• Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

    Mihalík, Železníková a spol.

    advokátní kancelář

Aktuality 03/2021

Rozhodnutí NS /NSS

  • 2 As 104/2019 – doručování veřejnou vyhláškou
    • I v řízeních s velkým počtem účastníků (§ 144 správního řádu) je třeba k doručování veřejnou vyhláškou přistupovat uvážlivě a poměřovat v konkrétním případě náklady doručování v širším smyslu (nejen náklady finanční, ale také časové, administrativní a náklady v podobě zvýšeného rizika chyb při doručování a s tím spojených procesních důsledků atd.) a zájem na tom, aby každé osobě zúčastněné na řízení bylo zaručeno, že se do její dispoziční sféry dostanou písemnosti mající význam pro řízení. U staveb, jakými jsou například i větrné parky, tedy rozlehlý komplex jednotlivých staveb takové povahy, jež je způsobilá ovlivnit poměry v širokém okolí, a tedy dotknout se pozemků řady osob, je však využití doručení veřejnou vyhláškou obvykle zcela přiměřené situaci. Účastníkům v takovém případě nezbývá než být bdělí a sledovat, co se v okolí jejich pozemků či staveb děje a připravuje, mimo jiné i sledováním úředních desek. Jiné řešení se nenabízí, mají-li být stavby povolovány v reálném čase.
  • 6 Tdo 1188/2020 – porušení zásady ne bis in idem
    • Odsouzením obviněného za neuposlechnutí výzvy strážníků městské policie za, s tím související jízdu (včetně jeho násilného jednání vůči strážníkům v průběhu této jízdy, v jejímž rámci se tento dopustil řady dalších dopravních přestupků, k porušení zásady ne bis in idem došlo, pokud byl obviněný za tentýž skutek (rovněž a dříve) pravomocně postižen za přestupek, aniž bylo toto správní rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ne-bis-in-idem-112776.html
  • 25 Cdo 27/2020 – ochrana osobnosti a přiměřené zadostiučinění
    • Okolnost, že dehonestující, nepravdivá nebo indiskrétní informace byla uveřejněna na hojně navštěvovaných internetových stránkách a její úplné odstranění je problematické, je jednou z okolností, které mohou být významné pro úvahu soudu o způsobu zadostiučinění za neoprávněný zásah do osobnosti člověka, případně o výši peněžité náhrady, stejně jako skutečnost, že původcem neoprávněného zásahu je mediální společnost, která svou podnikatelskou činnost založila na vyhledávání a zveřejňování skandálních nebo intimních informací o známých osobnostech. Ani v těchto případech však není důvod k tomu, aby jen proto, že k uveřejnění závadné informace došlo na webových stránkách bulvárního média, byla stanovena peněžitá náhrada v násobcích jinak obvyklých náhrad za neoprávněný zásah do osobnostních práv.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/ochrana-osobnosti-112769.html
  • 27 Cdo 2832/2020 – počátek prekluzivní lhůty
    • Je-li podmínkou počátku prekluzivních lhůt (mimo jiné) získání prospěchu povinným, pak je i znalost obchodní korporace o určitém druhu a rozsahu tohoto prospěchu rozhodnou skutečností pro počátek subjektivní lhůty. Takovou znalost obchodní korporace nabude, zjistí-li skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit získání prospěchu a orientačně (přibližně) i jeho rozsah.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/prekluze-112753.html
  • 2 As 52/2020 – vymezení pojmu skutečnost známá z úřední činnosti
  • 5 Afs 9/2020 – náhrada za neoprávněnou daňovou exekuci
    • Účelem právní úpravy § 254 daňového řádu je paušalizovaná náhrada škody daňovému subjektu za neoprávněné jednání správce daně a nahrazení „ceny peněz“, s nimiž daňový subjekt nemohl disponovat. Zvýšený úrok ve smyslu § 254 odst. 2 daňového řádu je třeba chápat jako sankci pro správce daně za případné neoprávněné vymáhání, které zasáhlo do vlastnického práva daňového subjektu podstatněji než samotné nesprávné stanovení a následné dobrovolné uhrazení daňové povinnosti, resp. vice versa kompenzaci pro daňový subjekt nahrazující mu následky způsobené takovým (intenzivnějším) postupem správce daně. Zásah do vlastnického práva se přitom neděje až po dokončení exekuce a připsáním finančních prostředků na účet správce daně, ale již samotným zahájením exekučního řízení. Jakkoli je totiž v průběhu tohoto řízení samotné „holé“ vlastnické právo daňového subjektu zachováno, toto právo je významně omezeno ve srovnání se situací, pokud daňová exekuce neprobíhá a daňový subjekt plní svoji daňovou povinnost dobrovolně.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-danovemu-subjektu-za-neopravnene-jednani-spravce-dane-112745.html
  • 22 Cdo 1995/2020 – předkupní právo vlastníka pozemku a stavby
    • Ve většině případů předkupního práva uplatněného v § 3054 o. z. a násl. bude dáno předkupní právo vlastníka pozemku i vlastníka stavby, mohou však existovat výjimky. 
