. 
    • K odčinění neoprávněného zásahu nepostačuje publikování stanoviska dotčené osoby, ale ani omluva. 
    • Dojde-li k neoprávněnému zásahu do profesní cti soudce zveřejněním textu vytvářejícího o něm dojem, že rozhoduje nesprávně, poškozuje tím účastníky a jeho rozhodování dává do souvislosti s nezákonnostmi, rozkrádáním společností a úmyslným poškozováním podnikatelů, jde o zásah takové závažnosti, že k jeho účinnému odčinění je nutno poskytnout zadostiučinění v penězích.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-osobnosti-114472.html
  • 26 Cdo 1377/2021 – zaslání výzvy před výpovědí nájmu bytu
    • Má-li být nájemce podle § 2291 odst. 3 o. z. vyzván, aby odstranil své porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, je logické, že takové závažné porušení povinnosti musí existovat již v době podání výzvy a musí v ní být také specifikováno. 
    • Jestliže výzva k nápravě závadného chování představuje hmotněprávní podmínku, bez níž se k výpovědi nájmu bytu nepřihlíží, je třeba dovodit, že musí směřovat (musí být doručena) vůči těm nájemcům, kterým je výpověď z nájmu bytu posléze dána. 
    • Vyplývá-li tedy z ustálené judikatury, že výpověď z nájmu bytu se doručuje oběma manželům jako společným nájemcům, je logické, aby i výzva jako zákonem předpokládaná podmínka předcházející výpovědi z nájmu bytu byla směřována a doručována jim oběma. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vypoved-z-najmu-bytu-114440.html

Judikatura US

  • III.ÚS 3501/20 – bezplatná obhajoba při úpadku pachatele
    • Při rozhodování o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu je nutno posoudit současné finanční možnosti obviněného a při jejich nedostatečnosti i jeho potenciál do budoucna. 
    • Dostatečnost tohoto potenciálu je obecně možno odůvodnit skutečností, že obviněný je schopen práce a výdělku, nelze tak však učinit bez dalšího v situaci, kdy doloží, že jsou po něm v exekuci nebo insolvenci vymáhány vysoké finanční závazky. 
    • Nepřiznají-li soudy nárok na bezplatnou obhajobu, aniž by se vypořádaly s námitkami obviněného o jeho v několikaletém období neřešitelné finanční situaci, jde o porušení jeho základního práva na bezplatnou pomoc obhájce.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/bezplatna-obhajoba-114393.html
  • IV.ÚS 2108/21 – tarifní hodnota u výživného
    • Je-li veden spor o peněžité plnění v konkrétní pravidelné výši za určité časové období (byť není rozhodováno o přiznání plnění, nýbrž o jeho zrušení), v němž je celkovou spornou peněžitou částku možno zjistit jednoduchým početním úkonem, přičemž rozsudek o takové žalobě zahrnuje nejen řešení otázky existence práva a povinnosti (např. vyživovacího závazku), nýbrž i jeho výše, je postup, ve kterém je dána přednost použití § 8 odst. 2 před § 9 odst. 1 advokátního tarifu v souladu s právem na soudní ochranu.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/tarifni-hodnota-u-vyzivneho-114390.html
  • II.ÚS 2226/21 – požadavky na odůvodnění rozsudků u bagatelních věcí
    • Jedná-li se o řízení jednoinstanční, je od soudu nutno vyžadovat zvláštní pečlivost, neboť na případná pochybení či nesrovnalosti již žádný z účastníků řízení následně nemůže v řádném procesu reagovat. To vyžaduje také přísnější přístup Ústavního soudu a odůvodňuje přezkum i jinak bagatelních věcí.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zpozdeny-let-dokazovani-114392.html
  • IV. ÚS 2404/21 – náhrada za dlouho trvající řízení ve správní věci
    • Správní řízení a navazující soudní řízení je třeba z ústavněprávního hlediska považovat za řízení jediné. 
    • Rozhoduje-li obecný soud o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem, přihlédne při stanovení celkové délky řízení rovněž k délce správního řízení, které soudnímu řízení předcházelo.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-pravu-na-nahradu-skody-zpusobene-nespravnym-urednim-postupem
  • III. ÚS 3528/20 – škoda způsobená neúplnou informací
  • III. ÚS 2289/21 – nahlížení do spisu v průběhu vyšetřování je úkonem dle AT
    • Mohou-li obecné soudy nahlédnutí do spisu v průběhu vyšetřování posoudit podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu jako samostatný úkon právní služby, obdobný nahlédnutí do spisu při skončení vyšetřování, měly by obhájcům odměnu za tento úkon přiznat, nejsou-li v řízení přítomny a řádně odůvodněny výjimečné okolnosti (např. zjevná neúčelnost úkonu), jež by přiznání odměny vylučovaly. Opačný postup nepřímo oslabuje rovné postavení obviněného v trestním řízení a v případě zastoupení obhájcem porušuje obhájcovo legitimní očekávání odměny za vykonanou práci.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/k-priznani-odmeny-za-nahlednuti-do-spisu-v-prubehu-vysetrovani 

