Zvýšení náhrad za užívání osobního vozidla pro pracovní cesty

Od 13. 5. 2022 došlo k mimořádné valorizaci v důsledku růstu cen pohonných hmot, tedy byla vydána nová vyhláška tyto náhrady stanovující. 

Zaměstnanec však může požadovat proplacení pohonných hmot též v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud nebudou ze strany zaměstnance prokázány skutečné náklady, pak se určí cena podle vyhlášky.

Vymezení osoby spotřebitele

Soudní dvůr Evropské unie se v nedávné době zabýval vymezením osoby spotřebitele. Konkrétně soud potvrdil, že spotřebitelem není osoba, která sice vystupuje jako fyzická osoba a laik, avšak jedná v zájmu svého zaměstnavatele. Je-li výsledná smlouva uzavírána se zaměstnavatelem, pak se nejedná o spotřebitelský vztah.

Pracovní úrazy v době home office

V případě výkonu práce formou home office se na vztah zaměstnance a zaměstnavatele stále v plném rozsahu vztahuje zákoník práce. Dojde-li v době výkonu práce, byť je práce vykonávána z domu, k pracovnímu úrazu, zaměstnavatele stále tíží povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu. 

Pokud však zaměstnavateli není umožněn vstup do obydlí zaměstnance, pak je na zaměstnanci, aby prokázal, jakým způsobem a kdy se úraz stal – důkazní břemeno ohledně toto, že se jedná o pracovní úraz, tedy v tomto specifickém případu tíží zaměstnance.

Pracovní pohotovost 

Český zákoník práce obecně rozděluje čas na pracovní dobu a na dobu odpočinku. Zaměstnavatel se však může se zaměstnancem dohodnout na tom, že zaměstnanec bude držet v době odpočinku pracovní pohotovost, ovšem za to mu přísluší zákonem stanovená kompenzace. Dojde-li během této doby k výkonu práce, pak je nutné zaměstnanci uhradit za odvedenou práci mzdu, případně i včetně příplatku za práci přesčas či jiných příplatků.

V nedávné době české soudy vyložily, že pokud zaměstnanec drží pohotovost na pracovišti zaměstnavatele, pak se nejedná o pracovní pohotovost, ale taková doba by se započítávala do jeho pracovní doby a tak má být i odměněna. Současně v případě, kdy je zaměstnanec v rámci pracovní pohotovosti povinen reagovat na povolání zaměstnavatelem ve velmi krátké lhůtě (několik minut), musí být taková pracovní pohotovost považována za pracovní dobu, byť není držena přímo na pracovišti zaměstnavatele.

Právo zaměstnance být offline

Byť z českého zákoníku práce nepřímo vyplývá právo zaměstnance být offline, aktuálně jsou snahy na úrovni Evropské unie o vypracování směrnice závazné pro všechny členské státy, která zaměstnancům právo být offline výslovně zakotví a stejně tak stanoví sankční režim v případě, že zaměstnavatel bude právo zaměstnance porušovat.