    • Tak např. je třeba v zásadě odepřít předkupní právo vlastníkovi neoprávněné stavby, zejména pokud při jejím zřízení nebyl v dobré víře nebo dokonce jednal úmyslně; to ovšem neznamená, že by vlastník zastavěného pozemku neměl v takovém případě předkupní právo vůči vlastníkovi neoprávněné stavby. 
    • Podobně to platí v případě stavby nepovolené z hlediska stavebního práva („černé“); pokud by totiž pozemek, na kterém stojí, získal v důsledku uplatnění předkupního práva vlastník takové stavby a stavební úřad nařídil později její odstranění, zůstalo by vlastníkovi stavby vlastnictví pozemku, ke kterému úspěšně uplatnil předkupní právo, zachováno; to je z hlediska zásad spravedlnosti, dobrých mravů i „obyčejného lidského cítění“ nepřijatelný výsledek. Nic však nebrání přiznat předkupní právo vlastníkovi pozemku k nepovolené stavbě, bude-li toto právo uplatňovat. Bude tak záležet na posouzení konkrétní věci.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/predkupni-pravo-112706.html
  • 25 Cdo 2669/2020 – místní příslušnost soudu v osobnostních sporech
    • Ve sporu o zadostiučinění za zásah do cti, vážnosti a důstojnosti zasláním nepravdivých informací elektronickou poštou je podle § 87 písm. b) o. s. ř. místně příslušným i soud, v jehož obvodu má žalobce v době zásahu bydliště (§ 80 o. z. a § 85 odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř.).
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/mistni-prislusnost-soudu-112676.html
  • 8 Tdo 1121/2020 – dovolání do výroku o trestu z důvodu jiného právního posouzení
    • Za „jiné hmotněprávní posouzení“, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/rizeni-o-dovolani-112675.html
  • 22 Cdo 1952/2019 – předkupní právo spoluvlastníků pozemku k nemovitosti
    • Při zvažování realizace předkupního práva v poměrech podílového spoluvlastnictví je tak nutné vycházet z § 2141 o. z., podle kterého náleží-li předkupní právo několika osobám společně, mohou je uplatnit jen vcelku. 
    • zákonné předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z. ve spojení s § 3059 o. z. náleží i spoluvlastníkům pozemku, na němž se nachází převážná část stavby jiného vlastníka (nebo opačně spoluvlastníkům stavby ve vztahu k pozemku, na kterém leží). 
    • Jestliže spoluvlastníci odkoupí stavbu podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, dojde k žádoucímu sjednocení vlastnického režimu pozemku a stavby. 
    • Zákonné předkupní právo nelze spoluvlastníkům upřít ani v případě, že spoluvlastníci nevykoupí pozemek (stavbu) způsobem, který bude ve shodě s jejich spoluvlastnickými podíly na stavbě (pozemku), protože např. některému ze spoluvlastníků předkupní právo zanikne nebo ho některý z nich neuplatní (§ 2141 o. z. má dispozitivní povahu, proto nelze ani vyloučit dohodu spoluvlastníků, kterou by si ujednali nabytí v podílech odlišných). V takovém případě sice nedojde k úplnému vlastnickému sjednocení, a tedy k naplnění zákonem privilegované superficiální zásady, nelze však přehlédnout, že pro spoluvlastníky ze zákona nevyplývá žádné omezení pro nabytí věci v odlišných podílech. 
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/predkupni-pravo-112673.html
  • 31 Cdo 1475/2020 - započtení pohledávky v odvolacím řízení
    • Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu § 205 písm. f/ o. s. ř. skutečnost, že po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně učinil jednostranný hmotněprávní úkon směřující k započtení své pohledávky proti vymáhané pohledávce; to platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud bude o této obraně žalovaného rozhodovat ve skutečnosti v jediné instanci. 
    • Odvolací soud však k takovému kompenzačnímu projevu přihlédne jen tehdy, nebrání-li posouzení jeho důvodnosti, že je (musí být) spojen s nepřípustným uplatněním těch skutečností, jež se týkají důvodu vzniku (pravosti), výše a splatnosti pohledávky žalovaného užité k započtení, jež nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo dokonce před podáním žaloby o zaplacení vymáhané pohledávky. 
    • Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávnímu úkonu, jímž žalovaný uplatnil vůči žalobci svou pohledávku k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce proto, že účastníci řízení tuto skutečnost v odvolacím řízení neuplatnili, nebo proto, že posouzení důvodnosti započtení je spojeno s nepřípustným uplatněním dalších skutečností nebo důkazů, je tím současně deklarováno, že k zániku pohledávek takovým kompenzačním projevem nedošlo.
    • rozhodnutí zde: https://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zapocteni-pohledavky-112674.html