Legislativa

  • nařízení vlády 75/2022
    • zvýšení částek životního minima (4.250,- Kč) a existenčního minima (2.740,- Kč)
    • účinnost od 1. 4. 2022 
  • zvláštní zákony vydané v souvislosti s migrační vlnou z Ukrajiny – č. 65 – 67/2022

Články

  • pracovněprávní judikatura 2021
    • 2 Ads 370/2019 – ušlá mzda z důvodu svátku u provizní mzdy
      • Je-li zaměstnanec odměňován tzv. provizní mzdou a v důsledku svátku byl zkrácen na možnosti činit úkony, z nichž by mu plynula provizní odměna, má se za to, že mu „ušla mzda“ ve smyslu ust. § 115 odst. 3
  • nové evropské směrnice na ochranu spotřebitele
  • výklad SDEU k daňovým otázkám
    • nárok na odpočet DPH je třeba přiznat vždy, když jsou splněny jeho hmotněprávní podmínky, bez ohledu na případné nesplnění podmínek formálních (tedy zejména v rovině náležitostí daňového dokladu)
    • Pokud na daňovém dokladu není uveden skutečný dodavatel, musí daňový subjekt prokázat, že plnění bylo poskytnuto plátcem DPH – tj. netřeba dohledat skutečného dodavatele, stačí, že ze souvislostí plyne, že plnění poskytl plátce DPH (např. objem zakázky)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/narok-na-odpocet-dph-ve-svetle-judikatu-kemwater-prochemie-114299.html
  • sousedské spory – omezení stromem
    • pokud je strom vysázen za staré úpravy, žaloba na odstranění dle NOZ bude bezúspěšná, obdobně i žaloba na zdržení se imisí a negatorní žaloba proti rušení vlastnického práva
    • Pokud hrozí závažná újma, je možné využít žalobu na uložení vhodného a přiměřeného opatření k jejímu odvrácení
      • z tohoto důvodu může zakročit i přímo poškozený soused, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů
    • soused je aktivně legitimován k odstranění takových kořenů a větví, a to šetrným způsobem a ve vhodné roční době, ale jen pokud tyto způsobují škodu či jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/obcanskopravni-obrana-proti-sousedovu-stromu-114298.html
  • hrubá nedbalost při zřízení nezbytné cesty soudem
    • II. ÚS 1587/20
    • stavby stojící na cizím pozemku – nezřídka bez dostatečného přístupu - jsou v České republice s ohledem na historický vývoj právní úpravy pozemkového vlastnictví velmi častým jevem. 
    • Za situace, kdy stát po desítky let toleroval vznik takových majetkových poměrů, se jeví nespravedlivé, jestliže nyní neproporcionálně odpírá vlastníkům nemovitostí s nedostatečným přístupem ochranu vlastnického práva prostřednictvím zřízení věcného břemene nezbytné cesty.
    • Spravedlivé rovnováhy mezi ústavně garantovanými právy bylo možno dosáhnout stanovením odpovídající výše náhrady za zřízení břemene.
    • nález se distancuje od stávající judikatury NS, dle níž  je hrubou nedbalostí i to, když se nabyvatel před prodejem nepokusil vyjednat si přístup k nemovitosti s vlastníkem sousedního pozemku.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/hruba-nedbalost-a-zrizeni-nezbytne-cesty-114353.html
  • odesílání datových zpráv z cizí datové schránky
    • lze účinně odeslat, pokud je podání elektronicky podepsáno
    • pokud chybí elektronický podpis, je nutno podání do 3 dnů doplnit, jinak nenastávají procesní účinky elektronického podání
    • datová schránka právnické osoby, v níž advokát vykonává advokacii, je ve vztahu k jednání advokáta (jako zástupce účastníka) datovou schránkou cizí
    • v situaci kdy je podle obsahu podání podatelem advokát jako zástupce účastníka, může své podání (za klienta) odeslat z libovolné vlastní datové schránky, má-li jich více, nikoli jen ze „své“ profesní datové schránky advokáta
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/dorucovani-prostrednictvim-cizi-datove-schranky-114359.html
  • vymezení odpovědnosti správce a zpracovatele osobních údajů
    • 7 As 146/2021
    • správce musí doložit právní titul u všech osobních údajů zpracovávaných pro něj zpracovatelem
    • V případě, že zpracovatel ve své činnosti pochybí, konečnou odpovědnost za správné zpracování osobních údajů má správce, v jehož prospěch zpracovatel vyvíjí činnost
    • prostřednictvím pokynů a nastavení podmínek zpracování se zpracovatelem má správce kontrolu nad zpracováním prováděným zpracovatelem
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-odpovednosti-smluvnich-partneru-pri-zpracovani-osobnich-udaju-114357.html