Ústavní soud

  • IV. ÚS 2957/20 – odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Požadavek řádného odůvodnění soudních rozhodnutí je jedním za základních atributů řádně vedeného soudního řízení a součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny vyžadujícím transparentnost a přezkoumatelnost a vylučujícím libovůli v soudním rozhodnutí (čl. 2 odst. 2 Listiny), jež není v právním státě akceptovatelná; jde o kvalifikovanou vadu způsobující nejen jeho nepřezkoumatelnost, ale zpravidla také neústavnost. Nevypořádal-li odvolací soud námitku týkající se otázky, na níž závisí výsledek soudního řízení, v důsledku čehož nejsou seznatelné důvody jeho rozhodnutí, je to v rozporu s právě uvedenými požadavky.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iv-us-2957-20-dne-29-brezna-2021
  • IV. ÚS 2983/20 – námitka promlčení
  • IV. ÚS 2659/20 – možnost odmítnutí dovolání
    • Využije-li dovolatel při vymezení předpokladu přípustnosti jeho dovolání vícero možností plynoucích z § 237 o. s. ř. jako „případných“ předpokladů v jejich posloupnosti, neporušuje tím požadavek, že v konkrétním případě může být splněno vždy jen jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání. Odmítne-li Nejvyšší soud v takovém případě reagovat na otázku, kterou dovolatel odůvodnil přípustnost jeho dovolání, dojde k porušení práva na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
    • rozhodnutí zde https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iv-us-2659-20-dne-29-brezna-2021
  • IV. ÚS 3038/20 - náklady exekučního řízení
    • Neuložil-li obecný soud za použití § 271 věty druhé občanského soudního řádu oprávněné hradit náklady exekuce, přestože podle jeho názoru její zastavení zavinila, a ačkoli sám připustil, že toto ustanovení prostor pro možnost odchýlit se od pravidla stanoveného v § 89 větě první exekučního řádu oproti § 150 občanského soudního řádu výslovně neposkytuje, nedostál shora uvedeným požadavkům na transparentnost a kontrolovatelnost soudního rozhodnutí.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-iv-us-3038-20-dne-29-brezna-2021
  • I. ÚS 3174/20 – složení jistoty na PO
    • Odmítne-li soud návrh účastníka na nařízení předběžného opatření podle § 75b odst. 2 občanského soudního řádu, byť byla dříve složená a dosud nevrácená jistota za dřívější zamítnutý návrh stejného účastníka v den podání pozdějšího návrhu v dispozici daného soudu a byť účastník projevil svoji vůli použít tuto složenou a dosud nevrácenou jistotu jako jistotu pro jeho nový návrh srozumitelně a bez jakýchkoliv pochybností, je takový postup soudu nepřípustně formalistický a zároveň je v rozporu s právem účastníka na přístup k soudu a spravedlivý proces a podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-3174-20-dne-17-brezna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou
  • II. ÚS 2007/20 – souhlas ČAK se seznámením se s obsahem listin
    • Legitimním cílem rozhodování o nahrazení souhlasu České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, nalezených orgánem provádějícím úkon při prohlídce prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, je v intencích § 85b trestního řádu především posílení ochrany klientů, vůči nimž má advokát povinnost mlčenlivosti. Na zmíněné ochraně se tak významně podílí soud, jenž je přitom obecně vázán veřejným zájmem na řádném zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 trestního řádu). 
    • Poměřování těchto hodnot, k němuž přistupuje zvážení právní pozice advokáta, je ve sporných případech předmětem interpretace. V nyní posuzované věci však obecný soud neobstál již v testu legality, neboť se s listinami, v rozsahu nezbytném pro vyhovující rozhodnutí podle § 85b odst. 7, 9 trestního řádu, řádně neseznámil. Stanovení tzv. klíčových slov může být pouze podkladem pro závěr o obsahu listin z hlediska skutečností, ohledně nichž je dotčený advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V případě nezbytnosti znaleckého posouzení tu mohou důkazní úkony směřovat jen po linii soud – znalec – soud s následným rozhodnutím, nikoli však po linii soud – usnesení o nahrazení souhlasu České advokátní komory – znalec – soud – policejní orgán bez toho, že by se již mohli dotčený advokát a Česká advokátní komora k důvodnosti nahrazení souhlasu po předložení znaleckého posudku vyjádřit.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-ii-us-2007-20-dne-15-brezna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou
  • I. ÚS 3906/17 – lze účtovat jako úkon dle AT nahlédnutí do spisu v trestním řízení
    • V době před vydáním rozhodnutí státním zástupcem o jeho stížnosti stěžovatelův obhájce využil možnosti nahlédnout do trestního spisu, aby zjistil aktuální stav vyšetřování a mohl připravit další taktiku obhajoby ve věci obvinění z takto závažné trestné činnosti.
    • V posuzované věci tak bylo s ohledem na okolnosti případu namístě úkon nahlížení do spisu považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-3906-17-dne-9-brezna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
  • I. ÚS 1154/20 – odpovědnost státu za délku řízení před ESLP
    • Pro dovození odpovědnosti členského státu Rady Evropy, jejímž orgánem Evropský soud pro lidská práva je, za délku jeho řízení, však podle Ústavního soudu není splněna ani jedna z nich – zaprvé chybí právní základ (neexistuje právní norma, která by ESLP zavazovala rozhodovat v přiměřené době), zadruhé i kdyby existoval, chování ESLP (ať už protiprávní, či nikoli) není členskému státu přičitatelné, neboť jde o soudní orgán na členských státech nezávislé, autonomní mezinárodní organizace disponující vlastní vůlí. Členský stát Rady Evropy (tedy i Česká republika) zkrátka nemá na délku řízení před ESLP přímý vliv; pouhá skutečnost členství státu v mezinárodní organizaci jeho odpovědnost nezakládá.
    • Co státu naopak přičitatelné je, je důvod obnovy řízení před Ústavním soudem.
    • Nejvyšší soud se nijak nevypořádal s diametrálně odlišnou povahou institutu obnovy řízení podle občanského soudního řádu a podle zákona o Ústavním soudu, které nelze vzájemně zaměňovat. Povaha porovnávaných procesních institutů je i přes shodné pojmenování nesrovnatelná a nezaměnitelná. Účelem obnovy řízení podle zákona o Ústavním soudu není odstranění vad skutkových zjištění, které vznikly tím, že soudu (a před tím účastníkům řízení) v době jeho rozhodování nebyly objektivně vzato známy důkazy nebo skutečnosti způsobilé změnit skutkový stav věci, jako je tomu v řízení před obecnými soudy. Řízení podle § 119 a násl. zákona o Ústavním soudu je možné zahájit pouze v návaznosti na rozhodnutí mezinárodního soudu, který shledal na vnitrostátní úrovni porušení základních práv stěžovatele. Obnova řízení před Ústavním soudem není obnovou soudního řízení v tradičním slova smyslu.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-1154-20-dne-8-brezna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-tiskovou-zpravou
  • I. ÚS 3360/20 – závaznost výkladových stanovisek NS
    • Nachází-li se aplikace určitého ustanovení podústavního práva, k němuž neexistuje ustálená judikatura, prakticky mimo rozhodovací agendu Nejvyššího soudu, je jeho úloha sjednocovatele judikatury mimořádně obtížná. Publikuje-li v takové situaci v zájmu sjednocení rozhodovací praxe do budoucna Nejvyšší soud ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek dle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích rozhodnutí, s jehož právním názorem se ztotožňuje, porušuje jiný obecný soud bezdůvodným nerespektováním takového právního názoru právo na soudní ochranu a princip rovnosti před zákonem dle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny té osoby, jíž je tento postup k tíži.
    • rozhodnutí zde: https://www.usoud.cz/aktualne/vyhlaseni-nalezu-ustavniho-soudu-sp-zn-i-us-3360-20-dne-4-brezna-2021-rozhodnuti-zverejnene-s-pravni-vetou

Legislativa

  • novelizace zákona č. 191/2020 
    • § 12/2 – dlužník (PO, PFO) nemá povinnost až do 30. 6. 2021 podat insolvenční návrh, kterou mu stanovuje § 98/1 insolvenčního zákona
      • pozn. statutární orgány jsou však stále vázány povinností jednat s péčí řádného hospodáře
    • § 14/3 – pokud již bylo schváleno oddlužení, insolvenční soud je nezruší, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, a to až do 30. 6. 2021
    • § 18/2 – PO mohou rozhodovat per rollam bez ohledu na to, zda to mají ve stanovách/zakladatelské listině, a to až do 30. 6. 2021
    • § 29 – pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádných opatření zabránilo ve včasném splnění dluhu, lze účtovat jen zákonné úroky z prodlení, a to až do 30. 6. 2021
  • nový zákon 121/2021 – mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě
    • Příspěvek zaměstnanci nepřísluší, byla-li mu karanténa nařízena v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest.
    • Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč
    • Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za příslušné období
    • Zaměstnavatel odečte z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc částku, kterou zúčtoval zaměstnancům na příspěvku (§ 6/1)
    • Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí. (§ 8/3)
  • novela OSŘ – účinnost od 1. 7. 2021
    • nový § 304b – z účtu si lze v případě exekuce vybrat až 3násobek životního minima
    • nový § 304c – lze zřídit chráněný účet povinného, kde se budou shromažďovat prostředky, které nelze postihnout exekucí
    • nový § 304d – plátce mzdy je povinen na vyžádání vystavit potvrzení o tom, na jaký účet je mzda vyplácena
    • nový § 306/2 - Nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí 