  • připravovaná novela ZOK
    • přímo v ZOK bude definice překážek výkonu funkce, již nebude navázáno na živnostenský zákon
    • statutár má informační povinnost vůči společnosti o celou dobu trvání výkonu funkce o překážkách jejího výkonu
    • absence překážek bude pro účely zápisu do OR dokládána čestným prohlášením – absenci bude povinně zkoumat rejstříkový soud, poskytnutí nepravdivého ČP může vést k trestněprávní odpovědnosti
    • bude vedena evidence vyloučených osob – shrnuje osoby, které mají zakázán výkon funkce, bude vedeno v každém státě EU
      • neveřejná evidence
      • každá osoba smí žádat výpis o sobě
    • zápis do obchodního rejstříku už nebude podmíněn doložením živnostenského oprávnění
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/novinky-v-korporatnim-pravu-114402.html
  • spor o uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
    • daňové zvýhodnění náleží vždy pouze jednomu z rodičů
    • je třeba získat od druhého rodiče potvrzení od zaměstnavatele, ve kterém plátce daně uvede, na které děti uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, nebo že daňové zvýhodnění neuplatňuje. Pokud druhý rodič není zaměstnán, pak je potřeba získat čestné prohlášení o neuplatnění slevy na dítě.
    • podmínka společně hospodařící domácnosti dítěte a daňového poplatníka
    • Pokud se rodiče nebudou schopni dohodnout na rozdělení pro uplatnění daňového zvýhodnění, sleva propadne.
    • lze podat určovací žalobu
    • článek zde https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-uplatnit-danove-zvyhodneni-na-vyzivovane-deti-v-pripade-sporu-114421.html
  • možnost ukončení PP z důvodu nepřímého útoku na majetek zaměstnavatele
  • odpovědnost zaměstnavatele za řízení služebního vozidla zaměstnancem
  • odpovědnost účetních
    • služba spočívající ve zpracování daňového přiznání podnikatelským způsobem je výhradní součástí poradenství daňového a pod živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence” nespadá
    • účetní tedy nemůže zpracovávat daňové přiznání
    • účetní na rozdíl od daňových poradců nejsou a ani nemohou být proti případné škodě pojištěni
    • lze shledat i odpovědnost v trestněprávní rovině – neoprávněné podnikání
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-odpovednosti-ucetnich-114449.html
  • k možnosti přezkumu nezákonných rozhodnutí o vyřízení požadavku na informace
    • Stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. na postup povinného informačního subjektu při vyřizování žádosti o informaci je zvláštním nástrojem ochrany proti nečinnosti povinného subjektu právě při vyřizování žádosti o informaci
    • Rozhodnutí o stížnostech dle § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., jimiž se postupy povinných subjektů při vyřizování žádostí o informace potvrzují, nejsou považována za rozhodnutí ve smyslu SŘS tedy rozhodnutí napadnutelná správní žalobou (k tomu 5 As 18/2017)
    • žadatel o informaci se může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle § 79 odst. 1 SŘS
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-pravo-procesni-pod-mikroskopem-k-jednomu-problemu-z-oblasti-prava-na-informace-ve-vztahu-k-verejne-sprave-114447.html
  • záloha na zisku akcionáře
    • 27 Cdo 3330/2020
    • nastanou-li zákonem (popř. i stanovami) předvídané předpoklady, vzniká akcionářům právo na poskytnutí zálohy na podíl na zisku – vznikne tak pohledávka akcionáře za společností a jí odpovídající povinnost společnosti zálohu vyplatit
    • mezi předpoklady vzniku nároku patří i rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o poskytnutí zálohy na podíl na zisku
    • rozhodnutí o poskytnutí zálohy na podíl na zisku zákon výslovně nesvěřuje žádnému z orgánů společnosti; náleží v souladu s § 163 o. z. představenstvu
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nejvyssi-soud-k-zaloze-na-zisku-114461.html

Zprávy:


Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

Kontakty

Mihalík, Železníková a spol.,
advokátní kancelář

Bezručova 90, 692 01 Mikulov

vedoucí kanceláře
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ID datové schránky:

JUDr. Vojtěch Mihalík:
9v2334b

JUDr. Kateřina Železníková, LL.M.:
gabqddw

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář:
wvc7n6d

IČ: 19214138


vytvořil pixelhouse.cz