Články

  • omezení převoditelnosti akcií na jméno
    • k rozhodnutí NS 27 Cdo 2927/2019 (výklad § 173/2 ObchZ a § 431/1 ZOK)
    • účinnost změny stanov v části upravující omezení převoditelnosti akcií na jméno či jeho změny je vázána na zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku
    • Smyslem a účelem zákona je poskytnout zvýšenou ochranu potenciálním nabyvatelům akcií; dokud není omezení převoditelnosti zapsáno do obchodního rejstříku, může kdokoliv oprávněně vycházet z toho, že akcie jsou převoditelné bez omezení.
    • zápis omezení převoditelnosti akcií na jméno do obchodního rejstříku je vždy zápisem konstitutivním
    • po novele je v ZOK výslovně uvedeno v § 270/2
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/omezeni-prevoditelnosti-akcii-na-jmeno-obsazene-ve-stanovach-od-zalozeni-spolecnosti-112490.html
  • ochrana umělé inteligence
  • k novele TOPO z roku 2020
  • nárok příjemce služeb na pokutu vůči poskytovateli služeb při užívání jednotek
    • pokuta dle § 13 zákona 67/2013
    • hradí:
      • poskytovatel služeb – vlastník nemovitosti (jednotky) v případě nájmu nebo SVJ
      • uživatel služeb – nájemce bytu nebo vlastník jednotky
    • nebylo-li SVJ rozhodnuto jinak, pak lze účtovat pokutu 50,- Kč denně za každý započatý den prodlení
    • NS 26 Cdo 4074/2019 – pokuta za pozdní vyúčtování při zjištění nedoplatku
      • není povinností nájemce bytu žádat pronajímatele o provedení vyúčtování služeb
      • Nárok na pokutu vzniká nájemci již samotným uplynutím stanovené lhůty a následný výsledek vyúčtování (např. nedoplatek) na něj nemá žádný vliv
      • Nájemce může pokutu po pronajímateli požadovat bez ohledu na to, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda; vznikne-li mu však škoda, výše této škody představuje hranici, pod kterou nelze pokutu snížit.
    • 26 Cdo 1105/2020 – moderace pokuty
      • lze moderovat podle ustanovení OZ o moderaci smluvní pokuty
      • Na nepřiměřenost penále nelze usuzovat z jeho celkové výše, byla-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s ním spojeného navyšování penále o jinak přiměřenou „denní sazbu“
    • pokutu lze účtovat i za nesprávné vyúčtování
    • 26 Cdo 1528/2020 – lze účtovat úroky z prodlení 
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vybrana-nejnovejsi-judikatura-k-naroku-na-pokutu-za-prodleni-s-nepenezitym-plnenim-zejmena-za-pozdni-nebo-nespravne-vyuctovani-nakladu-a-zaloh-na-sluzby-spojene-s-uzivanim-bytu-112629.html
  • kritéria pro určení výše nemajetkové újmy pozůstalých po oběti dopravní nehody
  • přísnější postih za TČ spáchané v době nouzového stavu
    • nouzový stav coby okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby u skutkových podstat výslovně uveden není
    • gramatický výklad – rozlišení 2 skupin okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby
      • stavy – dlouhodobější (válečný stav a stav ohrožení státu)
      • události – krátkodobější (živelní pohromy, události vážně ohrožující život, zdraví, veřejný pořádek nebo majetek)
    • nouzový stav nelze podřadit pod událost (není událostí ve smyslu trestních předpisů), nespadá ani pod stavy v tom smyslu, jak jim rozumí trestní předpisy
    • za událost nelze považovat něco, co trvá několik měsíců
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nouzovy-stav-neni-okolnosti-podminujici-pouziti-vyssi-trestni-sazby-jiz-kvuli-gramatickemu-vykladu-prislusnych-ustanoveni-112656.html
  • k návrhu zákona na ochranu oznamovatelů (whistleblowing)
    • týká se oznámení o protiprávním jednání, které nese znaky trestného činu nebo přestupku
    • Oznámení bude možné podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, jenž bude zřizovat povinná osoba, nebo ministerstvu vnitra
    • oznamovatel – zaměstnanec, služební poměr, výkon funkce, výkon odborné praxe, dobrovolník
    • zaměstnavatelé (nad 25 zaměstnanců) budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém
    • bude nutné určit osobu příslušnou k přijímání oznámení, tato osoba je vázána mlčenlivostí
    • implementace do 03/2022
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/navrh-zakona-na-ochranu-oznamovatelu-nove-povinnosti-pro-zamestnavatele-112659.html
  • odpovědnost za úraz na chodníku
    • objektivní odpovědnost dle zákona o pozemních komunikacích
      • v situaci, kdy chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledek povětrnostních poměrů, nemůže výskyt závady ve schůdnosti předpokládat a účinně na něj reagovat
      • existují liberační důvody – zejm. předvídatelnost stavu chodníku
    • Pokud si chodec všimne, že je chodník v důsledku mrazivého počasí namrzlý, může tento stav komunikace předvídat
    • subjektivní odpovědnost dle občanského zákoníku
      • v případě neexistence nepředvídatelné závady, tj. pokud nelze dovodit objektivní odpovědnost
      • vyžaduje se zavinění za porušení povinnosti, zejm. povinnosti prevence
      • přichází v úvahu v případech, kdy špatný stav chodníku byl předvídatelný, avšak jeho vlastník jej způsobil v důsledku porušení svých povinností
      • Vlastník chodníku poruší své povinnosti, pokud nezajistí, aby chodník umožňoval bezpečný pohyb chodců - sp. zn. I US 2315/15 nebo chodce neupozornil na to, že v zimních měsících se komunikace neudržuje
    • nároky kladené na chodce
      • chodec je povinen přizpůsobit své chování stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, povětrnostním podmínkám
      • Otázka předvídatelnosti nemá být zkoumána v souvislosti s otázkou spoluzavinění poškozeného
      • K posouzení otázky spoluzavinění se mají zkoumat jen další projevy neobezřetnosti chodce (nezvolil neadekvátní trasu, neměl nevhodnou obuv, či zda při pohybu na chodníku nebyl ovlivněn návykovými látkami)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nahrada-za-ujmu-na-zdravi-po-padu-na-neudrzovanem-chodniku-112698.html
  • účtování náhrady za promeškaný čas u ex offo kauz
  • návrh směrnice o digitálních trzích
    • bude vycházet z rozhodnutí SDEU ve věci L’Oreal vs. eBay a Eva Glawischnig-Piesczek v. Facebook Ireland Limited
    • soud členského státu může poskytovateli hostingu uložit povinnost odstranit informace (tj. např. komentář), které byly dříve prohlášeny za protiprávní, a také povinnost odstranit informace, které mají rovnocenný obsah jako informace, které byly prohlášeny za protiprávní
    • bude stanovena odpovědnost za takový obsah, kdy jsou si platformy nezákonného chování nebo obsahu vědomy, a i přesto není tento obsah odstraněn
    • povinná transparentnost algoritmů, které vybírají jednotlivým uživatelům příspěvky, jež se jim zobrazí při návštěvě stránky poskytovatele digitální služby
    • povinnost nahlásit trestný čin nebo hrozbu, že k němu dojde
    • směřování k potlačení monopolu
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/evropska-unie-chysta-revoluci-na-digitalnim-trhu-112689.html
  • obchodní podíl při vypořádání SJM
    • k nabytí obchodního podílu za prostředky ze SJM je nutný souhlas druhého manžela
    • podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu je součástí společného jmění, stal-li se manžel společníkem v době trvání manželství
    • V případě, že je jeden z manželů podnikající fyzickou osobou, přičemž podnikat začal již před uzavřením manželství, podnikající manžel je povinen při zániku společného jmění zahrnout do společného jmění manželů rozdíl mezi aktivy a pasivy, tedy výnosy svého podnikání (např. 22 Cdo 425/08)
    • 22 Cdo 5148/2017 – nelze aplikovat závěry o podnikání FO na vlastnictví obchodního podílu ve společnosti, nutno oddělit majetek společnosti od majetku společníků
    • zatímco podnik manžela jako podnikající fyzické osoby se v případě rozvodu vypořádává, obchodní podíl ve výlučném vlastnictví manžela nikoli
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podil-a-rozvod-musite-se-delit-o-zisk-z-uspechu-vasi-spolecnosti-112704.html
  • exhibicionismus jako trestný čin
  • úroky z prodlení mezi podnikateli a dobré mravy
    • NS 32 Cdo 1490/2019
    • smluvní volnost podléhá korektivu dobrých mravů, a to i v případě, že má chránit smluvní stranu, která je podnikatelem
    • za rozporné s dobrými mravy lze považovat pouze takové ujednání o výši úroků z prodlení, které se výrazně odchyluje od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí (tj. sankčně-motivačních, reparačních), ale má zneužívající (šikanózní) charakter
    • nutno zohlednit:
      • rizikovost obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či jeho situaci
      • jak je předpoklad vývoje škod způsobených věřiteli prodlením dlužníka
      • skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce
      • obchodní zvyklosti stran
      • okolnosti uzavření smlouvy
      • majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uroky-z-prodleni-mezi-podnikateli-a-dobre-mravy-112668.html
  • zneužití přístupového hesla k účtu na sociálních sítích
    • 7 Tdo 1134/2020 – trestný čin dle § 230 TZ
    • profil na Facebooku je v podstatě virtuální prostor a má podobnou povahu jako „obydlí“
    • Trestní zákon při ochraně ústavou zaručeného práva na soukromí sankcionuje jakýkoli neoprávněný vstup do obydlí, a to i za pomoci shodného klíče, aniž by pachatel musel dveře do domu prolamovat násilím. 
    • Obdobně je tedy nutno postihovat případy, kdy pachatel prolomí „dveře“ do virtuálního prostoru například za pomoci hesla, které znal z dřívější doby, či za pomoci telefonního čísla, na který jsou tyto soukromé účty navázány.
    • Rozhodující je, že v okamžiku, kdy pachatel tohoto způsobu narušení soukromí využívá, ví, že do toho důvěrného prostoru vstupuje neoprávněně, a je s tímto následkem přinejmenším srozuměn.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/prekonani-bezpecnostniho-opatreni-hesla-k-uctu-facebook-coby-trestny-cin-112569.html
  • US k omezení maloobchodního prodeje a služeb
    • Pl. ÚS 106/20 - byla zrušena část usnesení Vlády zakazující maloobchodní prodej a poskytování služeb
    • zákaz maloobchodního prodeje a služeb při výjimkách uvedených v napadeném opatření je diskriminační, když někdo může své zboží prodávat a druhý nabízející leckdy i totožný sortiment má svou provozovnu na základě vládního opatření uzavřenou. Nejvíce do očí bijící příklad je, že velké obchodní řetězce mohly nabízet k prodeji mimo jiné i určitý druh sortimentu, nicméně maloobchody nabízející výlučně tento sortiment musely být zavřené
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ustavni-soud-a-jeho-stanovisko-k-omezeni-maloobchodniho-prodeje-a-poskytovani-sluzeb-112693.html
  • nároky cestujících v případě zpoždění
  • konkurenční doložka
    • NS 21 Cdo 4779/2018
    • ujednání konkurenční doložky, které ponechává na „volném uvážení“ zaměstnavatele, zda zaměstnanec v zaměstnání u zaměstnavatele takové informace získal, těmto požadavkům nevyhovuje, neboť se jedná – ve svých důsledcích – o obdobnou situaci, kdy by zaměstnavatel měl možnost od konkurenční doložky odstoupit „bez uvedení důvodu“ nebo „z kteréhokoliv důvodu“, a je pro rozpor se zákonem neplatné
    • Zákonem stanovené omezení, podle kterého zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo z důvodu, který zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednal, chrání stabilitu pracovního poměru a zamezuje vytváření nejistoty na straně zaměstnance ohledně jeho dalšího pracovního uplatnění
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ma-konkurencni-dolozka-chranit-zajmy-zamestnavatele-nebo-zamestnance-112651.html
    • možnosti ukončení konkurenční doložky – článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/k-moznostem-ukonceni-konkurencni-dolozky-112687.html 
  • informační příkaz 
  • pracovněprávní důsledky odmítnutí zaměstnance podrobit se testu na covid
  • náklady řízení při zrušení a vypořádání PS
    • I ÚS 262/20
    • nejedná se o klasické sporné řízení
    • o plném úspěchu či neúspěchu lze hovořit jen ohledně té fáze, když bylo návrh na zrušení zamítnut nebo mu bylo vyhověno, to ale nemá vliv na závěrečné rozhodnutí o nákladech
    • nelze v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví hledat vítěze ani poraženého, neboť nelze účastníky řízení vnímat tak, jako by jeden byl v právu, zatímco druhý by v právu nebyl
    • Zásadně je namístě rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
    • V precizně odůvodněných případech lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o.s.ř. (např. obstrukční chování spoluvlastníka)
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/specifika-rizeni-o-zruseni-a-vyporadani-spoluvlastnictvi-jako-rizeni-s-povahou-iudicii-duplicis-ve-vztahu-k-rozhodovani-o-nakladech-rizeni-112685.html
  • odpovědnost státu za škodu způsobenou falešně pozitivním testem na drogy
  • odpovědnost rozhodce
  • věcný přezkum rozhodčího řízení soudy
    • jestliže soudy hodnotí podání žalobce a z jejich obsahu vyvozují, jak měl rozhodce v daném případě postupovat, jedná se o ukázkový přezkum rozhodčího nálezu nad povolený rámec
    • hodnocení závěrů a postupů rozhodce týkajících se samotného předmětu sporu a nikoliv procesního postupu, je z působnosti soudů vyloučen
    • 33 Cdo 1354/2014, 23 Cdo 2570/2007, 23 Cdo 2950/2010
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhodci-rizeni-a-otazka-jeho-vecneho-prezkumu-112726.html
  • vymáhání nákladů obhajoby po státu
    • 26 Cdo 3075/2014
    • rozhodnutí o nákladech splňuje veškeré náležitosti exekučního titulu dle OSŘ i EŘ
    • z povahy věci není třeba v posuzovaném případě státu doručovat rozhodnutí, které vydala jeho organizační složka (zde v trestním řízení příslušný soud)
    • v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení jedná za stát jeho organizační složka, která je k tomu příslušná z důvodu dispozice s prostředky státního rozpočtu a správy státních finančních pasiv – Ministerstvo financí
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/exekuce-na-obhajne-vuci-statu-112601.html
  • zákonná záruka při výměně věci
  • monitoring e-mailových zpráv zaměstnanců
    • emailové zprávy zaměstnance jsou součástí práva na soukromí a spadají pod ochranu dle čl. 8 Úmluvy
    • Úmluva nerozlišuje mezi osobní a pracovní korespondencí
    • jde-li o zařízení či účet zaměstnavatele a platí-li zákaz používat jej pro soukromé účely, lze přiměřeně monitorovat pouze tok emailových zpráv za účelem kontroly dodržování zákazu
    • Obecná adresa typu „Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.“ je adresou zaměstnavatele. Právo na listovní tajemství zde chrání zaměstnavatele. Zaměstnavatel může takovou adresu v zásadě libovolně monitorovat včetně obsahu a vyřizovat jednotlivé zprávy i za situace, kdy je nakládání s touto adresou svěřeno jedinému zaměstnanci
    • Adresa typu „jméTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.“ je adresa konkrétního zaměstnance a právo na listovní tajemství svědčí jemu.
      • Zaměstnavatel může sledovat obsah emailových zpráv doručovaných na takovou adresu, pokud na základě analýzy identifikátorů zprávy dospěje k závěru, že nejde o ryze soukromou zprávu, a zároveň takové jednání projde testem proporcionality.
      • nutno zkoumat: zda (i) byl zaměstnanec o možnosti monitorování předem informován, (ii) měl zaměstnavatel legitimní důvody ospravedlňující monitorování a zjišťování obsahu zpráv, (iii) mohl zaměstnavatel uplatnit méně invazivní zásah do soukromí zaměstnance, (iv) měl zaměstnanec k dispozici adekvátní záruky (např. zaměstnavatel mohl sledovat obsah komunikace jen po výslovném předchozím upozornění zaměstnance) a dále jaký (v) byl rozsah monitorování a stupeň zásahu do soukromí zaměstnance (např. pouze tok či rovnou obsah zpráv), (vi) byl konečný dopad monitorování na zaměstnance
    • V případě, že výsledky monitorování či dokonce obsah emailů bude chtít zaměstnavatel použít v řízení proti zaměstnanci, hrozí, že soud takový důkaz neprovede, pokud byl pořízen v rozporu s právními předpisy a jehož pořízením došlo k porušení práv zaměstnance
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/monitoring-emailovych-zprav-zamestnancu-112690.html
  • Výpovědní důvody pro výpověď nájemcem nájmu prostor sloužících k podnikání sjednaného na dobu určitou
    • ztráta způsobilosti nájemce k činnosti
      • ztráta způsobilosti nájemce toliko k jedné z činností, k jejímuž účelu je podnikatelský prostor určen, není výpovědním důvodem, pokud nadále trvá způsobilost nájemce k dalším činnostem
      • ztráta není způsobilým důvodem, pokud k ní došlo už před uzavřením smlouvy o nájmu nebo v důsledku skutečnosti, která byla známá již při uzavírání smlouvy
    • ztráta způsobilosti pronajatých prostor
      • nezpůsobilost daného prostoru způsobena objektivními důvody a současně nezajištění odpovídajících náhradních prostor stranou pronajímatele
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vypovedni-duvody-pro-vypoved-najemcem-najmu-prostor-slouzicich-k-podnikani-sjednaneho-na-dobu-urcitou-112688.html
  • možnosti odškodnění za neoprávněné účtování mýta v Německu
  • obrana proti závazným stanoviskům od 2021
    • novela stavebního zákona - § 4/9
    • proti závazným stanoviskům je možné se bránit podle obecné právní úpravy dle správního řádu, tedy v rámci (i) odvolacího řízení a/nebo (ii) přezkumného řízení
    • fikce vydání závazného stanoviska – pokud není vydáno ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez připomínek
      • obrana: odvolání proti rozhodnutí ve věci samé a/nebo vydání nového závazného stanoviska nadřízeným správním orgánem
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/nove-moznosti-pravni-obrany-proti-zavaznym-stanoviskum-112729.html
  • pohledávky způsobilé k započtení
    • judikatura schvaluje možnost vznést v řízení o pohledávce, proti které bylo započteno, námitku započtení prostřednictvím takové aktivní pohledávky, u které lze pochybovat o její likviditě, ovšem jen v situaci, kdy obě pohledávky pochází ze stejného právního vztahu
    • V rámci jediného řízení je tak vyřešeno nejen zda aktivní pohledávka byla způsobilá k započtení, ale také zda jejím započtením došlo k zániku dluhu, který je žalován
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/uplatneni-namitky-zapocteni-nejiste-a-neurcite-pohledavky-v-soudnim-rizeni-112780.html
  • vypořádání neexistujících movitých věcí při zániku SJM
    • 22 Cdo 3110/2010 - Podmínkou vypořádání věcí v řízení o vypořádání společného jmění manželů je to, že v době rozhodnutí soudu existují a že v době zániku společného jmění tvořily jeho součást. Jen jestliže jeden z bývalých manželů nakládal s věcí v rozporu se zákonem, nelze k jeho protiprávnímu úkonu (je-li absolutně neplatný nebo byla-li řádně vznesena námitka relativní neplatnosti) přihlížet a věc je třeba zahrnout do vypořádání a přikázat mu ji. Jestliže však věc ke dni vypořádání neexistuje a jeden z účastníků zavinil, byť i z nedbalosti, její zánik, nelze ji již do vypořádání zahrnout, je však třeba přihlédnout k této skutečnosti při stanovení výše podílu, neboť jde o pochybení při hospodaření se společným majetkem, snižující zásluhy na jeho udržení.
    • 22 Cdo 3457/2018 – pokud manžel učinil dispozici se společným majetkem a druhý z manželů se nedovolal relativní neúčinnosti, pak se v rámci vypořádání řeší jen hodnota za takový majetek získaná
    • 22 Cdo 1205/2019 – při určení hodnoty věci je třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání společného jmění manželů. Ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku společného jmění manželů. Tak tomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/vyporadani-neexistentnich-movitych-veci-pri-zaniku-sjm-112756.html
  • poučovací povinnost soudu dle § 118a OSŘ
    • I. ÚS 212/06 
      • Zatímco poučení o formální podstatě koncentrace může být zaprotokolováno odkazem na zákonná ustanovení, poučení o konkrétních důvodech hrozící prohry ve sporu pro neunesení břemene tvrdit nebo prokazovat je třeba zaprotokolovat doslovně, nikoli pouze odkazem na § 118a odst. 1 až 3. Jinak vznikne pochybnost o tom, zda toto poučení bylo beze zbytku naplněno
    • 22 Cdo 4888/2014
      • je nutno odlišovat poučení podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. na straně jedné a poučení podle § 118b o. s. ř. a § 119a odst. 1 o. s. ř. na straně druhé
      • poučení podle § 118b a § 119a odst. 1 o. s. ř. není adresnou výzvou účastníku k uvedení tvrzení nebo důkazů, které doposud v řízení uvedeny nejsou, ale pouze obecným ohlášením koncentrace řízení a neúplné apelace s informací o tom, kdy a za jakých podmínek koncentrace řízení a neúplná apelace nastoupí
    • 22 Cdo 1993/2001
      • Pokud soud prvního stupně, aniž poučil žalovaného o plnění povinnosti tvrzení ohledně okolností významných pro rozhodnutí podle § 118a odst. 1 OSŘ, je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a ke které dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/poucovaci-povinnost-soudu-dle-118a-osr-z-pohledu-judikatury-112724.html#_ftnref2
  • právo na náhradu psychické újmy
    • k II. ÚS 1564/20
    • Ústavní soud považuje vzhledem k ústavně garantovanému principu plné náhrady újmy na zdraví za nepřijatelné, aby duševní strádání způsobené psychickou újmou bylo výše popsaným způsobem marginalizováno pouze z důvodu, že soudy při vyčíslení újmy na zdraví postupují podle tabulky, která na jednu stranu obsahuje několik desítek položek podrobně vymezujících újmu na těle a s ní spojené strádání, psychickou újmu však vůbec nezohledňuje. Stejným deficitem ostatně trpí, v relaci k nyní posuzované věci, i metodika Nejvyššího soudu, která v části B neobsahuje ani jednu položku vymezující duševní bolestivé stavy.
    • článek zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/pravo-poskozeneho-na-nahradu-psychicke-ujmy-jako-dalsi-nemajetkove-ujmy-ve-svetle-aktualniho-nalezu-ustavniho-soudu-112718.html

Další

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář Mikulov

Kontakty

Mihalík, Železníková a spol.,
advokátní kancelář

Bezručova 90, 692 01 Mikulov

vedoucí kanceláře
+420 739 228 441
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ID datové schránky:

JUDr. Vojtěch Mihalík:
9v2334b

JUDr. Kateřina Železníková, LL.M.:
gabqddw

Mihalík, Železníková a spol., advokátní kancelář:
wvc7n6d

IČ: 19214138

Informace o zpracování osobních údajů
Řešení spotřebitelských sporů

vytvořil pixelhouse.cz